Motovýlet do Živogošće

10. den (376km)

Vyrážíme v 8:30 a kousek před Makarskou beru (9,32lit.; 93,48 HRK; spotř. 3,7), po pobřeží jedem směrem na Split, odbočujeme vpravo do vnitrozemí na silnici směrem Cista Provo. Poté č. 60 směr Sinj, kde se napojujeme na silnici č. 1. Vnitrozemí Chorvatska je moc pěkné, silnice v luxusním stavu a díky dálnici absolutně prázdné, takže si jízdu náležitě užívám až občas cítím svíjení kolen Verči, že jedu asi moc rychle či co:) Míjíme jezero Peručko a v Kninu se stavujeme v obchodě pro oběd. Jídlo bereme sebou a hledáme flek kde se najíst. Stavíme až po cestě na takovém zajímavém místě u vesnice Prevjest, kulisou nám jsou rozstřílené domy. V Gračaci odbočujeme na silnici č. 50, kde ze začátku zas opravují silnici a několikrát čekáme u semaforu, ale za to nás odmění úsek zhruba 40km před Gospičem, kde nepotkáme jediný auto a po famózní silnici plný zatáček na rychlost 120-140km si užíváme jízdu do Gospiče. Teda až do chvíle, kdy mě píchne za jízdy včela do krku... naštěstí z toho nic tak hrozného nebylo, chvilku čekáme a pak vyrážíme dál. Cestou stavíme u památníku obětem války a míjíme cedule pozor miny. V Gospiči doplňuji palivinu (10,34lit.; 103,3 HRK; spotř. 3,9).  Před Otočac stavíme na pauzu u zničeného letadla, kde fotíme a já s nadšením lezu dovnitř. Už k večeru přejíždíme horské sedlo opět k moři u města Senj a před námi se otevřeli krásné výhledy na souostroví Kornati. Dolů se to pěkně klikatí  a dole na pobřeží vedro sílí, takže sundáváme bundy a gumicukem je přivážeme před kufr. Chtěli jsme dojet až na Krk, ale Veronika si naštěstí všímá super klidného kempu Kozica (130,7 HRK), kde si postavíme stan a upalujeme na koupel do moře…

11. den (197km)

Ráno po otevření očí skáču do moře a parádně se probouzím. Po snídani se jdeme ještě koupat no a než se zabalíme a vykopeme tak jsou dvě hodiny odpoledne. Odjet jsme měli do 13:00, což jsme nevěděli, ale naštěstí jsme nic navíc neplatili. Po pobřeží jedem pomalu bez bund a máme super výhledy. Dělám malou zajížďku k mostu na ostrov Krk, chtěli jsme se mrknout na ostrov, ale cena za přejezd mostu je celkem vysoká, tak to otáčíme a vjíždíme do Rijeky, kterou projedeme po okruhu. Okruh se mění na dálnici k 10km vzdálenému Slovinsku. Zkasírujou nás o 5 kun za dálnici a v mžiku vjíždíme do Slovinska na které jsem se také velmi těšil. Silnice č. 6 do Postojny byla absolutně dokonalá, plná zatáček, krásné přírody a luxusního asfaltu. Po Slovinských okrskách směrem na Novou Goricu upalujem přes Vipavu, Ajdovčinu až do kempu Lijak, který je známý všem paraglidistům. Platím 20 EUR za kemp a jdeme na večeři do 2km vzdálené, ale vyhlášené pizzerky Grad.

12. den (603km)

Ráno si děláme výlet na vrchol hřebene, omrkneme památník obětem války a jdeme se podívat na startoviště paraglidingu, který je plný Čechů. Cestou do kempu beru benzin (12,53lit.; 17,22 EUR; spotř. 3,8) a okolo poledne vyrážíme silnicí č. 130 podél řeky Soči do Tolminu. Tuto silnici dobře znám, tak jsem věděl na co se mám těšit. Vřele doporučuji, toto patří taky k těm nejlepším úsekům… Za Tolminem nacházíme místo na koupačku a tak si uvaříme polívku a děláme rychlokoupele v ledový Soči. Odpoledne vyjíždíme na omrknutí startovačky paraglidingu Kobala, kde je nádherný výhled, škoda že je trochu opar. V 16:30 odjíždíme směr Bovec, po jak jinak než luxusní silnici, která je ještě díky semaforu absolutně prázdná. Triglavským Národním parkem vyjíždíme serpentiny na hraniční přechod s Itálií Predel, kde prozkoumáváme zarostlou pevnost. Vůbec se nám nechce na ty rakouský dálnice, ale na to že je 7 večer a já jsem chtěl dojet domů, bychom si měli máknout. Jenže na dálnici zjišťuji, že Salzburg je 190km a pak ještě dalších 200km na hranice…beru (11,76lit.; 19,15 EUR; spotř. 4,8) a uháním v rámci možností pohodlnou rychlostí 150-160 km/hod. Pauza každou půl hodinu vždy jen na 10min. Před Linzem opět tankuju (12,35lit.; 20,12 EUR, spotř. 4,8) a v půl jedné ráno přejíždíme hranice u Dolního Dvořiště. Přemýšlíme co dál, cesta do Prahy je nemyslitelná, a tak koukáme do mapy a přemýšlíme o kempu. Sjíždíme směrem na Rybník hledat kemp vyhlédnutý z mapy, nikde není, takže odbočujeme na polní cestu, kde přespíme na okraji louky.

13. den (209km)

Probouzíme se kolem osmý a jedem do Rožmberku n. Vlt. na kafe a moučník. Po sladké snídani jedem podél Vltavy, kde míjíme samá auta z půjčovny lodí a koukáme do přecpaných kempů podél vody. Po Českým Krumlovu jedem na Český Budějovice, kde mě opět píchla, ale tentokrát vosa do krku a ještě k tomu při vší smůle mi spadla za triko, takže jak pomatenec zastavuju a svlíkám ze sebe všechno co mám. Dala mě 3x….fakt pech! Po celkem prázdný E55 frčíme až domů…ještě před D1 dáváme pauzu a tankuju (12,72lit.; 482 Kč, spotř. 4,6).

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE