Za sluncem do Černé Hory

Intro

Tmavá mračna pokryla oblohu a zakryla tak poslední prosvítající paprsky slunce. Za okamžik se spouští déšť a rozmazává vzdálené obrysy kopce na horizontu. Vycházím na práh garáže a poslouchám, jak déšť bubnuje do plechové stříšky. Cítím, že Slunce se se mnou loučí, a tak jako každý rok mi je smutno.

Avšak letos mám v rukávu ještě jedno cinknuté eso. Otočím klíčkem, zkontroluji motorku ve zpětném zrcátku a plný očekávání vyrážím směrem na Černou Horu.

Hranice

Na hranice přijíždím za tmy. Omylem přejíždím okénko s ofícírem. “Stoooop!!!” Následuje prohlídka vozu, motorky, papírů, bagáže. Po 30 minutách rozpačitě kývnu na pozdrav a pomale odjíždím. Po deseti metrech přejíždím další okénko. Vybíhá další rozzuřený magor, mává mi před autem a pak před obličejem. Přemýšlím, zda mi stojí za to ho tady vykastrovat a strávit zbytek života ve zdejších kanálech. Následuje další prohlídka vozu, motorky, papírů, bagáže. Kam jedu, proč tam jedu, kde budu ubytovaný.

Pokračuji podél zálivu po úzké silnici s hustým provozem rychlostí 40 - 50 km/ hod. Mířím do Žabljaku, vstupní brány NP Durmitoru.

NP Durmitor

Prochází pohořím Durmitor s výškou až 2500m. Vstupné se neplatí. Možnost přespání na odpočívadlech (zdarma) i v osadách s místním jídlem. Překrásné výhledy, ovce, kozy, koně. Z Plužine do Žabljaku kvalitní asfalt.

NP Lovcen

Výjezd na vrchol po úzké silnici s mnoha krásnými výhledy. Poslední část silnice placená 1 Euro. Výstup na vyhlídku a vstup do sargofágu Petra Njegoša placený 5 Euro. Fantastické výhledy na moře a krajinu.

Skadarské jezero

Rozlehlé jezero s ostrůvky, chráněná ptačí rezervace. Po jižní straně vede silnice. Po jezeře jezdí lodičky s turisty. Za hodinovou projížďku jsem zaplatil 20 Euro.

Klášter ve skále Ostrog

Úzká asfaltka plná výhledů do krajiny lemovaná prodejci svatých ikon. Vstupné do kláštera zdarma. Mnoho věřících lidí.

Pobřeží

Kolem pobřeží vede jediná frekventovaná cesta. Všude je plno hotelů a luxusních restaurací. Pobřeží je plné dokonalých pláží. Teplotu moře teď na konci září odhaduji na 23 °C - 25 °C. Bohužel i na některých větších plážích se povaluje dost odpadků.

Kotor
Staré městské jádro, tržnice, pláž, výlety lodí.

Seoca
Pláž s hotelem, kempem, obchůdkem a plážovým občerstvením.

Budva
Promenáda, staré městské jádro, pláže, ostrov svatý Nikola s restaurací a pláží. Za 40 minutovou projížďku kolem ostrova jsem zaplatil 20 Euro.

Pláž Čanj
Údajně vyjímečná perleťová pláž.

Svatý Štefan
V sezóně pravděpodobně přeplněné výletní místo.

Petrovač na Moru
Menší pláž kousek za městem.

Ulcinj
Krásné muslimské město a údajně pláž s tmavým pískem.

Jeskyně Lipa
Vstupné 13 Euro. Milá průvodkyně. Výklad i v angličtině.

Ježdění po ČH

V Černé Hoře jsou tři druhy silnic:

1. Hlavní tepny, na mapě oranžové (equivalent naší státní silnice). Široká silnice s kvalitním asfaltem. Do kopce třetí boční pruh pro pomalá vozidla. Po těchto silnicích je super svezení, dlouhé zatáčky jedna za druhou. Dá se jezdit i rychle, pokud akceptujete možnost, že vás může zastavit policejní hlídka. V současné době se v ČH buduje mnoho nových silnic kolem měst i v horách. Například cestou do hlavního města Podgorice široká silnice skončí a mlátíte se minimální rychlostí mnoho kilometrů po štěrku a v prachu mezi silniční technikou.
2. Vedlejší silnice na mapě žluté (equivalent našich cest mezi vesnicemi). Úzké silničky, často s rozbitým asfaltem. Většinou po obou stranách zarostlé tak, že do zatáček nevidíte. Dvě osobní auta se mají často problém vyhnout. 
3. Zpevněné cesty na mapě bílé (equivalent naší polňačky). Jednoproudé, šotolinové cesty, štěrk.

Na pobřeží a ve městech jezdí někteří místní řidiči hodně divoce, i když rychlost je skoro všude omezená na 40 - 60 km/ h. Při předjíždění vám zrcátkem téměř plácají po zadku. Tak jako my uznáváme přednost zprava, Černohorci pravděpodobně uznávají pravidlo “menší uhne”. Předjíždí se kdekoliv. Nebojí se předjíždět kolonu několika aut v serpentinách i přejíždět dvojitou čáru a děsit vás v protisměru. Ve městech vám z boční vjedou na půl auta do silnice, a tak vás přinutí zastavit a pustit je.

Hojně používají klaksony. Troubením se zdraví, varují i hrozí, ale drobným nuancím v jejich troubení jsem nestačil porozumět.

Během cestování po ČH jsem viděl mnoho dopravních nehod, a to i vážných, jako hořící auto, auto na střeše, strážky aut, auta ve svodidlech. Policie tam má plné ruce práce a během cestování potkáváte policii velmi často. Dvakrát jsem unikl jejich kontrole jen o vlásek a přiznávám, že jako zahraniční turista bych se s nimi potkat nechtěl.

Kolem cest, na vyhlídkách, na odpočívadlech, ale i na plážích je spousta nepořádku. Obaly od jídla, igelitové pytlíky, plechovky, šlupky. Na několika místech jsem viděl suť vysypanou ze stráně.

Zajímavosti

Černohorci nechtějí spropitné ( ale to se s přibývajícím turismem může změnit ). Vždy vám za peníze, které necháte navíc, něco dají. Například jsem kupoval fíky a za půl eura navíc jsem dostal půl kila jablek. V restauraci, kde se platí předem a nechal jsem spropitné, mi číšník naložil více jídla. Při nákupu pršutů jsem dostal za tringelt zdobený kamínek.

K cizincům, nebo alespoň ke mě se chovali velmi nedůvěřivě. Vždy prvně chtěli vidět peníze, které si ode mne vzali, přepočítali si je a pak vydali zboží.

Zboží v marketech je přibližně stejně drahé jako u nás. ( bochník chleba 1 Euro, hamburger  2 Euro, 1kg fíků 1 Euro). Nakupování u stánkařů je dražší, protože pro cizince mají jiné ceny. Ale každou položku, kterou si vyberete, vám ukáží, zváží a dopředu oznámí cenu.

Černohorci žijí skromně a osobně si myslím, že vnitřně cítí nějakou nespravedlnost vůči cizincům, kteří mohou cestovat, bydlet v luxusních hotelech, na plážích si kupovat hlouposti a nebo se jen tak pro radost vozit na motorkách. Na pozdrav mi téměř neodpovídají.

Doslov a vyřizování účtů

Do ČH a cechu celnickému do Slovinska zasílám srdečné pozdravy.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE