Cesta na Jih...

Den 6. Makarska Riviera - Baška Voda

      Opouštíme Dubrovnik a jedeme podél pobřeží "nahoru". Cílem je městečko Baška Voda, kde jsme se chtěli ubytovat a strávit tam volněji den. Z Dubrovniku je to cca 150km, takže jsme po dojetí sem a ubytování, měli dostatek času si v klidu projít tohle malé městečko.
Ubytování jsme sehnali po jednom odmítnutí v domě, kde bylo několik prázdných pokojů a vyšlo nás to, po usmluvání na 25€ za oba. Dali jsme si na promenádě kafíčko a potom zmrzlinu u jednoho ukecaného zmrzlináře, který ovládá i některé české hlášky. Je tam tím vyhlášený, takže mě nijak nepřekvapil... Nakoupili jsme něco na bohatší snídani a i další proviant, a já si po dopití Pilsnerů musel koupit místní pivo. Bylo to Karlovačko v litrové PET lahvi, ale bylo vcelku dobré a pitelné. Vyloženě pohodový a odpočinkový den bez zbytečně najetých kilometrů.

Den 7. Baška Voda - Plitvický národní park

      Po bohaté snídani, kterou jsme si vychutnali na balkóně našeho pokoje, jsme se sbalili, rozloučili s majiteli a vydali se na cestu, kdy jsme chtěli dojet co nejblíže k Plitvickým jezerům. Chvíli jsme ještě jeli po pobřeží až do Splitu, kde jsme odbočili a směřovali do vnitrozemí.
Cesta to byla pěkná, za slunečného a teplého počasí a hlavně jsme zjistili, že není vůbec nereálné dojet až k jezerům a ještě si je stihnout projít. Takže jsme dojeli na záchytné parkoviště u jezer, koupili lístek za 110,- HRK (cca 390,- Kč) a šli si projít trasu E, která byla časována jako nejkratší a vedla spíše "vrchní" polovinou jezer. Jezera a okolí jsou nádherné a vše bylo umocněno začínajícím podzimem, takže lesy okolo hráli všemi barvami. Prostě super!!!
Bohužel i přesto že to bylo moc pěkné, věřím že "spodní" a menší jezera budou ještě hezčí a s větším počtem vodopádů. Ale zase mám o to větší důvod se tam vrátit a přibral bych si k tomu i národní park Krka a třeba i něco dalšího... Začínalo se pomalu ale jistě stmívat a my neměli vyřešené ubytování. Jedna možnost byl stan, ale to by jsme museli pár kilometrů popojet, protože i když je stanování "na divoko" zakázáno v Chorvatku všude, tak tady v národním parku by to byla asi hodně mastná pokuta. Ale cestou k jezeru jsme viděli všude okolo cesty cedule a nápisy "zimmer frei" takže snad nebude problém sehnat ubytovaní s postelí. Přecijen nás ubytování v Baška Vodě rozmlsalo a na karimatky se nám zpátky moc nechtělo... Dobrá věc se podařila, pár nabídek, které nám dělali už na parkovišti u jezer, jsme pro vyšší cenu odmítli a sehnali pokoj pro 2 za 20€. Nebylo co řešit a ubytovali jsme se. Večer byl ve znamení plánování cesty nad mapami a skleničkou Karlovačka v ruce.

Den 8. ...síla návratů...

      Včerejší večer jsme naplánovali, že naše cestování trochu zkrátíme, dnes dojedeme někam na Jižní Moravu, kde se ubytujeme a v sobotu (pomyslný 9. den) by jsme v klidu a pohodě přejeli do Ostravy. Ale bylo to nakonec trochu jinak. Po snídani jsme se sbalili a díky tomu, že jsem motorky mohli postavit hned vedle pokoje, jsme je i rychle nabalili. Přecijen nás čekala dlouhá cesta takže jsme se nijak nezdržovali. Počasí už nebylo tak pěkné jako předchozí dny, kdy jsme byli jižněji. Chtěli jsme se vyhnout dálnicím takže jsem jezdili méně frekventovanými cestami, v Záhřebu jsme mírně zazmatkovali, ale nijak výrazně nás to nezdrželo. Horší, jak se posléze ukázalo bylo špatné odbočení ve Slovinsku. V zemi, kterou jsme od hranice k hranici projížděli jen 15minut(!!!), jsme skoro na jediné křižovatce, přes kterou jsme jeli, špatně odbočili (no, beru to na sebe...) a přesto, že jsme byli v kýženém Maďarsku, tak jsme si to štrádovali na východ podél Maďarsko/Chorvatské hranice. Nu což, zjistili jsme to sice pozdě, ale přece a vydali se správným směrem skrz Maďarsko směrem na Bratislavu. Asi 70km před Maďarsko/Slovenskými hranicemi začalo pršet, takže jsme se nasoukali do nemoků a jeli vstříc počasí. Kousek za hranicemi, před Bratislavou jsme se rozhodli, že nemá moc význam na večer jet zmoklí ještě dalších cca 70km na jih Moravy a hledat ubytování a rozhodli se jet až domů, do Ostravy. Za tmy a deště jsme to po dálnicích dotáhli ještě ten den domů.
Celí a zdraví... ujeto najednou 900km...

Jsme doma!!!

Na konci bych rád poděkoval Viktorovi za půjčení spacáku (opravdu se hodil), Honzovi za půjčení plynového vařiče (taktéž velice užitečné) a dalším lidičkám za morální podporu...

Ještě trocha statistiky:
- najeto celkem: 2.790 km, moje průměrná spotřeba (+/-): 5,47 l/100km
- náklady celkem: ne více než 9.400,- Kč (benzín+jídlo+ubytování+útrata+pojištění - z toho vyměneno: 6.000HUF, 500HRK, 50EUR)

Odkazy:
Podrobnější mapa cesty > zde
Rozšířená fotogalerie s popisky (možno i v podobě prezentace) > zde

Komentované video z cesty (pozor má 20 minut):

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE