sumoto_duben



Severní okruh - Balt, Rusko, Skandinávie

23 dní - 11 států

Kapitoly článku

Jelikož se kvůli momentální situaci dost nudím, rozhodl jsem se vytvořit článek z předloňských zápisků z FB. Předem avizuji, že to nebude žádnej šlágr a nevím, jestli se mi vůbec podaří ty jednodenní vejžblebty namontovat do souvislého textu. Udělám jen malé úpravy a většinu nechám tak, jak to bylo psané v konkrétním čase (pauza na pumpě apod.). Snad to doženu alespoň fotkama.

Takže klasika: vymyšlení trasy, víza, po cestě nechat udělat snubáky z damascénské oceli, zajistit volno na tři neděle a 26. 7. 2018 za vydatného deště odjezd směr Polsko.

 

1. den

Tak Polsko dobrý. Je furt hezky a dojeli jsme za světla (překlad: furt chcalo a dojeli jsme v noci). Zážitky dne: Lišák se zlepšuje každým výletem. Minule jí trvalo ztratit platební kartu dva dny, no a teď: Sotva dvě hodiny! Zjistila to až po dvoustech kilometrech, když volali z banky, že nějakej dobrodinec přinesl její kartu. Zablokováno jako při každém tripu. Byla to celkem sranda, ten telefon přišel, zrovna když jsme v Pecce vybírali svatební prstýnky. Paní nám zapůjčila kancelář, kde jsme asi hodinu řešili převody peněz, povolení výběrů v cizině, zvýšení limitů na druhé kartě, blokaci atd.

 

P.S. Příště dohlídnu na to, aby kartu vyhodila den předem a hned jí zablokovala. Tohle je hrozný zdržování. Najeto 970 km i s anabází s prstýnkama, dobrý.

2. den

Jsme v Litvě, najeto cca 570 km po okreskách.  Ráno jsem šel vyfotit Malbork a nedal jsem si kartu do foťáku. Naštěstí to nevadilo, protože byl stejně vybitej. Jestli ho chcete vidět, tak tam jeďte, nebo si ho vygůglujte. Zastávka v Trakai: Něco jako Švihov, akorát větší rybník a červenější hrad. Teď spíme ve stanu na zahradě u nějaký holky, která to neví, protože šla brzo spát. Ubytoval nás tu její vožralej bratr, kterej tu nebydlí. Ráno bude veselý. Litva je krásná, akorát tu po desátý večer neprodávaj ani pivo.

 

3. den

Usnuli jsme ve tři a ráno budíček v 4:50, ten magor (týpek ze včerejška) nás vzbudil s volskýma vokama v ruce, nemoh ani stát, protože prokalil celou noc. Za chvíli budem v Lotyšsku. Jo a pravděpodobně zážitek dne: Jsem musel telefonovat Lišákovi, ať rozebere motorku a z pojistkový skříně pod sedačkou mi přinese na záchod (u pumpy) kombinačky, abych mohl ven. Zní to jako přehánění, ale když jsem se dostal ven, tak před hajzlem stálo asi dvacet důchodkyň, který vystoupily z autobusu a čekaly na uvolnění kabinky. Vylez jsem zpocenej a s kombinačkama v ruce. Báby maj zážitek!

 

Dodatek k dnešku: nájezd - něco přes 500 km. Poznatky: Litva je hrozná placka, zatímco Lotyšsko je pěkná rovina. Někde jsem četl, že v Litvě jsou prudný lidi, na rozdíl od jižněji položených východoevropských států. Celou dobu jsem to bral za kecy, až mě vyškolil personál v celkem pěkné restauraci. Po našem příchodu (a pozdravu) do prázdné hospody se ani neobtěžovali otočit. Fakt jsme měli hlad a tak jsme zůstali. Docela jsme se rozšoupli a utratili haldu eur. Přišlo na placení a následovala asi hodinová ignorace našeho stolu. (Ne, není to zde běžné, neboť domácí hosté platili normálně). Vtipný je, že jsem je poprosil o naplnění petky vodou (bylo počasí jak v Chorvatsku) o odpovědí mi bylo rezolutní NO. Bylo to navíc ještě před naším zaplacením, takže si ty slípky samy snižujou dýško, prostě to nechápu. Nejhorší je, že pár lidí dokáže zkazit obraz celkem pohodovýho státu....

 

4. den

Padají tady teplotní rekordy, normálně tu teče asfalt na silnici. Lišák se dokonce vykoupal ve Finském zálivu. Dneska se zas předvedla. Sušili jsme vypraný trika na motorce za jízdy. Při zastávce říkám: "Každej přehodíme kurty s trikama na jednom kufru, aby uschnuly i z druhý strany". Tak jo, ujeto pět kilometrů a koukám, jak na Lišákovo straně vlaje kurta dva metry za motorkou. Otáčím se na ní a říkám: "Jak jsi to připevnila?" Odpověď: Vůbec! To mi zabilo... Otočka a hledání poloviny (dvou) našich triček co máme s sebou. Naštěstí je dost přejížděly auta a tak byly vidět z dálky, protože se vždy vznesly do vzduchu, jak je zvedal vítr. Právě teď mi na otázku "Koupíš kafe?" řekla "asi ne" :-D. Jsme hodinu od Ruska, tak tam zkusíme dojet už dneska.

5. den

Tak jsme od včerejška v Rusku a zatím veliké nadšení. Po studených čumácích z LT, LV a EST je vstřícnost místních lidí neuvěřitelná. Dokonce i na celnici byl vidět rozdíl v přístupu a to jsem spíš čekal, že bude obráceně. Včera spánek na pumpě v Gurlevo. Dělala tam holka, strašná tryskomyš, ani jsem si nestih sundat bundu a už jsem měl v ruce pivo a v druhý vidličku. V knajpě jsem se cítil jako u nás na vsi, frajerka mi řekla, že si potřebuje odskočit, že se mám obsuhovat sám a že když někdo přijde, tak mu mám dát co chce, nebo při pro mě neřešitelné situaci vyjít na parkoviště a strašně nahlas řvát "Táňá". No, přišel jenom jeden člověk, řekl "privět" vzal si z ledničky plato vajec a zmizel :-D. Kuchařka se ptala, odkud jedem a já myslel, že z daleka. Řekla, že jí za dva dny končí směna a jede domů do Taškentu. Večer jsme se trochu picli s klukem z Moskvy, kterej veze do Kaliningradu autojeřáb. U týhle pumpy mu kleknul a on tu čeká už tři tejdny na technika z Německa. Píšu to proto, že jsme spolu hráli Ruskej biliárd. Tady jsem poznal, že je tu opravdu vsjo balšoje. Když dáte tři stoly na Americkej Biliárd širšíma stranama k sobě, tak máte Ruskej, masakr.... Lišák dneska nic neproved, už se začínám bát ,jestli není nemocná. Dnes jsme nachodili cca 20km a chodíme i zejtra. Pomooooooc!!!

 

Vsuvka: Koukám, že nikde nepíšu kudy jedem a kde jsme, tak sorry :-D, holt to bude spíš o pocitech. Doufám, že někde vylovím fotky s mapou a tam to bude vidět…

6. den

Dneska najeto 0 km. Nachozeno? Strašně. Kdyby vedle mě neležely motorkářský kalhoty, tak si myslim, že jsem sem došel pěšky... Petrohrad právě teď ve stínu 31 stupňů. Asi už nebudu používat rčení "zima jak v Rusku". Ráno směr Karélie... Jsem zvědavej, jestli vyndám prut a chytím večeři. Pozítří doufám Murmansk!

P.S. Ještě jsem chtěl vidět Krasin, ale v půl pátý jsem usoudil, že na nějakej ledoborec s..u! 

