Dánsko 2011

Den 11. – středa 13.7.2011

Ráno nás čekalo balení stanového tábora a tak jsme měli po snídani celkem na pilno, protože kromě návratu do Faaborgu jsme chtěli udělat trošku větší zajížďku na ostrov Mon, kde jsou k vidění známé křídové útesy Mons Klint. Cestou nás opět vyšplouchlo počasí, ale nic, co bychom pomocí nemoků nezmákli. Z větrem ošlehaných útesů jsem již nabrali směr „hlavní tábor“ což bylo i neklamné znamení blížícího se konce naší dovolené. Večer při dojídání a dopíjení domácích zásob jsme tedy plánovali co budeme zbývající dny podnikat. Jelikož jediný závazný termín, který jsme měli, bylo zamluvené ubytování v Berlíně ve stejném hostelu jako při cestě sem, padlo rozhodnutí, že se pokusíme zbývající dny užít jak to jen půjde (pokud to počasí dovolí). Z těchto důvodů jsme se také shodli na tom, že bude výhodnější při cestě zpět využít trajektu Bojdem – Fynshavn (cestou sem jsem jeli po pevnině), který nám ušetří nějakou tu hodinku cesty.

Den 12. – čtvrtek 14.7.2011

Čtvrteční ráno nás vítalo deštěm, který nevypadal na to, že by chtěl ještě ten den přestat, což dle našich včerejších představ nebylo vůbec v plánu. Jediné, co se zatím dalo dělat bylo zavolat na trajekt a zabookovat si místa, jelikož je prý daný spoj hojně využíván a zvlášť o víkendu, kdy jsme měli v plánu jet i my. Když ani během dopoledne déšť neustával, rozhodli jsme se pro alespoň malý výlet autem, abychom zbytečně před cestou domů neměli oblečení na moto mokré. Potupně jsme tedy naskákali do auta a vyrazili jsme do města Esbjerg okouknout zdejší sochy 4 sedících chlapíků v nadživotní velikosti, kteří se dívají na širé moře. Rozhodnutí jet autem se ukázalo jako správné, jelikož snad ani na chvilku pršet nepřestalo. Byl to ale de facto jediný den za celý pobyt v Dánsku, který se kvůli počasí „nepovedl“, tak nás to zase tak moc netrápilo. Zvlášť, když jsme si jako neřidiči mohli cestu „zpříjemnit“ panem Morganem.

Den 13. – pátek 15.7.2011

Poslední den v zemi vikingů jsme kromě příprav na sobotní odjezd věnovali prohlídce historického centra města Faaborg, posezení v místním restaurantu při obědě a posledním procházkám po plantážích plných různě velký (budoucích) vánočních stromků, která právě třeba u nás v ČR budou k mání. Naštěstí se veškerá voda vypršela již včera a tak nám na poslední den opět vyšlo prosluněné počasí. Abychom nebyli v sobotu ráno u trajektu zbytečně překvapeni, ještě jsme se jeli tento den podívat na místo nalodění. Jelikož měl náš trajekt v sobotu vyplouvat brzy ráno (matně si vybavuji čas kolem 7 ranní), tak jsme raději večer vše, co bylo možné, naložili do auta, případně na moto a šli spát. 

Den 14. – sobota 16.7.2011

Sobotní brzké ráno bylo ve znamení odjezdu. Rychlé rozloučení s panem domácím, kterému patří velký dík za poskytnutí ideálního azyl následovaný rychlým odletem, znamenal nezadržitelný konec pobytu v této krásné zemi. Nalodění na trajekt (moje

premiéra s motorkou) proběhlo v pořádku, a tak jsme si mohli na lodi vychutnat ranní kávičku. Cesta trajektem trvala zhruba hoďku a stejně jako nalodění i vylodění proběhlo bez problém. V tuto chvíli už nám nezbývalo nic jiného, než vzít za plyn a mazat směr Berlín do zamluveného ubytka s vírou pěkného počasí. Naštěstí se neopakovalo počasí, jaké nás provázelo na začátku naší dovolené a tak jsme ještě stihli krátkou procházku v ruchu německého velkoměsta završenou posezením u španělského pivka.

Den 15. – neděle 17.7.2011

S vidinou počtu kilometrů, které nás čekaly a vědomím pondělního návratu do pracovního procesu, jsme vyrazili na cestu domů opět brzy nad ránem. Naštěstí nebyl nedělní provoz nějak zvlášť hustý a cesta nám utíkala jako po másle. I tak jsme ale dorazili na hořickou benzinu v odpoledních hodinách, kde jsme dali závěrečného birella na znamení zdárného návratu a pak už jsme se rozjeli každý do svých domovů.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE