europ_asistance_2024



Nový seriál: tipy na víkendové výlety. Začínáme v Jižních Čechách

Česká a Slovenská republika nabízejí spousty zajímavých míst, které můžete na motorkách navštívit. Od rozhleden po jezera, od muzeí po kostely... Odteď se na našem webu budete pravidelně setkávat s tipy na zajímavé výlety, které pro vás bude připravovat ostřílený "výletník" Jirka Bašný.

Kapitoly článku

Hraniční kámen chmurné doby

Peršlák, Nová Bystřice, Jihočeský kraj

Přenesme se na chvilku o osmdesát jedna let zpět. Česko-rakouská hranice, stát, který „za čárou“ existoval, náhle není, byvši pozřen svým větším sousedem, a na druhé straně se pohybují postavy v uniformách barvy „feldgrau“. Nastává podzim roku 1938 ….

Tak přesně tohle vytane na mysl cestovateli, který zabloudí k samotnému nejsevernějšímu bodu Rakouska. Když ještě byla monarchie, vedla tudy cesta jako každá jiná, nic zvláštního. Po první válce na ní vyrostl hraniční přechod. Tak nějak sousedský, postačující mírné lokální frekvenci. Finanční stráž si zde sloužila své, občas nějaký ten pašerák nebo zatoulaná kráva, jinak nic. Pro finance a celníky zde roku 1922 vyrostla kasárenská budova.

Po anšlusu Rakouska bylo jasné, že zdejší poklid bere za své. Posádka byla doplněna o příslušníky „Stráže obrany státu“ (SOS), jejichž úkolem bylo vytvořit předsunuté postavení 29. hraničářského pluku, který měl bránit první linii lehkého opevnění.
Vojáci zde za květnové mobilizace vytesali z bloku pískovce tvar tehdejší ČR s nápisem „Naše je a naše zůstane“.

Co bylo dál, všichni vědí. Po záboru Sudet se zde ubytovali vojáci wehrmachtu, provádějící zkoušky nedalekého opevnění. Původní nápis doplnili svým dodatkem „Než jsme přišli my“. Plastika tak jako památník osvobození z „českého jha“ přežila válku, aby v květnu 1945 českoslovenští vojáci přidali dovětek „Pravda vítězí 1945“.
Snad díky poslední větě památník přežil i období železné opony a připomíná tak pohnutou historii (nejen) tohoto místa dodnes. Z kasáren je dnes noblesní lesní hotýlek :-)

O kus dál při cestě k nejsevernějšímu bodu Rakouska a Novomlýnskému rybníku je na paměť doby nesvobody v místě bývalé samoty nainstalována část ženijně-technických zábran z dob, kdy se kolem mohli pohybovat pouze pohraničníci na svých hlídkách.

Hned vedle nich byla obnovena socha sv. Jana Nepomuckého, která zde podle dostupných fotografií stávala.

Krátká procházka tak poskytne vzhled do turbulentního minulého století, které své nesmazatelné stopy zanechalo i na takto zapadlém místě…..

Příjezd

Jedinou přístupovou ( a tudíž slepou) cestou je ta, která odbočuje z okresky, vedoucí z centra regionu, Nové Bystřice, přímo na západ na Smrčnou a Nový Vojířov. Odbočku najdete těsně před Novým Vojířovem, v zatáčce poblíž malé kapličky. Silnička je to úzká, tak na jedno auto, klikatí se loukami a remízky, v sezóně frekventovaná pěšáky a hlavně kolisty (s nebo bez elektra…). Takže spíše pomaleji a obezřetněji.

K odbočce se lze dostat i z hlavní „34“ Jindřichův Hradec – Třeboň, když v obci Lásenice uhnete na východ a po liduprázdných zatáčkovitých okreskách dorazíte do Nového Vojířova z opačné strany.
Zaparkovat lze pohodlně přímo před hotýlkem.

Okolí

Severní výběžek Rakouska nabízí i zajímavý výletní kroužek místy, kde lišky dávají dobrou noc jak česky, tak i německy s hornorakouským přízvukem:-).
Z Peršláku se vrátíme do Nové Bystřice, kde se lze zastavit hned u dvou zajímavostí. Tou starší je koncové nádraží úzkokolejné dráhy, vycházející z Jindřichova Hradce. O víkendech a prázdninách zde panuje poměrně slušný turistický provoz (máte-li štěstí, natrefíte i na historickou soupravu taženou parní lokomotivou). V nádražní budově je i malá expozice o historii zdejší technické památky.

Kousek od nádraží sídlí v objektu bývalé továrny nedávno otevřené muzeum veteránů. Specializuje se na auta americké provenience a jejich expozice je nápaditě řešená a čas zde strávený ubíhá velmi rychle.

Z Nové Bystřice nás hlavní silnice protáhne bývalým hraničním přechodem na rakouskou stranu. Hned v první osadě, Illmans, zahneme vpravo a úzkou, leč perfektní silničkou dojedeme do Haugschlagu. Odtud nás podobná silnička vede souběžně s hranicí hlubokými lesy až ke hraničnímu přechodu Schlag/Chlum u Třeboně.
Kdo má více času, může jet delší trasou přes Litschau a Schlag. V prvně jmenovaném městečku lze navštívit opět koncové nádraží úzkokolejky, tentokráte té rakouské, vycházející z Gműndu. Zajímavostí je, že výhledově mělo dojít ke spojení obou zmíněných tratí, bohužel rozpad rakousko-uherské monarchie v důsledku prohrané první světové války vystavil všem plánům stopku.

Z Chlumu u Třeboně už je to jednoduché – okreskou přes Staňkov a Mirochov se napojíme na hlavní „153“, typicky jihočeskou krajinou protkanou rybníky dojedeme do Lásenic a odtud je to k Peršláku pouhý kousek.

Kde se najíst?

Bývalá kasárna dnes poslouží širokým sortimentem jídel i nápojů v poklidném a malebném prostředí. Jedinou pižkou na kráse je trochu vyšší cenová hladinka. Inu, Rakousko za rohem, takže proto :-). Nicméně, není to žádná rána a fajn prostředí cenový rozdíl projednou smaže.
Na výletě se lze občerstvit na obou zastávkách v Nové Bystřici – na nádraží je bistro v bývalém skladišti na nákladové rampě, v muzeu veteránů najdete malý snack bar. Na (nejen) rybí specialitu se můžete zastavit v Chlumu u Třeboně.

Kde je nejbližší pumpa?

S ním je to horší, za palivy se musíte vydat do střediska oblasti, Nové Bystřice. Pumpu najdete na výjezdu z města k rakouské hranici.
Výletní trasa nabídne jen jednu čerpačku, a to v Chlumu u Třeboně.

Informace o redaktorovi

Jiří Bašný - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Body zájmu
  • Muzeum veteránů
  • Waldviertelská železnice
  • Kámen republiky, Peršlák

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (16x):


TOPlist