Vzhledek ke tvému věku a i váze (bez urážky :D ) bych ti dvácu fakt nedoporučoval... vůbec to s tebou nepojede, zvlášť chopper....

Na každodenní dojíždění do práce a občasný výlety by byl ideální nějaký skůtr, třeba 250

DrakeRS píše: Vzhledek ke tvému věku a i váze (bez urážky :D ) bych ti dvácu fakt nedoporučoval... vůbec to s tebou nepojede, zvlášť chopper....

Na každodenní dojíždění do práce a občasný výlety by byl ideální nějaký skůtr, třeba 250

Musí tě trochu poopravit,,máš pravdu vzhledem k věku je tahle volba out,ale shadow jede stejně jako každá druhá 125...Měl jsem jí,jede akoro nastejno jako CBR 125.Má to motor z Varana...tak né každej čopřík nejde..:)

DrakeRS píše: Vzhledek ke tvému věku a i váze (bez urážky :D ) bych ti dvácu fakt nedoporučoval... vůbec to s tebou nepojede, zvlášť chopper....

Na každodenní dojíždění do práce a občasný výlety by byl ideální nějaký skůtr, třeba 250

Moje řeč, no možná i 400ccm by nebylo špatný

DrakeRS> Jenom pro vysvětlenou co je co!!
Cruiser - v překladu slovo cruiser znamená křižník a je to asi nejvýstižnější charakteristika pro tento styl. Dlouhá a nízká stavba rámu je posazena na mohutných kolech z velké části ukrytých v hlubokých blatnících. Šíře ani průměr kol se u předního a zadního příliš neliší. Přes horní část rámu zavěšená mohutná nádrž zpravidla obsahuje "kapličku" s přístrojovkou. Nad kryty kluzáků přední vidlice vévodí mohutná přední "lampa" kterou většina majitelů ještě doplní přídavnými světly. Řidítka bývají spíše rovná s lehkým přihnutím k jezdci a jen málo kdy se potkáte s cruiserem který by na nich neměl namontovaný větrný plexi štít. Sedlo jezdce bývá umístěno "proklatě nízko" nad asfaltem. Většina cruiserů má na místo stupaček velmi pohodlné pedály.

Chopper - hlavním rysem tohoto stylu je na první pohled znatelně "podkopnutá" přední vidlice v jejímž konci umístěné přední kolo mívá zpravidla znatelně větší průměr nežli zadní. V opačném poměru je pak šířka pneumatik - kdy u předního kola, můžeme v porovnáním se zadní gumou hovořit o galusce, kterou z vrchní části pouze symbolicky zakrývá velice lehký blatníček. V porovnání s vlastním strojem velmi malá nádrž, nevelké přední světlo, sparťansky řešená přístrojovka nad níž až do nebe ční řidítka "vlaštovky". Stupňovité pohodlné sedlo s opěrkou jen podtrhuje pohodu za každé situace, pro kterou je tento styl předurčen.

Choppery mají mnoho příznivců, ale také odpůrců. Nikdy asi nevysvětlíte jezdci na silničním kapotovaném motocyklu, proč se váš chopper nedá pořádně ovládat a jízda na něm je zkouškou pevnosti vaší kostry. "Tohle není motorka, bejby, tohle je chopper" zní slavná věta a vystihuje podstatu chopperů. Nejde zde o špičkovou ovladatelnost, pohodlí a výkon konvenčních motocyklů, ale o "ten" pocit z jízdy. Kdo si jednou zamiloval choppery nedá na ně dopustit, v rukách svého tvůrce je totiž mašina vždy ovladatelná.



Spousta z Vás určitě namítne, že jeho miláček je něco mezi. Ano, je hodně kříženců či mutací, většině z nás jde přece o jedinečnost, osobní "vymazlení" stroje.