7. - 9. den

Vtipná scénka při odjezdu z Petersburgu: Na bookingu psali, že k hotelu je bezplatný parkování. Při objednávání píšu do poznámky, že přijedu na motorce. Když dorazíme, koukají na mě jak tele na nový vrata a prej freeparking před hotelem. Je to křižovatka do "T" kde jsou vyšrafovaný dva trojúhelníky v mrtvejch bodech kudy střízlivý řidiči nejezdí. Prostě si představte, že zaparkujete ve městě, který má 5 000 000 obyvatel motorku doprostřed křižovatky, jdete někam do háje a za dva dni na tý motorce v poho odjedete. Tak nic, trochu nasraně říkám, že jsem hlásil příjezd na moto a recepční se dohadujou co dál. Nakonec mi doporučí o ulici vedle placený parkování. Tak jo, jedu, vracím se, jedu znovu, vracím se a pak si říkám, že to asi musí být tedy ono. Vjedu do vjezdu a ptám se: "Parking zděs?" Paní vedoucí závory: "da" já: "skolka za motocykel za dva dňa" pvz: "motocykel bezplatna" já: "das ist super" pvz: "pajdi vsjuda" já "tutady fakt neprojedu" pvz nasraně zvedá závoru a předává službu pvz2 já: Parkuju za rohem a nevěřícně si prohlížím místní ČKD, do kterého jsem se nějak dostal. Procházím kolem pvz2, která je čerstvá ve funkci a tak je patřičně důležitá... po cca čtyřiceti hodinách se vracím s helmou kolem vrátnice kde sedí pvz3, říkám "zdrávstvujtě" a pokračuju do Kolbenky. Přijdu k motorce a na řídítkách dopis v azbuce, pěkně s vyznačenýma bodama a na konci telefonní číslo. Jdu k pvz3 a říkám: "što éto" pvz3: "ja něznáju" a někam telefonuje. Jdu k motorce a začnou se všude otevírat okna. Slyším "Mužčína" a vidím chlapa v uniformě, jak na mě mává a posunkama naznačuje ať nikam něuběgáju. Chlap přijde a vysvětluje mi, že to není jen tak si zaparkovat u nich ve fabrice v centru a že "adín čas - 150 Rublej" a že přes noc je to mnohem dražší. Já: "ženščína skazála motocykel bezplátna" on: "katóraja ženščína" já: "ja uže něznáju" on" kagdá ty prijéchal?" Teď byl dialog cca 10 min. a šli jsme na výslech k náměstkovi, tam to pokračovalo.......Já: "v panědělnik" oni: "eta něvazmóžna" atd. No a potom přišel generální, kterej řek ať jedu do pr..le a všude říkám, že v Rusku jsou "drůžnyje ljuďjá", tak vám to říkám, mám splněno a jedu do Murmansku.

"Doroga v Murmansk" - Počet km: 2 dny lesem.

Teď jsme u Laponců ve Finsku na kafi a od včerejška od polárního kruhu prší!

10. – 11. den

Tak Rusko za náma a výborný!!! Finsko celý propršelo, tak jsme museli zakempovat. V bungalovu už byli zabydlený dva Rusové, pobratřili jsme se a vypili všechnu jejich vodku, protože už stejně jedou domů, tak aby zbytečně netahali dříví do lesa. Včera Nordkapp, prostě pouť to se dalo čekat, ale ta nádherná cesta k němu za to stála.

Ten podmořskej tunel před ním je fakt masakr! Jsme už pátý den za polárním kruhem, takže jsme neviděli od jeho přejezdu tmu (to se dalo čekat), ale ani sluníčko. Investice do kvalitních nepromoků se vyplácí. První spaní v Norsku cca 70 km pod Nordkappem a Lišák trošku simuloval zimu. Teď jsme tak 200 - 300 km nad Lofotama a pocitově je tu teď v deset večer tak dvacet stupňů.....

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (40x):


TOPlist