sraz PÉRÁKŮ Lopeník 2015 Jawa 250 Pérák

Vlastník	MaxMI16
Vloženo	11.3.2010
Aktualizováno	19.4.2010
Zobrazeno	12 196x

Rok se s rokem sešel a kalendář mě tučným písmem hlásil SRAZ PÉRÁKŮ. Člověk mívá některé akce naplánované dlouhodobě dopředu a vše přizpůsobuje tomu aby se jich mohl zúčastnit – tohle byla jedna z nich. Po šichtě jsem vyrazil k domovu kde jsem věci naházel do báglu (tričko,kraťasy, bundu na spaní, foťák , 2T olej) a zbytek připevnil na nosič gumicukem ( spacák a deku). Na šroub tlumiče řízení jsem oboustrankou nalepil stručný itinerář kudy nejkratší cestou do LOPENÍKU. Na víkend hlásili tropické noci tak jsem chtěl chrápat pod širákem. Vyzvedl jsem KOLOBÁBU který jel za přítelkyní do Blanska, což bylo i pro mě na trase, a v 15:00 jsme vyrazily. Sluníčko hřeje cesta krásně utíká místy fungl asfalt provoz minimální a dřív než bys udělal 4 kousky jsme v Blansku. Zastavili jsme se na benzině , loupli tam osvěžující pito rozloučily se a já mazal dál. Silničky za Blanskem jsou parádní, pěkný asfalt nahoru a dolu levá střídá pravou paráda. Chce se mě sice chcát ale jsem tak rozjetý že zastavuji až po necelých 40km – CHYBA JAROMÍRE !!! Slezu z mašiny a koukám že na nosiči chybí jak spacák tak deka. Vyvenčím kobru a hybaj zpátky. Ujel jsem asi 15km a po dece či spacáku ani stopy – další hledání jsem vzdal. Zpětně myslím že mi to muselo vypadnout hned v rozkopaném Blansku ale pokud i někde jinde doufám že si na tom někdo nerozmlátil hubu. Co teď - jsem někde okolo poloviny cesty. No jedu do cíle, kašlu na všechno, noci mají být tropické to nějak dopadne. V Nesovicích najedu na hlavní trasu a už dost zoufale koukám po nějaké benzině. Ta se konečně kdesi v polích objevuje. Dávám plnou a stabilních 75 km/h v odstavném pruhu hurá do Bystřice pod Lopeníkem kde odbočuji na LOPENÍK. Do Monte LOPE jsem přijel někdy před sedmou - najeto i s hledáním spacáku 224km. Potkávám známé tváře z Košic a hned mě zvou ke stolu. Loupnu tam pár piv a večeři a jdu zjišťovat jaké jsou možnosti ubytování. Ve dvou chatkách pro 4 osoby jsou ubytovaní jen 2 – to vypadalo nadějně jen do chvíle kdy jsem zjistil že tam spí vždy borec s borkou a byl bych tam za kazišuka. No nakonec se paní domácí mě zželelo a dostal jsem chatku prý poslední sám pro sebe a že doufá že ji nikomu už neslíbyla. Odnesl jsem si věci do chatky vylezu ven a hle – hned vedle bydlí Olin i Jarek a že prý musím ochutnat – 3 stakany v mžiku ve mně – dobré to bylo. Přeparkoval jsem motorku za hlavní budovu a šel na „přednášku“ o tom jak kluci byli na JAWÁCH za polárním kruhem. Proti tomu jsou moje výlety motáním se okolo komína. Musím ještě zmínit jeden skoro až neuvěřitelný výkon kdy jeden z členů výpravy na péráku 250 ujel za jeden den 836km – jenom ten kdo na těhle motorkách jezdí to dokáže náležitě ocenit. No a pak při pivku jsme klábosili dlouho do noci. Ráno jsem vstal a před chatkou na prahu leží můj klíček od péráka – jak se tam dostal nevím. Koupil jsem si k snídani párek a théé, šel se zaregistrovat, zaplatit startovné a šlo se na rozpravu. Startovalo se klasicky v minutových intervalech ale stejně jsem brzo začal nějaké stroje předjíždět. Pak jsem jednou špatně odbočil což jsem zjistil za cca 100m a v tom telefon. Tak jsem to chcípnul a volal KOLOBÁBA – tak jsem ho pobavil tím jak nemám