Nejčastější chyby na mototripu – znáte je taky?

Cestování s neznámými lidmi

Cestování s kamarády, které znáte již léta, nemusí dopadnout dobře. O to menší pravděpodobnost je, že vám vyjde dovolená s úplně neznámým člověkem. Při cestování na motorce se potkáte s jinými situacemi, než jaké jste zvyklí zažívat běžně s kamarádem u piva nebo jiných aktivit. Proto když se vám dostane jiné reakce, nežli očekáváte, může to být pěkná rána pro přátelství a začátek ponorky na dovolené, kterou si pořádně neužije ani jedna strana a „ta pravá“ dovolená začne až po rozchodu kypěním žluči. Téhle chybě se dá jednoduše předejít. Je potřeba osobního setkání, řešení plánů a očekávání od dovolené. Stejný směr cesty totiž neznamená její stejný cíl. Když nejste schopni kompromisů, raději jeďte každý vlastní stopou a třeba se sejděte na určených místech. Někdo chce jezdit dálnice, někdo offroad, jiný zakroucené silničky horských přechodů, někdo chce vidět historická města, někdo technické památky, někdo chce pouze jezdit a slyšel jsem i o lidech, kteří chtějí dobrovolně opékat svá těla na pláži. Když si tohle všechno předem objasníte, minimalizujete pověstnou cimrmanovskou trudomyslnost na minimum.

Plán cesty

Většina začínajících a někdy i pokročilých cestovatelů má pořád problém s plánováním dovolené. Plán cesty nemusí být hned itinerář s hodinovým rozpisem, protože takoví lidé, kteří jsou schopni si ho udělat, asi na motorce nejezdí. Je dobré znát směr kterým chceme jet, určit si prioritně co chceme vidět a co můžeme v případě časového skluzu vynechat. Při delší cestě a omezeném času je potřeba znát záchytné body v okolí kterého místa bychom kdy měli být. Místo určené každé 3 nebo 4 dny při průměrném nájezdu 300km/den napomáhá obyčejně zjistit časový skluz včas. Dobrý plán cesty nemusí být úplně detailní a může mít různé varianty, ty však před cestou musíte znát. V případě nepředvídatelné situace pak budete vědět kam se vydat, když něco selže, jak cestu zkrátit když máte skluz apod. Neplánujte si velký počet kilometrů na den v průměru. Jestli vaše dovolená obnáší kilometrovou nálož v průměru víc jak 400km/den, s velkou pravděpodobností si dovolenou na evropském kontinentu vůbec neužijete. Plánování je samozřejmě mnohem komplexnější téma, proto se mu budeme věnovat příště.

   

Vrtochy počasí

Seznamte se s počasím, do kterého jedete a připravte se na něj. Nejde jenom o předpověď počasí, kterou naleznete například zde, jde také o naplánovaní si horské části cesty nebo celé dovolené v schůdném termínu vzhledem k dlouhodobým trendům. Například když se chystáte projet celou Evropu od Peloponéského poloostrova až po Pyrenejský a na cestu máte pět měsíců. Brzké jaro je vhodnější pro Řecko, kdy v Pyrenejích nebo Alpách dokáže pršet i několik týdnů. Přes Alpy přejet ideálně koncem června mimo sezonu, v létě projet Normandii a Bretaň. Koncem léta přes Pyreneje, pak Španělsko a v normálních teplotách vracejíc se jihem Francie, kde je srážek celoročně téměř nejméně z celé cesty. Opačným směrem lze cestu naplánovat také, avšak riskujete třeba Alpy v plné sezoně, kdy ceny a přeplněnost cest snižuje požitek a rozpočet. Riskujete také španělské jaro s dvoutýdenním deštěm, konec léta nebo září v Řecku, kde v horách prší celé léto. Samozřejmě že tohle je pouze jeden příklad a celá cesta se dá absolvovat na tisíceré způsoby. Chtěl jsem tím říct logická fakta nad kterými je potřeba se při plánování vzhledem k počasí zamyslet.

Nabalen zbytečnostmi

Jak se sbalit na cestu naleznete zde na našem webu. Vždy přemýšlejte co vezete sebou na dovolenou. S lehkou motorkou se lépe jezdí, máte větší požitek z jízdy a při pádu nejste odsouzeni na pomoc při zvedání. Dlouhodobá manipulace s těžkou motorkou vám také dokáže zkazit pár zážitků. Věci, které nepoužijete, nechte doma, a které byste chtěli použít, ale váží hodně, také. Raději vymyslete plán jak je nepoužít nebo nahradit. Mnoho motorkářů dělá stále stejnou chybu a na výlet kolem komína berou desítky kilogramů zbytečností. Mají speciální vaky na hliníkových kufrech a jejich motorky vypadají jako vánoční stromeček s velikostí kamionu.

   

Motooblečení

Jak jsou často motorkáři vybaveni zbytečnostmi, tak jim občas chybějí zrovna ty důležité věci. Mám svou vlastní příhodu, jak být na motodovolenou nevhodně vybaven. A jakého pitomce jsem ze sebe udělal? Byl jsem zvyklý spát bez stanu pod celtou a jezdit bez nepromoků, protože předpověď počasí na víkend nebo týden je dostatečně přesná. V letní rychlé bouřce jsem pořád zastánce jízdy bez nepromoků, protože jestli jste mokří zpocením nebo deštěm je docela jedno a v horkých měsících stejně uschnete v řádu minut. Když jsem ale jel přes alpy na podzim bez nepromoků pouze v koženém oděvu, byla už to jiná píseň. Naštěstí jsem měl již sebou stan. Protože chtěl jsem ušetřit, tak jsem spal pouze v něm i když každý den a noc pršelo. Všechno bylo mokré, všechny věci v kufrech, stan, spacák a každý den zbylo pouze pár hodin, kdy nepršelo. Po třech dnech, kdy jsem mrznul promoknutý v zatvrdlém koženém oděvu na motorce, jsem se konečně dostal z pohoří Alp v Itálii, kde mě to ještě večer pořádně spláchlo, a já musel do hotelu.

Moje rada pro motooblečení je používání univerzálního cestovního oblečení. Doporučuji textilní komplet dobře větratelný v případě potřeby s odnímatelnou zateplovací vložkou. Nepromokavá vložka je dobrá věc zejména pro bundu, jinak používám gumový pracovní návlek na kalhoty a boty. Když už jsme u toho, tušíte v jakých botách jsem absolvoval své alpské dobrodružství? Motokrosové tvrdé plasťáky. Od té doby raději jezdím v lehkých terénních motobotách, protože pro cestování po zpevněných cestách a šotolinách motokrosové boty nepotřebujete. Při offroadovém výjezdu se vám tvrdé boty hodí, jenže při cestování málokdo jezdí s naloženým mastodontem offroad na krev.

Špatný typ motorky

Cestovat se dá na všem, stejně jako Marek Slobodník cestuje na pionýru, Sjaak Lucassen na R1, Pavel Suchý s Jawou objel kolem světa a Dan Přibáň jezdí s Trabantem. Přiznejme si ale, kdo z nás chce cestovat na fichtlu? Kolik procent lidí si užije jízdu přes alpská passa na Jawě 350? A kolik z nás si užije na supersportu šotolinu, bláto, písek, když kolikrát vlastně stačí i naše cesty? Nedávnou příhodu mám z letošní vyjížďky do alp, která mluví za vše. Timmelsjoch je alpský průsmyk ve výšce 2509m.n.m. S kamarádem jsme pomalu bez motoru sestupovali, fotili a kochali se. Najednou jela kolem parta Němců na supersportech. Kamarád se na mě obrátil a povídá: „Podívej, a to se prý na 996ce nedá cestovat!“ O jednu serpentinu níže chlap nezvládnul řízení a upadl. Tu krásnu motorku, jejíž dílo je vystaveno v muzeu moderního umění, zastavilo o přední světlomet svodidlo, přední kolo trčelo do prostoru alpské doliny, chlap naštěstí upadl na cestu. Klepal se zimnicí, říkal že má ztuhlé ruce a v téhle pozici nedokázal motorku uřídit.

Správný typ cestovatelské motorky, generálně řečeno, samozřejmě neexistuje. Ať si každý jezdí na takém oři, jaký mu vyhovuje. I když třeba pro jiného z nepochopitelných důvodů. Jde jenom o to vědět, kde se se svým motocyklem cítím dobře, jaká jsou má očekávání, kolik dokážu bezpečně ujet za den a tomu podřídit svoje cestovatelské plány. Pamatujte, že nejlepší motocykl na cestování je ten, který vlastníte, ne ten co stojí kdesi v showroomu.

Informace o redaktorovi

Marek Janoušek - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Dolejš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE