Jižní Francií k Atlantiku

sobota 1.8. Biscarrosse-Atlantik 659km

Hluční a s naším pobytem zřejmě ne zcela spokojení rybáři nám zařídili časný budíček. Původně jsme chtěli ještě den zůstat v Provence a navštívit Avignon a Nimes, ale čas byl neúprosný a oceán lákal víc.

Ráno jsme tedy projeli liduprázdná historická centra měst Tarascon a Beaucaire, která se rozkládají na protějších březích Rhony a vyrazili po dálnicích přes Nimes s římskou arénou, Montpellier a Toulouse s krátkou odbočkou do Carcassonne.

Teploměr na dálnici ukazoval 41°. Cestou se nám podařilo koupit sadu na zalepení karimatek, které od noci v Hyeres ucházely stále víc. U Toulouse jsme sjeli z dálnice a dál pokračovali mírně zvlněnou krajinou přes vesnice se sochami býků a arénami na koridu.

Od Mont-de-Marsan se krajina ještě více narovnala a cesta vedla borovými lesy na písčité půdě. Rovné a prázdné silnice doplňovala upozornění na měření rychlosti a čas od času jsme minuli rychlostní radar. V podvečer jsme stavěli stan na písku v kempu Camping Le Vivier – Maeva v Biscarrosse-plage, jihozápadně od Bordeaux a večeři jsme si dali na dunách atlantického pobřeží. Pro mě splnění jednoho z motorkářských snů. Prý jsme měli ten den 23.výročí svatby...inu každého dojímá něco jiného.

Poznámka:

Ve Francii jsou většinou povolené rychlosti v obci 50, mimo 80, na neplacené dálnici 110 a na placené 130km/h. Cedule typu: měření rychlosti v úseku 36 km jsme znali již z Provence, ale až měsíc po návratu domů jsem zjistil, že jsem asi vždycky nestihl zpomalit nebo jsem radar vůbec neviděl. Motorky to fotí zezadu. Pozdravy přišly celkem tři. 2x45 a jednou za 90€. Vše hezky vysvětlené, výborná čeština a nekompromisní podmínky. Po krátkém váhání jsem se rozhodl s francouzskou byrokracií nebojovat a tuto daň za mou řidičskou nekázeň zaplatit. Nic platno, že to většinou bylo na rovných úsecích s minimálním provozem. Nutno dodat, že dodržování těchto, pro mě těžko akceptovatelných limitů, Francouzům většinou problém nedělá. Jsou víc nad věcí a v klidu.

neděle 2.8. Bordeaux, Royan 252km

Ráno jsme se sbalili a před odjezdem se ještě zastavili u 10km dlouhé pláže v Biscarrosse a pozorovali surfaře, krotící svá prkna v příboji. Cesta nás dál vedla do Bordeaux, centra jedné z nejvýznamějších vinařských oblastí na světě.

Prohlédli jsme si nábřeží La Garonne a kašnu s alegorickými sochami a 54m vysokým památníkem revolučních girondistů. Po vysoko klenutém mostě jsme přejeli na pravý břeh řeky a pokračovali podél 75km dlouhého ústí řeky přes vesničky a malé přístavy k městu Royan. Při zastávce na skleničku bílého v městečku Mortagne jsem položil foťák na nádrž motorky a uvědomil si to až po pěti kilometrech jízdy. Chtěl jsem otočit a alespoň se pokusit aparát najít, ale to už u nás brzdilo auto a z okénka se natahovala ruka s foťákem. Muž potom vůz otočil a vracel se zpět. Nevím kam až by za námi jel, aby nám zachránil vzpomínky uložené na kartě fotoaparátu. Před šestou jsme se na poslední chvíli ubytovali v kempu Le Logis v Saint-Palace-Sur-Mer nad letoviskem Royan (dvě noci 39.50e). Večerní posezení u vína jsme si zpestřili opravou rozpadlých bot a píchlých karimatek.

pondělí 3.8. Royan 65km

Dopoledne jsme strávili procházkou při odlivu na útesech v Logis a Vaux-Sur-Mer a k obědu jsme si dali panini s tuňákem ve stánku nad mořem. Odpoledne jsme si dali vyjížďku na pláž v La Palmyre s windsurfery, zastavili se u majáku Semaphore De La Coubre a vykoupali se ve vlnách v La Pointe Espagnole. Při odjezdu z parkoviště nastalo malé drama, když jsem se při manévrování zahrabal do písku. Použil jsem sandál místo lopatky, odhrabal zadní kolo a zdatná spojezdkyně mě vytlačila zpět na pevnou cestu. V Ronce-les-Bains jsme nakoupili proviant a vrátili se do kempu.

