Dolomity 2013, vysokohorské silnice

Příprava

Loni na konci svého cestopisu jsem uvažoval, kde se asi letos ocitneme. A Dolomity mě už tenkrát vrtaly v palici. Jako turista o nich trochu vím, jako motorkář jsem něco nastudoval na zdejším webu. Už o vánocích jsem připravil prezentaci, kde jsem popsal, kam pojedeme, kde budeme spát, přidal jsem obrázky, zajímavosti, popsal rozpis každodenních cest, na co nezapomenout, kde se zastavit, kam se jít podívat, atd. Posádku tvořím já (Tiger 800), Petr (Bulldog 1100) a Honza (Freewind 650) a všichni se těšíme. Petr pár dní předem objednává apartmán v Colfoscu.


Vzhůru na cesty

Den první, pátek, 23.8.2013, do jižních Čech.

Jelikož každý startujeme z jiného místa a v jinou dobu, máme dohodnutý sraz v kempu Zlatá Koruna u Českého Krumlova kolem šesté hodiny večerní. Je to jediný kemp poblíž hranic, kde jsme bez problému sehnali chatku na přespání. Já vyrážím kolem půl druhé směr Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady. Kolem Benešova poprvé zastavuji na tradičního nanuka. Je to již více jak 25letá tradice. Při odjezdu na dovolenou, musí být nanuk nebo zmrzlina při první zastávce. Pod Benešovem se ale můj rychlostní průměr prudce snižuje. Kolony aut se s naloženou motorkou ani nesnažím předjet a popojíždím na jedničku, občas na dvojku. Trvá to asi 30 km. Pak už to frčí jak má a kolem šesté jsem na místě. Zjišťuji, že Petr je již zde a testuje místní mok. Jel z Prahy. Jdeme se nadlábnout a já doháním pivní manko. Honza vyjíždí z Vrchlabí až po čtvrté hodině. Ale mastil to jak o závod a tak u výčepu rychle hasí žízeň a večeří. Vedoucí kempu je asi taky motorkář, tak nám nabízí, že si můžeme dát stroje za bytelná vrata. Ráno bychom chtěli odjet kolem osmé, tak jdeme na kutě.
Ujeto 263km, spotřeba 4,6l/100km.

Den druhý, sobota, 24.8.2013, přejezd do Dolomit.

Vylézáme jeden po druhém kolem sedmé. Snídáme čerstvé koblihy. Než se vykopeme, je skoro devět. Dnes je v plánu přesun až do Dolomit. V Rakousku šup a jsme na dálnici, ani nevím jak. Bez známky. Hned to napravujeme (4,8E), ať nejsme za podvodníky. Pak to šustíme po dálnici durch Linz až k odbočce na Gmunden. Projíždíme kolem jezera Traunsee, směr Bad Ischl a na známém parkovišti u jezera Hallstättersee stavíme na odpočinek. Po vyprázdnění měchýřů je znovu plníme a startujeme stroje na další část cesty. Gosau, St. Martin, kousek dálnice, Bischofshofen. Před Zeel am See míjíme odbočku na Grossglockner a já vzpomínám na loňský výjezd na Franze Josefa. Letos jedeme dál, směr Mittersill. Až tady odbočujeme a silnice začíná výrazněji stoupat až k Felbertauern Tunnelu. Délka tunelu je přes 5km, cena za průjezd 10E. Míříme na Rakousko-Italské hranice, Passo Stalle, 2052 m.n.m. Nahoře na semaforu je červená, musíme čekat, až projedou auta z Itálie. Svačíme, fotíme a necháme odpočinout naše zadnice. Máme za sebou přes 400km. Sláva, zelená, naskočit na motorky a frčíme dolů. Velmi úzké serpentiny projíždíme opatrně a za cca 10 minut jsme dole u jezera Anterselva. Do cíle to máme asi 70km. Jsme už dost unaveni a je docela provoz. Poslední kilometry se vlečou pomalu. Objednaný čtyřlůžkový apartmán v Colfoscu, Pera Ciaslat, hledáme jen pár minut. Začíná se stmívat. S fešnou paní domácí se rychle domlouváme, že jsme trochu popletli počet dní a rádi bychom zůstali déle. Není problém. Cena je 100E/noc. Ukazuje nám apartmán, je pěkný, dvě ložnice, LCD bedna, solidní kuchyně, velká vana a sprcháč. Než vybalíme,  je devět večer. Ještě před spaním jdeme do nedaleké restaurace ochutnat, co zde točí za břečky (no, ujde to) a po dvou kusech se vracíme zpět a jdeme spát.
Ujeto 502km, spotřeba 4,5l/100km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE