Suzuki VZR 1800 Intruder (2007)

Koupená nová v květnu 07. Po Suzuki M800, na které jsem najezdil pouhých cca 2000 km a která mne zkjlamala, vůbec nechytla za srdce.

Motorka koupena od Alga Dvořák (Benátky nad Jizerou)

Výška jezdce: 181 cm

První dojmy - Obrovská masa železa, těžkopádná, ucukaná. Pocitově obrovská akcelerace, velmi nepříjemné pocity v první zatáčce... Hbitý motor vnucuje stejný způsob jízdy jako u rychlých naháčů, ovšem hmotnost je citelně znát. Do náklonu se musí tlačit.

Recenze

Abych byl opravdu objektivní, dal jsem si rok na hodnocení. První pocity obvykle bývají příliš emotivní (viz má SV 1000) a pak se musí editovat... Takže po roce a cca 6 tis km mohu odpovědně prohlásit, že to jediná z mých dosavadních motorek, kterou jsem po roce netoužil vyměnit. Prapodivný předek se stane samozřejmostí, člověk si na něj zvykne a po určité doběse mu i začne trošku líbit. Setkal jsem se s mnoha negativními ohlasy na přední část (americký rychlík padesátých let), ale zadní část se bez vyjímky líbila všem. Co se týče jízdních vlastností, je potřeba si zvykat. Já vždy jezdil silnice a kros (mimo mojí loňskou M800) a proto mi trvalo měsíc, než jsem si opravdu zvykl. Motor nemá klasickou, čopráckou charakteristiku, je potřeba ho trošku točit. Ale má parádní zátah a já si v prvních kilometrech nemohl zvvyknout na poměrně dlouhou brzdnou dráhu, ony se ty tři metráky zastavují hůř. Obě kola kňučí a zůstávají na vozovce, ale tenhle mastodont se stále hrne dál... Také zatáčky jsou zpočátku problém. Z projevu motoru se člověk ukolébá a dává tomu čoud a najednou uprostřed vinglu zjistí, že vono to už více zlomit nejde. O stupačky nejde, ale pak chytá kryt kolena a to je takový zvuk, jak když dva kostlivci souloží na plechové střeše. Dalším negativem jsou městské křižovatky. Člověk zvyklý v Praze, Hradci či Olomouci se cpát mezi dlouhé kolony aut bude nemile překvapen. Nejen rozměrym (délka). posaz a váha, ale hlavně zadní guma zlobí. Má tendenci se nechat zatahovat do vyjetých kolejí a v místech, kde jde o mlimetry je to celkem průser. Najednou se zadek sveze na stranu, sevřená prdel, orosené brýle... Posaz je opravdu dobrý, nejezdím moc najednou, ale když jsem v dubnu jel do Tater a zpět ve dvou (celkem 1000km na jeden zátah bez zastávky mimo tankování) nebolela mne prdel, ani zápěstí, ani záda, ani nohy v kolenou, ale jen za krkem. (Varaderáři, géesáři a podobni ať se nesmějí, toto není cestovní stroj...) Ochrana proti náporu větru je obdivuhodná. Nahatá motorka a dá se na ni jet dvěpade. Do těch sotosmdesáti úplná pohoda, pak už začíná hlava schytávat turbolence, ale opradi standardnímu naháči pokrok. Mimochodem zpočátku to byl jediný důvod proč jsem tu příšernou věc okolo světla nezahodil. Motor je poměrně točivý, pod dva tisíce nedovolí zabrat, to vydává takové zvuky jak v Kolbence na fajront (rány do kolejnice). Ode dvou do pěti je to paráda a okolo pěti už chatá takový ten druhý dech a do omezovače prodlužuje ruce od zápěstí až k ramenům poměrně spolehlivě. Dojezd je vynikající, 350 km na nádrž, pokud se jedeopravdová pila (a tenhle mastodont to umí) tak mezi 250 a 300km. Zvuk origo koncovek je sice takový mírnější, ale ten obsah tam je cítět. Má to podle mého názoru nějakou obrácenou přívěru (), kdy na volnoběh jsou laufy otevřené a se zvyšujícími se otáčkami se naopak přivírá,,, Zadní kolo podrží i v tom největším náklonu, přednímu by slušela nějaká jiná směs, uprostřed tvrdší a po stranách měkší. Člověk by u takového dvouválce počítal s nízkým počtem km na zadním kole, ale po šesti litrech na tacháči je zadek ještě v poho, předek už má po stranách dost a prostředek je zvlněný (reklamace na tlumiče neprošla...) Při prudkém brždění ve vinklu v Liběchově (cca 35 km/hod) sepřední kolo bokem hrnulo do zatáčky a poté, co mírně ztratilo adhezi jsem ze zvyku "endurácky" připomohl nohou. Nikomu bych to nepřál, tohle se opravdu nehodí dělat, koleno mám v hajzlu už pů roku, zkurvený zvyk...
Zkráceně: příjemné překvapení, motorka ač vypadá jako dlouhozdvihový rovnoběžník umí jezdit pilu, bublat vesnicemi i kvílet serpentinami. Dobře brzdí, dobře svítí, hezky zní, nežere ani gumy ani moc ropy. Manipulace s ní je poměrně hrozná, nechce couvat mrcha, ale jak se rozjede, šepot květin. Doporučuju vyzrálejším, vyježděnějším, ale adrenalinovějším bikerům, kteří si občas rádi zabublají, ale pak v klidu spráskají leckterou zmrlinovou šestku k snídani.