joone> kdo při nehodě a zranění dostal bolestné,ať zvedne ruku.a nehlaste se všichni....

Já neměl žádné zranění při nehodě zaviněné druhou osobou, takže nemůžu sloužit, ale třeba jsem dostal zaplaceno odškodnění za znehodnocení /před nehodou nebouraného vozidla/ opravou. Nechal jsem si vypracovat znalecký posudek, který určil škodu a tu jsem dostal zaplacenou plus náklady na posudek, navíc k ceně opravy.

Dolph-cz píše: joone> kdo při nehodě a zranění dostal bolestné,ať zvedne ruku.a nehlaste se všichni....

Ano, bolestné a ušlý zisk se skutečně dává. Tím, že pořádám ježdění na okruhu, jsem tomu ale více exponovaný, hodně lidí se spokojí s tím, co jim pojišťovna předhodí, ale to už je podobná pohádka jako jejich výpočty amortizace, správně mají hradit VEŠKEROU škodu.

Mr.Dreamer> já osobně nevím o nikom,kdo by bolestné dostal.stejně tak ušlý zisk-od toho je nemocenské pojištění.

mám podvědomí o tom,že tyto věci můžeš soudně nárokovat po viníkovi nehody,jak to funguje v praxi nevím(v jakém rozsahu se to přiznává a kdo to ve finále platí),nicméně jsem přesvědčený,že to rozhodně není běžný postup a pojištovna tyhle věci běžně nezjišťuje a neproplácí.

ale je to jen doměnka-můj vlastní názor.doufám,že se tady k tomu vyjádří někdo s oboru,případně poškozený....

Dolph-cz píše: Mr.Dreamer> já osobně nevím o nikom,kdo by bolestné dostal.stejně tak ušlý zisk-od toho je nemocenské pojištění .

mám podvědomí o tom,že tyto věci můžeš soudně nárokovat po viníkovi nehody,jak to funguje v praxi nevím(v jakém rozsahu se to přiznává a kdo to ve finále platí),nicméně jsem přesvědčený,že to rozhodně není běžný postup a pojištovna tyhle věci běžně nezjišťuje a neproplácí.

ale je to jen doměnka-můj vlastní názor.doufám,že se tady k tomu vyjádří někdo s oboru,případně poškozený....

Pleteš se. Nemocenské pojištění není nástroj na hrazení ušlé mzdy v případě nehody a v případě nehody nedostaneš ani celou mzdu, pokud ta nehoda nebyla zároveň pracovní úraz. Způsobená újma vzniklá ublížením na zdraví je taky bolestné, ušlý zisk, trvalé následky, snížení společenského uplatnění. Je pravda, že o některé věci, na které máš nárok, si musíš pojišťovně říct, ale to je tak všechno, v čem máš pravdu.

joone> jsem přesvědčený,že jen "říct" nestačí.........

nemocenská není jen na nemoc,ale na pracovní neschopnost....

doprdele,kde jsou ti poškození-zranění při dopravní nehodě?ty mě tady stále přesvědčuješ,ale nikdo tady ještě nenapsal-ano,já jsem dostal odškodnění....

já opravdu nevím absolutně o nikom z mého okolí,kdo by takhle byl odškodněný.

Naposledy editováno 14.03.2016 18:06:06

tak mi to nedalo a proletěl jsem pár článků na netu,něco tady zkopíruju pro ty,co je to zajímá....

Škoda na zdraví – rozsah náhrady škody na zdraví je přímo určen ustanoveními §442 a násl. občanského zákoníku. Jednorázově se hradí bolestné a ztížení společenského uplatnění (tzv. trvalé následky). Jak bolestné, tak ztížení společenského uplatnění se určuje podle ustanovení vyhlášky č. 441/2001 Sb., resp. podle příloh této vyhlášky, ve které jsou jednotlivá zranění a újmy „ohodnoceny“ body, přičemž každý bod má hodnotu 120 Kč . Posudek o bolestném vydává zpravidla ošetřující lékař, shodně tak posudek o ztížení společenského uplatnění. Ztížení společenského uplatnění se však vyčísluje až po ustálení zdravotních komplikací, obvykle po jednom roce od nehody.

Předmětné nařízení umožňuje v odůvodněných případech i mnohonásobné navýšení základní hodnoty bodu a v některých zvlášť závažných případech trvalého poškození zdraví se bolestné nebo ztížení společenského uplatnění může pohybovat v řádech milionů korun. Z praxe nicméně plyne, že každý pokus o zvýšení bolestného nebo ztížení společenského uplatnění musí projít soudem, neboť i když pojišťovny navýšení těchto nároků nerozporují, z ekonomických důvodů k úhradě těchto nároků nad základní rámec vyžadují odsuzující rozsudek.

Poškozený má v rámci náhrady škody na zdraví nárok též na náklady léčení, jmenovitě na ty náklady, které jeho zdravotní pojišťovna neuhradí. Mezi takové nehrazené zdravotní úkony mohou patřit např. některé estetické zákroky po dopravní nehodě a současně má poškozený právo na úhradu nákladů na léčebné přípravky, které zdravotní pojišťovna buď vůbec nehradila anebo u nich hradil spoluúčast. Mezi účelně vynaložené náklady s léčením patří i náklady příbuzných na cestu za poškozeným do nemocnice, náklady spojené s přibráním ošetřovatelky apod.

V případě smrti mají pozůstalí nárok na jednorázové odškodnění od 85 000 Kč do 240 000 Kč podle stupně příbuzenského vztahu, nárok na přiměřené náklady spojené s pohřbem a ti, kdo byli na zemřelého odkázáni výživou, mají nárok na uhrazení nákladů na výživu.

Ztráta na výdělku – ztráta na výdělku se týká pouze zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nebo obdobné plnění mzdě odpovídající. Tato ztráta je reprezentována rozdílem mezi průměrným výdělkem před dopravní nehodou a výší dávek nemocenského pojištění. Poškozenému k uplatnění tohoto nároku tak postačí vyčíslení průměrné mzdy jeho zaměstnavatelem a doložení této částky a výše dávek nemocenského pojištění.

Ušlý zisk – ušlý zisk mohou uplatnit osoby samostatně výdělečně činné, kterým v důsledku dopravní nehody ušly příjmy, kterých by jinak dosáhly. Typický je tento případ u dopravců, kterým uchází zisk právě z toho důvodu, že jejich vozidlo bylo poškozeno a „nemůže výdělávat“. U ušlého zisku bývají někdy komplikace s jeho vyčíslením a proto lze zpravidla doporučit zpracování znaleckého posudku pro účely jeho vyčíslení daňovým poradcem. Samotný ušlý zisk se zpravidla dokládá nerealizovanými zakázkami společně s přehledem obvyklých příjmů ve srovnatelném období. Znalecký posudek na tuto otázku lze však v každém případě doporučit.

Půjčovné – pokud si poškozený na dobu opravy půjčí vozidlo, aby nahradil výpadek vlastního vozidla, které je v rámci oprav v servisu, má nárok na úhradu nákladů s půjčovným spojených. Tento nárok však zahrnuje několik „ale“, na které je třeba upozornit. Za prvé pojišťovny povinného ručení odmítají uhradit půjčovné tam, kde to není ekonomicky nutné. To znamená, že se nikterak nebrání úhradě půjčovného u vozidel užívaných pro podnikání – upřímně řečeno, takový postup pojišťoven je ryze pragmatický, neboť je pro pojišťovnu vždy levnější hradit půjčovné než ušlý zisk. Komplikovanější je to ovšem u vozidel, která nejsou užívána pro podnikatelskou činnost, neboť u těch pojišťovny zpravidla argumentují neexistencí nutnosti půjčovat si náhradní vozidlo právě s ohledem to, že to ekonomicky nutné není. Výjimky z tohoto postupu vnímají ve vztahu k vozidlům užívaných pro osoby na vozidlo jakkoli nutně odkázané (tělesně postižení, doprava do míst s nižší dostupností veřejné dopravy apod.).

Toto stanovisko pojišťoven je nicméně diskutabilní, nemá jednoznačnou oporu v zákoně a ani judikatura obecných soudů nedává v tomto směru jednoznačnější odpověď. Praxe však zůstává taková, jak byla popsána shora.

S úhradou půjčovného je spojen ještě jeden právní aspekt, a to odečítání fixních nákladů z půjčovného. Fixní náklady, jinak řečeno pevné náklady, jsou náklady, které by poškozenému vždy vznikly a tudíž nejsou chápány jako škoda. Těmito fixními náklady se rozumí zejména opotřebení vozidla, ke kterému by došlo, kdyby vozidlo nebylo v opravě. Jinými slovy, pokud by nedošlo ke škodní události, pak by poškozený se svým vozidlem normálně jezdil a za každý takto ujetý kilometr by se jeho vozidlo opotřebilo. Toto opotřebení samozřejmě nikdo nikomu nehradí a proto pokud si poškozený půjčí vozidlo z půjčovny, s každým kilometrem, který se svým poškozeným vozidlem neujede – neboť je toho času v opravě – se jeho vozidlo v opravě neopotřebí o každý jeden neujetý kilometr.

Tím se poškozený defacto obohacuje, neboť opotřebení půjčeného vozidla půjčovně nehradí a kdyby mu pojišťovna zaplatila půjčovné vozidla v plné výši, pak by dostal v ceně půjčovného uhrazeny i fixní náklady. Ty ale, jak bylo shora popsáno, nikdo nikomu nehradí a tudíž musí být z půjčovného odečteny. To poškozeného někdy značně překvapí, neboť má dojem, že by mu pojišťovna měla uhradit půjčovné celé. To ovšem není pravda, neboť jeho vozidlo se tím, že bylo v servisu a nejezdilo se s ním, neopotřebovalo, ačkoli by se jinak opotřebovalo a proto jsou fixní náklady odečítány.

Jestliže tedy oprávněnost samotných pevných nákladů není po právní stránce zásadně spornou otázkou, vzniká spor ohledně výše fixních nákladů. Pojišťovny zpravidla vycházejí z částky fixních nákladů, na kterou má zaměstnanec nárok při užití vlastního vozidla pro pracovní cesty dle zákona o cestovních náhradách, která činí 3,80 Kč/km. Tato částka je ovšem diskutabilní, neboť je evidentní, že u různých druhů vozidel bude skutečné opotřebení a tedy výše pevných nákladů rozdílná. Může se totiž stát (příklad pro ilustraci), že poškozený si půjčí vozidlo s půjčovným 1 000 Kč na den a ujede denně 250 km. V takovém případě mu pojišťovna půjčovné zkrátí o 950 Kč a poškozený tak půjčovné ponese prakticky celé sám. Vzhledem k tomu, že se takový postup jeví často jako nepřiměřený, lze v případě nesouhlasu s výší fixních nákladů nechat zpracovat znalecký posudek, který by (případně) odlišnou výši pevných nákladů objektivně stanovil.

Otázce znaleckých posudků a jejich hrazení, nákladů právního zastoupení a krácení pojistného plnění budou věnovány články další.

NUTNO DODAT,ŽE JE V TOM NESKUTEČNÝ BORDEL,POJŠŤOVNA CHCE POŠKOZENÉHO OJEBAT KDE TO JDE,STEJNĚ TAK CHCE ČÁST PLATBY SVALIT NA ŠKŮDCE-BYŤ BYL POJIŠTĚNÝ A VĚTŠINOU SE CELÁ TAHANICE NEOBEJDE BEZ SOUDNÍCH ZNALCŮ A SOUDŮ....

jinak ještě zajímavost u které jsem fakt rostl-například vyražený zub si pojišťovna cení na 10 bodů-což je 1200kč...kdyby to šlo,tak těm hajzlům párkrát kopnu do držky,vykořením mu 4 zuby,to by mi za tu pětku stálo.....

Naposledy editováno 14.03.2016 18:24:49

A víš proč je v tom bordel? Protože většina lidí je hloupých, nezná svoje práva a neumí s za ně postavit. Pokud by si poškození od pojišťoven nenechali srát na hlavu, pojišťovny by to na ně přestaly zkoušet. Teď se to pojišťovnám automaticky zkusit na každého vyplatí, když se necháš, oni ušetří, když se nenecháš, dají ti na co máš nárok.

Naposledy editováno 14.03.2016 19:27:08

joone> jo to je mi jasné.

je to ukázkový příklad jak svinsky v naší republice všechno funguje.
jednou každý platíme zákonné pojištění,smlouvy mají 10stran dodatků ,za nezaplacení exekuce.

ale když mají platit oni,tak naprosto cíleně se snaží své povinnost neplnit.a stát/zákonodárci jen přihlížejí a neřeší.
pojišťovna by měla bez keců platit-mají dost odborníků na to,aby zaplatili co mají.

pokud já nezalatím daně v plné výši,byť nedoplatek vznikl neúmyslně a z neznalosti,tak dostanu flastr......

Chápu co myslíš, ale je blbost požadovat, aby se o tebe někdo staral. Výjimku vidím u starších lidí, ti už nestíhají držet krok s dobou, ale od 18ti do 60ti jde říct, že každý svého štěstí strojvůdcem.

joone píše: Chápu co myslíš, ale je blbost požadovat, aby se o tebe někdo staral. Výjimku vidím u starších lidí, ti už nestíhají držet krok s dobou, ale od 18ti do 60ti jde říct, že každý svého štěstí strojvůdcem.

jako OSVČ musím zaplatit daně ve správné výši a nikdo se mně neptá,jestli to umím spočítat.když to neudělám,dostanu pokutu.
pojišťovny jsou odborníci v oboru,je to jejich práce....,tak by v případě pochybení měli mít taky sankce.je vyloženě pravidlem,že pojišťovna zkouší zaplatit co nejméně a čeká,jestli se ovečka nechá oholit......
je mi jasné,že to nevyřešíme...,jen nadávám.......