Aprilia Pegaso 650 (1997)

Po roční rekonvalescenci mojí ruky po nehodě s Kawasaki KLE500 jsem se začal poohlížet po novém stroji. Do oka mi padla Aprilia Pegaso 650.

První dojmy - Z předchozích zkušenostech z Aprilia Tuareg 350, jsem tak nějak očekával něco podobného - vysoké těžiště, horší ovladatelnost v terénu atd. Pegaso mě velice příjemně překvapilo. Při prvním pohledu mi připadala obrovská, ale po nasednutí, jako by veškerá výška a váha zmizela. Velmi příjemná projížďka.

Doplňky na motorce - Top case, padací rámy, centrální stojan

Recenze

Po úvodní projížďce, která byla cca 5km, jsem k tomuto stroji neměl vůbec co vytknout. Obutá na silničních gumách šla do zatáček sama. Klopení nepůsobilo vůbec žádný problém, až mě to malinko překvapilo. Motor šel krásně za plynem a suprově tahal. Po dohodě s původním majitelem bylo vše jasné a jel jsem sní domů. To byla cesta cca 300km. Pegaso jí zvládlo jako nic a já nebyl skoro vůbec unavený - perfektní posez. Cestou jsem rovnou vyzkoušel na dálnici top speed - 160km/h - po zkušenostech z KLE jsem čekal malinko víc, ale to byl dvouvál, takže šla hladce do otáček a nechala se točit skoro jako "zalehávačka" . Spotřeba během těch 300 km vycházela cca na 6 litrů. Po dovezení domu jsem zkoušel i trochu off, ale na silničních gumách se to moc nedá - dvakrát na zemi . Nicméně odpružení fungovalo super a ani jednou jsem nešel na dorazy (na obou předchozích strojích to nebyl problém). Nutno podotknout že Pegaso má stavitelný zadní tlumič. Po najetí cca dalších 1500km se objevila první vada - netěsná palivová nádrž (možná tam byla malá souvislost s těmi dvěma pády :). Nádrž se zalepila asi na třetí pokus dvousložkovým lepidlem a zatím je klid (ťuk ťuk). Ještě bych chtěl Pegaso obout do malinko víc off pneumatik a vyzkoušet ji v terénu. Zatím jsem s ní najel cca 3000km a žádnou zásadní námitku proti nemám - snad jen že podtlakové karburátory by mohli trochu lépe reagovat na rukojeť plynu - (na tom se možná ještě zapracuje :).