Isle Of Man 30.5.-31.5.

Ticho před bouří

Jedeme s Indim na skútru, Milan vyfasoval kolo a vyráží o chvíli napřed. Přijíždíme k Petrovi a překvapeně koukáme. Tam kde jsme položili loni „Indiánka“, tam taky leží dodnes. Dokonce i věnec, který někdo jen za ten rok opravil a vylepšil, je na svém místě. Máme z toho radost a přidáváme k loňskému dárečku letošní. Pozdravili jsme Petra a zase vyrazili zpět do depa. Po cestě se ještě zastavujeme u Governor´s Bridge, kde Indi nechal už loni v lednu ležet českou korunu proto, aby se sem opět vrátil. Minci jsme taky našli tam, kde jsme ji před rokem nechali a ještě k ní přidali další.
Odpoledne vyrážíme se trochu mrknout po paddocku a podívat se na stánky s novým oblečením. Ani nemusím znovu vykládat, že bych tu utratila majlant, protože je tu spousta věcí, odznáčky a samolepkami počínaje, přes TT oblečení až po TT přilby a Manxské slidery nebo nákrčníky.
Po malé procházce pokračuje Indián v oblepování motorek a Milan odjel pozdravit víly k Fairy Bridge, protože tam s námi předtím nemohl. Aspoň jsem mu mohla vrazit foťák do ruky, aby se pokusil o lepší záběry, než co jsem pochytala já.
Večer jsme poprvé vyrazili na nábřeží do Douglasu „na jedno“, resp.na jeden hruškový cider. Nestačili jsme se ale ani pořádně rozhlídnout, protože nás Billy hrozně hnal. Proběhli jsme celou kolonádu sprintem, abychom stejně skončili v prvním „pubu“ který jsme předtím minuli. Nedělní večery jsou tu opravdu živé a z každé hospody či klubu se hrnuly davy lidí. Po cestě zpátky jsme se zastavili pro objednanou čínu a o půlnoci jako popelky už byli zpět v depu.

První kola na TT

Na dnešek sice hlásili déšť, ale opět jsme se probouzeli do sluníčka. Všem se nám tu zdají divoké sny, ale jen Milan dokázal vykřikovat ze spaní tak, že nás to s Indošem dokázalo vzbudit. Okolo poledne se tady zastavuje Tomáš a jedeme se mrknout na motorku Libora Krmáška, abychom mohli lépe zhodnotit co s ní, ale asi určitě půjde do světa na náhradní díly. Musím říct, že jsem si ji představovala v horším stavu po té nehodě a po roce stání. Předek je sice KO, včetně chladiče a rámu (to vše se tak nějak slisovalo po nárazu dohromady), ale celkový pohled neby ažl tak zlý.
Odpoledne vyrážíme na technickou. Indi mě pobízí ať tam jdu taky, aby motorky lépe prošly. Techničtí komisaři si mě pamatují z loňska a tak se srdečně zdravíme. ZX10R prochází téměř bez problému, kdy jediná připomínka je k umístění transpondéru, za to šestka neprochází, protože chybí karbony na víkách motoru. Jooo hlavně že Billy tři dny bazíruje na samolepkách. Milan s Indošem jsou ale v klidu, pojede se holt na litru, i když si chtěl první kola zajet raději na šestikile. Přeci jen rok pauza je znát, a na trati se letos ještě nesvezl ani autem.

Domlouváme se, že si zkusí na jeden zátah dvě kola a až se vrátí, tak se uvidí co dál. Na motorce jsou nasazené nějaké postarší gumy, protože na poznávací trénink nejsou nové zatím potřeba. Mumraj v prostoru boxů u startu je neuvěřitelný. S motorkami stojíme hned u týmu Suzuki. Zdravíme se s Brucem Ansteym, Ryanem Farquharem, Keithem Amorem a mnoha dalšími. Kousek dál postává Adrian Archibald, s vozíkem kolem mne probíhá Connor Cummins, boty si v podřepu upravuje Cameron Donald nebo Rutter. Taky koukám na tým KTM, který je poprvé na Manu, či BMW, které je tu po tolika letech v sedle s Penzkoferem, se kterým se také alespoň na dálku zdravíme. Jako newcommer se tu objevil i Martin Loicht na své šestkové Hodně. Poprosil Indiána, jestli by mu nepomohl s tratí a trochu ho nepovodil, takže se zítra nebo ve středu svezou pospolu. Indi dostal do kvalifikací pro litry startovní číslo 42 a do šestek 47. Nebylo by špatný, kdyby nám ho opět snížili…co třeba tak 23 :o)
Indi se řadí na start a ve dvojici s jiným závodníkem vjíždí do svého prvního kola. Dvacet minut netrpělivě čekáme na jeho první průjezd, ale to už kolem nás lítají hvězdy jako Guy Martin, Gary Johnson a další výše jmenovaní i nejmenovaní. Někteří se hned po prvním kole vrací do depa řešit problémy, jiní letí dál do druhého. To je prostě neskutečná palba co na té cílovce předvádí!!! Když si uvědomím, že takhle jedou celých šedesát kilometrů, tak žasnu a nechápu….prostě nerozumím…tohle je úúúúúplně něco jiného, jinej svět…. Indián se prožene kolem nás a s Milanem se jen na sebe nechápavě podíváme, když sledujeme, jak pod Indiánem „desítka“ cvičí a zadní kolo mu ujíždí do strany. Je nám jasný, že podvozek bude mimo, a tak vyčkáváme, s čím se za dalších dvacet minut vrátí. Druhé kolo zajíždí 20:31 a vrací se zpět do depa. Zadní pneu je roztrhaná a Indián neveselej. Naštěstí tu máme kolem sebe dost schopných lidí, a vzhledem k tomu, že máme na ZX10 podvozek K-Tech, za pár minut už kolem nás běhalo několik K-Tech mechaniků. Pobavili se s Indiánem co by potřeboval, a kde měl největší problémy. Během chvíle měli zadní centrál venku, poštelovali a za deset minut Indoš znovu vyráží na trať do třetího kola. S Milanem ho za dalších dvacet minut netrpělivě vyhlížíme….Vidíme v dálce šachovnici, a tak čekáme Indošův průlet, ale ono néééé….Indián zdraví diváky, dělá kravinky….je to dobrý….motorka mu teď asi sedla líp. Letmo se ještě koukám na časy a 20:28 s pevným startem není špatný, i když dnes o časy ani nešlo a to vlastně nepůjde asi ani zítra a pozítří, kdy se bude ještě od začátku ladit šestka.

„Ve třetím kole jsem se cítil o 100% líp, i když už byla zadní guma hodně jetá. Alespoň se mi ji podařilo zahladit po předchozím potrhání a jízdu jsem si začal užívat. Kluci z K-Techu mi budou motorku ladit i během zbytku tréninků, takže paráda. Co musíme dořešit je jiný převod a to minimálně o tři až pět zubů vzadu méně, protože mám motorku pořád v omezovači. Taky už možná nahodíme nový gumy, takže bych se rád dostal s časem rychle na svých loňských 19:03 a určitě bych chtěl hranici devatenácti minut brzy zdolat.“

Večer začíná trochu poprchávat, ta snad zítra bude počasí OK. Jídlo je tu opravdu příšerný, hranolky s octem je fakt vrchol všeho, takže už máme přislíbenou „českou kuchyni“! Milan dostal telefonní číslo od nějaké Manxké holky, takže to s tou angličtinou bere očividně vážně :-D

Informace o redaktorovi

Veronika Hankocyová - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE