Yamaha XTZ 750 SuperTenere (1990)

Jawu Pionýr 555 jsem pečlivě odložil do šopy v roce 1991. Ve stejné době jsem si udělal řidičák na plnotučné Áčko. Tím to ale nějak zvadlo a na žádném koštěti jsem se již od té doby nesvezl. K projektu motorky jsem se vrátil o dvacet let později.

Více fotografii

Motorka koupena od Hurdy (Bruntál) - O.K.

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki DR 800 Big: Big vypadl jako první, jelikož po zhodnocení koncepcí jsem se rozhodl pro víceválce.
Honda XRV 750 Africa Twin: V dané chvíli menší výběr a také pořizovací cena - XRV je v cenové nevýhodě o cca 30-50% při srovnatelném tech.stavu, přičemž proti svému konkurentovi jsem benefit neshledal žádný.
Triumph Tiger 900: Ještě užší výběr v nabídce než u Afričanek. Tento strojek má ale moje sympatie dodnes.

První dojmy - Dojmy pochopitelně byly už při prvním kontaktu. XTZ není v žádném ohledu skůtřík pro metrosexuály. Už na první pohled odradí slečinky a nehotové muže. Po prvotním osahání a složení kauce ve 100% výši mi ji pan majitel půjčil na seznamovací kolečko okolo bloku. Oproti fichtlovi jsem zaznamenal určitou váhou železa navíc, což je jistě překvapivé. Také těžiště bylo významně výše. Vzhledem k vlastnostem stroje a dvě dekády dlouhé abstinenci jsem se necítil být kompetentní k prověření hranice možností, což se dá pochopit, ale i tak to ve mně zanechalo hluboký dojem. Při tak dlouhé pauze byl můj řidičský výkon prkenný. Musel jsem si každý pohyb promýšlet, úkony pilotáže nebyly přirozené a jednoznačné, což třeba nesedlo převodovce. Mrcha ihned pozná, když nevíte co chcete, takže si zahrála symfonii pro kovárnu a obráběcí centum v D-dur. Dále už seznamovací taneček proběhl korektně, stroj mi prdel nenakopal, ovládat se dal slušně, atd.. Takže bereme! A jelikož dvojka máslo nejsem, již po cestě k domovu jsem se hecnul a na rovince roztáhl dvojku i trojku někde k červenýmu poli. Dynamika zrychlení si mi při tom tehdy jevila.., no Busa to možná není, ale jinak krásný, a jakože okolo 6.tis tam docela nějací čertíci vyskákat umí. Super! Ovšem ten správný level nastal až ve chvíli, kdy naopak XTZ nejede. Než jsem zcela osvojil techniku manipulace, párkrát jsem se marně vzpíral zákonům definovaných panem Newtonem. Úplně čisté nebyly hned první dva pokusy při vystoupování doma v garáži. No, prostě jsem ji zpočátku parkoval naležato. Trochu amatérsky jsem si to ještě zopakoval na benzínce. Můj marný souboj s gravitací musel vypadat dost komicky. Tímto zdravím slečnu od vedlejšího stojanu, která jistě ocenila autentický výjev z éry němé grotesky. Kdybych s tím aspoň jednoduše třískl o zem a tvářil se u toho samozřejmě, asi jako když si každý ráno stavím konvici na kafe, ale já kdepak. Bůhví proč jsem to nechtěl vzdát. Než jsem obligátně zaparkoval, napřed se tím muselo dlouze zápasit a vydávat ty trapný zvuky. Jinak při pilování této dovednosti byly oceněny funkční padáky, kterými motku osadil bývalý majitel.

Motorku bych doporučil pro - Je to opravdu univerzální typ motorky. V žádné disciplíně nebude nejlepší, skoro na každou najdete nějakou jinou lepší/vhodnější. Je to ale takový zajímavý průsečík všeho. Kromě původního účelu; dá se s tím pohodlně dojíždět do práce, nebo pro nákup do obchodu (pokud se zrovna nejmenuje IKEA, i když teď s lešením bych ani toto nevyloučil). Zrovna tak se můžete směle pustit na sólovou dvoutýdenní dovolenou a to nejen na západ od našich hranic, ale kamkoliv. Když si situace vynutí, sjedete kdykoli ze zpevněné komunikace a furt jedete. Ve městě to můžete mastit přes obrubníky. Trefená díra po chybějící mříži v kanálové vpusti může znamenat komplikaci pro stav spodního prádla, ale pro tento typ motorky jěště nemusí. Retardéry jsou příjemnou vložkou, ať už ty dané přirozeným stavem našich komunikací, nebo uměle vybudované. Cedule "Uzavřeno, silnice v rekonstrukci, nesjízdná komunikace, zákaz průjezdu staveništěm", apod., vás nezastaví. Můžete si dle momentální preference vybrat buď oficiální objižďku, nebo nějakou "neoficiální" za humny, případně mít ceduli na salámu a prostě to projet. Vícekrát jsem využil všechny možnosti .-) Co se týče limitů motoru a podvozku, mohu přes všechny zmínné nedostatky potvrdit jinými konstatovanou věc; po získání určitého skillu se nemusíte cítit hendikepování ani na společné vyjížďce s papírově o polovinu výkonnějšími a mnohem lépe ovladatelnějšími silničkami. Samozřejmě to nebude platit na někde okruhu, ovšem na běžné středočeské okresce si lze udržet kontakt s takřka čímkoli.

