Výlet na Schloss Colditz
Text: FrogySkoky | Zveřejněno: 10.9.2012 | Zobrazeno: 26 289x
Odjakživa mě zajímá cokoliv, co je spojené s 2.sv.válkou. Proto jsem se rozhodl zajet se podívat na hrad Colditz. Že jej neznáte a nevíte kudy tam? Tady máte tip na příjemný výlet...
Kapitoly článku
Po návratu z motodovolené v Chorvatsku mi zbývalo ještě pár dní volna. Jelikož počasí celkem přálo motorkaření, rozhodl jsem se jet podívat k naším německým sousedům. Cílem mé cesty se stal hrad Colditz.
Z Prahy vyrážím ve středu 4.7.2012 po 9. hodině ráno. Jedu po D8 až na její samý konec, poté míjím Milešovku a ocitám se na silnici, která mě přes Bílinu vede k Chomutovu. Tady odbočuji na hraniční přechod Hora Sv.Šebestiána. Přejíždím hranici a ani tady nikde na mě nečká žádná Bundes Polizei :-)
Necelých 50 km jedo po suprových okrskách a dalších 45 km zvládám rychlejším tempem po dálnici na Chemnitz, ze které sjíždím necelých 10 km před samotným Colditzem. To už jedu opět po okrskách. Přijíždím na malého městečka Colditz, najít cíl mé cesty není žádný prolém. Hrad se tyčí na kopci nad městem, proto je to hrad že... :)
V roce 1939 byl na hradě Colditz v Německu zřízen zajatecký tábor pro spojenecké důstojníky. V letech 1941 - 1944 bylo provedeno 300 pokusů o útěk, 31 úspěšných. Pro důstojníky to nebylo jen dobrodružství, ale součást jejich cti. Němci tyto útěky trestaly samotkou na dobu 2 - 4 týdnů. Během této samotky směly zajatci pouze na 1 hodinu denně čerstvý vzduch. Ve vytrínách jsou k vidění padělky různch dokladů, unifromy, které si zajatci ušili z ruzných hadrů, dále je zde k vidění i postavený větroň, se kterým byl plánován útěk. Prostě zajatci tady vymýšleli různé způsoby a možnosti, jak z Colditzu utéct. Dokonce měli i vysílačku ukrtytou tak dobře, že ji nalelzli až dělnící při rekonstrukcích hradu, a to až v roce 1993!!! Hrad jako takový je ve velmi dobrém stavu, není to žádná zřícenina.
Po prohlídce hradu sjíždím do městečka, kde kupuji nějaké upomínkové předměty, hlavně samolepku na kufr :-)
Vymýšlím cestu zpět, GPSka chce mermomocí po dálnici na Drážďany, kazím jí radost a po pohledu do mapy a předělání trasy mířím po okreskách na město Freiberg a k hraničnímu přechodu Moldava. Z Moldavy jedu na Dubí a sjíždím do Teplic a dále na D8 nad Lovosicemi. Stavím na benzince a dávám si meníčko u McD. Potom už jen zvládnout D8 do Prahy a jsem doma.
Podtrženo sečteno, byl to hezký středně dlouhý jednodenní výlet za hranice všedních dnů!