ani deku ani spacák a chvíli jsme pokecali. Nadlábnu to vyjedu zpátky na trať a skoro ihned dojedu asi 20ti členou skupinu. Nemá smysl předjíždět a tak jako ovce bez sledování itineráře který mám připíchnutý pod klíčkem zapalování jedu až za Luhačovice kde je první soutěžní úkol. Kolik dílků puzzle dokážeš složit za 3 min. Jak jsem psal výše přijelo nás asi 20tihlavé hejno někdo už tu byl a když to člověk vynásobil 3 minutama tak v tom hicu by se tu člověk pekl víc jak hodinu. Spousta lidí to vzdává, nechává si orazit průjezd a 0 složených dílků. Já jsem vydržel a soutěžil. Pak už jen pár km do restauračky kde byly 2 soutěžní úkoly - jízda zručnosti a vědomostní test, následoval zamluvený oběd (vynikající gulášek). Odtud se vyráželo jak kdo chtěl do druhé etapy závodu kdy dalším soutěžním úkolem bylo zapsat si výšku kopce který jsme zdolávali. Tady jsem pak zakufroval a jel 15km špatným směrem. Omylem jsem si přetočil itinerář o jednu stránku dál než jsem měl a ona jak na sviňu dávala v prvním bodě smysl. No nic, po rozklíčování situace jsem se vrátil do posledního bodu kde jsem věděl že jsem na trati a narazil na skupinku která taky trochu bloudila a zrovna se zorientovala. Přidal jsem se k ní, a jelikož měla zdravé mě vyhovující tempo, jsem s nimi přes další 2 úkoly (odhad kolik matiček nýtků a čočky je ve skleničkách, zapsání datumu letecké bitvy z památníku) dojel do cíle kde se ještě prověřoval třes rukou přes již osvědčený jawa drát. Najel jsem 161km z plánovaných 130km což se taky hodnotilo. Sedli jsme a začali intenzivně doplňovat ztracené tekutiny během závodu. Pivovar Malenovice opět tuto akci zasponzoroval soudkem zlínského ševce tak se pilo o sto šest.Pak přišel Čáryfuk a začalo vyhlášení . Míra F vyhrál v pérácích 3tí flek tak na něj hulákám že to má za kořalku když v tom druhé místo já. Sklapla mi čelist neboť tohle jsem ani omylem nečekal. Kdo byl první ani nevím protože jsem byl v šoku z toho druhýho místa. Nicméně udělali jsme si společnou fotku no a pak šli tedy s Mírou F a Martinou na ty kořalky.Vyhlašovali se i jiné kategorie a oceněny byli i dámy na tandemech.Někdy v průběhu večera jsem ještě stihl večeři. Popíjet jsme přestali když došlo pivo což bylo jasné znamení že je čas spát. Ráno jsem si dal česnačku a klobásku ale něco tak vodpornýho už jsem dlouho nežral – mluvím o klobásce do tý jsem 2x kousnul a pak to vyhodil. Šel jsem se sbalit a byl přinucen jet domů v teplé bundě ve které jsem původně chtěl spát pod širákem. Do baťohu se stěhovali ceny za druhé místo. Vyčistil jsem rybiny od karbonu a o půl desáté jsem se rozloučil a tradá do Blanska kde jsem se měl opět srazit s Kolobábou a jet společně domů. Dorazil jsem tam o půl dvanácté kdy po cestě jsem koukal po spacáku a dece ale jak jsem tušil vše marné. Volám mu a on že se de obědovat ať si dám taky nějaký gáblík a že pak pojedem. Domů jsme dorazili již pohodovým tempem před druhou přesně na F1. Celkově jsem najel za 3 dny 602km. Akce to byla povedená a pokud to jen trochu půjde příští rok jedu zase. Jen by to chtělo pérase 350tku neboť ve Valašských kotárech měla moje 250tka s mými 110kily co dělat. Takže kdyby někdo o něčem rozumném věděl dejte echo.MAX

foto jiných účastníků
http://montyjawa.raj...raku_2015_Monte_Lope
http://ghrohe.rajce...._perak_2015-Lopenik/