 

úterý 4.8. La Rochelle 130km

Ráno jsme v obchůdku koupili trička jako suvenýry a vyrazili na poslední část našeho putování.

U Rochefort-Martrou jsme obdivovali Transport Bridge přes řeku La Charente. Jde o mohutnou ocelovou mostovou konstrukci s kabinou zavěšenou na lanech, která v místě vysokého přílivu nahrazuje přívoz nebo most. Za Rochefort jsme se zastavili na poloostrově Fouras, odkud se dá za odlivu dostat po odkryté mořské šíji až na 4km vzdálený ostrov Ile-dAix. V místě, které je za přílivu pod vodou, nyní byly traktory a dodávky a pracovali zde sběrači mořských plodů.

Po poledni jsme se ubytovali v kempu Chatelaillon a na lehko vyrazili do 15km vzdáleného La Rochelle. Prošli jsme historické centrum opevněného středověkého přístavu s čilým životem a množstvím barů a restaurací.

Prohlédli si přístav, který stráží dvojice mohutných věží a z pevnostních zdí jsme pozorovali moře i proudící zástupy turistů. Zajeli jsme se podívat na most na ostrov Ile de Re, který je nejdelším ve Francii. Před návratem do kempu jsme museli vyhledat myčku, abychom zbavili Transalpa od slaného nánosu z dopolední projížďky po mělčinách na poloostrově Fouras. V noci jsme se rozloučili s oceánem procházkou po pobřeží v Chatelaillonu a po jistém bloudění jsme pak překonali koleje i plot u železniční trati a šťastně se vrátili do kempu.

středa 5.8. návrat I. 581km

Ve středu jsme vyrazili na cestu zpět k domovu. Jeli jsme mimo dálnice, přímo na východ po venkovských silnicích mezi vesničkami a vinicemi a vychutnávali atmosféru měnící se krajiny. K večeru jsme po marném hledání vhodného tábořiště na pastvinách a v lesích našli místo v kempu v Salornay sur-Guve poblíž Lyonu a Dijonu za 10.40€.

Poznámka:

Když je dobrá možnost, rádi přespíme v přírodě, jinak volíme ubytování ve stanu v kempu. Trasu plánujeme většinou krátce před odjezdem, tak ubytování pod střechou není volné, nebo je drahé. Ve Francii je velké množství kempů, které jsou velmi dobře vybavené, včetně bazénu a večerního programu, což však při zastávce na jednu noc nevyužijeme. Cena je orientačně 30-40€ pro 2 osoby, motorku a stan. Výhodné jsou městské kempy (municipal), které jsou výrazně levnější (10-20€) a poskytnou pitnou vodu, sprchu a čisté wc a elektřinu, což je vše, co potřebujeme.

čtvrtek 6.8. návrat II. 450km

Trasa se stočila na SV na Basilej a po občerstvení na břehu Rýna dál přes německé pohoří Schwarzwald. Po marných pokusech najít volný kemp u jezera Titisee jsme se utábořili na mýtině v lese poblíž obce Braunlingen.

pátek 7.8. návrat III. 699km

Z lesa jsme se ráno rychle vypakovali a posnídali jsme u potoka na turistickém odpočívadle s množstvím odpadků a prázdných lahví, kdo ví, po kom byly. Pak dálnice, dálnice...přes Stuttgart, Norimberk a Plzeň do Prahy, před 18hod příjezd k bráchovi do Počernic. Není nic lepšího než zakončit výlet večírkem s přáteli.

so 8.8. návrat IV. 110km, celkem na tachometru 5493km

Praha, Bikerscrown Chlumec (nové rukavice), Hradec Králové

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE