Hledas v servisnim manualu? Sice nechapu k cemu to potrebujes vedet, ale zkus hledat na netu nebo by ta dioda taky mohla mit oznaceni.

U diody se pokud vím může změřit odpor. Dioda by měla být propustná v jednom směru. Pokud měříš multimetrem tak v jednom zapojení bys měl mít odpor nekonečnej a pokud přehodíš hroty odpor 0.

Diody v regulátoru? Nejde spíše o usměrňovač?

Pokud je mi známo tak diody se u alternátorů používají pro usměrnění střídavého proudu. Co je uvnitř regulátoru v Hondě netuším. Něčím to ale musí usměrnit.

Asi mel na mysli usmernovaci diody a chce zjistit prahovy napeti pri kterym mu tece proud pokud je to k overeni jestli je dioda funkcni tak jak byt ma tak ok. Jinak nechapu k cemu ty hodnoty potrebujes, mluvis o dvou prahovych hodnotach.... myslis tim propustny smery dvou ruznych diod ? Nejspis tam bude vicecestny usmernovac.

Měřím jestli je regulátor v pořádku. Jen pro upřesnění je to citace z jednoho článku:
Test 4 – Test regulátoru

Odpojte konektory regulátoru. Na multimetru zvolte režim Test diod. V tomto režimu většinou multimetr generuje proud o velikosti 1mA a měří testovací napětí na měřené součástce.

Připojte ČERVENÝ terminál multimetru k ČERNÉMU kabelu regulátoru. Následně ČERNÝM terminálem multimetru postupně propojte všechny tři fáze (žluté vodiče) regulátoru.

Naměřené napětí by se mělo pohybovat mezi 0.35V a 0.75V.

Vyšší napětí než 0.75V indikuje vyzkratovaný obvod v regulátoru

Nižší napětí než 0.35V indikuje zkratovaný usměrňovač nebo tyristor v regulátoru.

Vycházím z toho, že hodnoty můžou být u každého regulátoru jiné. Prahové hodnoty jsou označeny tučně a je tím myšleno min. možné naměřené a max. možné naměřené napětí při správné funkci.

Naposledy editováno 07.04.2014 22:14:01

martinbike> Ty údaje jsou blbost, rád bych věděl, který diletant ten článek psal. "Vyzkratovaný obvod" znamená proraženou diodu a měřák by v obou směrech pískal a žádné napětí by neukázal. A 0.35V je pro přechod křemíkové diody dost málo - pohybuje se mezi 0.6 - 0.7V (může tento rozsah i o pár desetin voltu přesáhnout). 0.3V může mít někdy germaniová dioda. Tedy měřák musí v propustném směru ukázat cca 0.7V a v závěrném musí ukazovat rozpojený obvod.
"Vyšší napětí než 0.75V indikuje vyzkratovaný obvod v regulátoru" je nesmysl.

Regler principielně vypadá takto:



Samotný řídicí obvod pro spouštění tyristorů se může mírně lišit, ale to zde není podstatné, důležitý je třífázový můstek.
Tedy zapnout měřák na diodový test a:

1. Test "kladných" diod (D1, D2, D3): Černý "fous" na červený drát od regleru (+ výstup vpravo na obrázku) a červený postupně na všechny tři přívody od alternátoru (žluté, někdy bílé dráty). Měřák musí vždy ukázat oněch cca 0.7V. Potom fousy měřáku prohodit, měření opakovat a měřák musí ukázat nekonečný odpor. Bude-li někde ukazovat v obou směrech přerušený obvod, je dioda v dané fázi přerušená, bude-li v některé fázi pískat, dioda je tam proražená.
2. Test "záporných" diod (D4, D5, D6): Červený fous na černý drát regleru (- výstup vpravo), černý postupně na přívody fází a opět musí měřák ukázat všude 0.7V. Ukáže-li někde přerušený obvod, je v dané fázi přerušená, bude-li v některé fázi pískat, je v ní proražená buď dioda, nebo tyristor. Následně fousy měřáku prohodit a opět ve všech třech případech musí ukázat nekonečný odpor, jinak je opět vadná dioda, nebo tyristor.

3. Ukáží-li se předchozími testy můstek a tyristory v pořádku, následuje test regulovaného napětí, to ovšem vyžaduje přesně regulovatelný (laboratorní) zdroj napětí a žárovku (pro omezení proudu a indikaci sepnutí tyristoru, stačí 12V/5W).
(-) pól zdroje se napojí na (-) vývod regleru a na kladný (+) pól zdroje se napojí žárovka a ze žárovky drát na jednu z fází regleru. Pomalu se zvyšuje napětí zdroje a měří se napětí na výstupu regleru (mezi červeným a černým drátem, měřák zapnutý na "20V DC"). V momentě, kdy se žárovka rozsvítí a měřák spadne na (téměř) nulu, naposled nastavené napětí jest napětím, při kterém tyristor sepnul. Toto se musí pohybovat mezi 15 - 16V (regulované napětí za provozu, měřené na baterce, je vždy trochu nižší vzhledem k efektivní hodnotě). Tyristor následně musí držet sepnutý i při snížení napětí zdroje téměř k nule.
Pak se drát od žárovky přepojí na další fázi vstupu regleru a zkouška se opakuje, totéž s třetí fází. Ve všech třech fázích musí tyristor sepnout při stejném napětí (tolerance +- pár desetin V). Pokud se v některé fázi žárovka rozsvítí hned po připojení, je daný tyristor proražený, nerozsvítí-li se vůbec (ani při napětí přes 20V), je daný tyristor přerušený.
Nesepne-li tyristor v žádné z fází, jsou buď všechny vadné, nebo spíš je vadný řídicí obvod. V takovém případě regler není zcela na vyhození... má-li v pořádku diodový můstek, je možné jej použít coby usměrňovač u vozidel s buzeným alternátorem, která mají oddělený usměrňovač a regler. Má to tak třeba MZ.

J.M.K.> díky moc tohle jsem potřeboval...tam to měření je hodně obecný a špatně napsaný. Při mém měření jen plusu a všech tří fází mi to ukázalo 0.5V na každé. Mohl bys mi napsat nějaký odkaz na nějaké komplexní měření dobíjení jestli máš možnost?

martinbike> Pokud Ti to v místech, kde jsem uváděl oněch "cca 0.7V" ukázalo kolem 0.5V, tak je to ještě v pořádku. Takto se přesvědčíš o tom, zda diody v můstku jsou v pořádku a tyristory jakbysmet.
"Komplexní měření" není, vše, co můžeš pro změření zkratového regulátoru udělat, už jsem popsal. Důležité je, aby byly v pořádku diody a aby všechny tři tyristory spínaly při přibližně stejném napětí. Toto jest rozhodující, zda je regulátor v pořádku.