Doplňky na motorce - Od předchozích majitelů byl stroj doplněn o

- padací rámy
- laděnou koncovku Scorpion
- vyšší turistické plexi
- čidlo a signalizaci rezervy paliva v nádrži (je s podivem že v sérii neřešeno)
- podobnou záležitost i pro tlak oleje
- palubní zásuvka 12V (ovšem v provedení do interiéru auta)
- analogový voltmetr (rovněž zcela nevyhovující - určen pro auta)
- pancéřová hadice pro zadní brzdovou soustavu

Já v první fázi přidal vyhřívané hefty Oxford a nové větší blástry na rukojeti. Postupně došlo na padáky, které jsem vyrobil nové, na míru, robustnější, z nerezi. Když už byla svářečka v akci, vyřešil se i funkční centrální stojan. V další fázi výměna nevhodné zásuvky 12V za 2 ks pro moto na řídítka + další 1 ks DIN na zádi pro přípojku do topcase. Vibracemi odrovnaný analog voltmetr vyměněn za odolnější digitál. Pak nadešla potřeba občas někam vyrazit na déle než víkend, takže požízení bočních 45l hliníkových kufrů Begr a komplet lešení od Heavy Duties pro uchycení kufrů a také pro stávající topcase, které bylo dosud uchyceno na originálním hliníkovém rámu nosiče s velmi omezenou nosností.

Recenze

Než jsem s ní udělal prvních 1000 km, vyskytly se nějaké drobnosti, ale nic vážného, vesměs prkotiny. Zpočátku jsem vzhledem k minimálním zkušenostem operativně volal bývalého majitele, který mi trpělivě přispíval radami, za což mu dodatečně děkuji.

Nyní - v počátku sezóny 2015 mohu na základě téměř 6 leté praxe a namotanými 40 tis.km sdělit následující.

- zkušenost s konkrétní XTZ750 hodnotím velmi pozitivně
- splnila moje tužby a očekávání
- záležitosti okolo oprav/údržby jsem na ni řešil jen ty plánované, z toho vyplývá že mě dosud nikde nenechala

Drive, Fun and Others

Brzdy - na to že tam jsou ty sranda kotoučky, nějak to brzdí. Samozřemě to nesnese srovnání s žádným ekvivalentním projektem vzniklým po roce 1990. Po přední se musí trochu víc vzít a s trochou větším předstihem. Samozřejmě se nedá doporučit brzdit za cenu obětování citu, ten musí na páčce zůstat zachován. Hmotná motorka s vysokým těžištěm a endurácký podvozek (poplatný době) k tomu dělá na silnici svoje. Zadní brzda je nejlépe využitelná jako dobržďovací, např. u křižovatek v součinosti s motorem. Obecně se při dynamické jízdě dávkuje blbě, šlapete na ni a furt nic nic a pak najednou kousne. A to mám všude pancéřky.

Motor - musím potvrdit; je krásně točivý a žije. Tento desetiventil nezapře DNA původního sportovního agregátu. Od volnoběhu až do 7,5.tis táhne skvěle. Sound není s laďákem špatný, ale uznávám, třeba zvukový projev véčka na Honda XRV mi zní přirozeněji a lépe.

Spotřeba - průměr okolo 6,5 l/100 km. Zdůrazňuji, (můj) průměr. Nezřídka jezdívám svižněji a za plyn se nerozpakuji potáhnout.

Kam s věcmi?

Chápu, žádná motorka není primárně určena k převážení krámů, ale tady to doslova řve. Neodložíte si sem o nic víc, než třeba na Ducati Monster z fotky vedle. Doufám, že byl dodatečně vykostěn ten inženýr, který u S10 bezúložnou doktrínu navrhnul. Do kastlíku se sotva vleze lékárnička, náhradní žárovky a pojistky. To je vše. Abych si na velkém cestovním enduru neměl kam uložit antipich, základní vercajk , případně další drobnosti jako šrajtofli, tatranku a půllitrovou PETku, myslím že to nemohl být problém. Docela mě to sejřilo.

Nakonec se to vyřešilo, topcase dnes vozím defaultně a ani mi to nepřijde. Když si náhodou jedu kousek někam zadivočit, vyměním jej za takovou menší textilní kapsičku, ta to pojme taky a je to O.K.