Yamaha RD 350 (1988)

Dlouho jsem přemýšlel, že bych si z nostalgie pořídil nějakého dvoutakta. Původně jsem koukal po GT750, ale rozhodla finanční stránka věci a tak jsem hledal něco levnějšího, až jsem narazil na netu na tuhle krasavici, myslím že jsem koupil dobře.

Více fotografii

Recenze

Koupil jsem ji ve výborném stavu, předchozí majitel byl srdcař a mašinu krásně vyšperkoval, takže mi odpadla starost se sháněním nějakých dílů, spíš jen doladím detaily, rozhodně ale zůstane v originálním stavu. Musim říct, že na to jaké má léta, je fakt zábavná. V nízkých otáčkách moc nejede a motor se jentak převaluje, ale jak jí roztočíte přes 5 tisíc, začne pěkně kvičet a docela tahá za ruce, není pro ní problém, aby do táhlého kopce upalovala 180. Je krásně lehoučká a zatáčí jak kolo, v zatáčkách umí být pěkně rychlá (váží s plnou nádrží pouhých 159kg a motor by měl mít dle výrobce 63 koníků). Jen přední brzda je slabá a vzhledem k tomu, že se navíc nedá brzdit motorem, musíte mít dvojnásobně dobrý odhad ve vzdálenostech, protože co neubrzdíš, to neukecáš . Na cestování je příjemná i na horších cestách, díky měkkým tlumičům se lehce pohupuje, těžší mašiny s tvrdým podvozkem vám nekmpromisně připomenou každou nerovnost. Do budoucna plánuju vyměnit pneu za nějaké lepidla na oldtimery a vyměnit brzdové hadice, ale plánuju na ní najíždět maximálně 1500km za rok, přece jen už má mládí za sebou a v garáži bude mít vždycky svoje čestné místo. Tak na konci roku 2011 máme za sebou společných 1200km. Během léta 2012 jsem na RD namontoval pancéřové hadice v černé barvě a sinterované destičky Brembo, čímž se výrazně zlepšil účinek brzd. Navíc jsem koupil pneumatiky Avon s moderním sportovním profilem, takže mašinka se mnohem lépe vodí v zatáčkách.