Jawa 250/592 panelka (1972)

Věk 18 let. Našetřené peníze z brigád při sklízení chmele. Sen, téměř erotický, Jawa 250.
Rok 1978 a jeho splnění, byla doma Panelka 592.

Více fotografii

Výška jezdce: 175 cm

První dojmy - Dnes možná téměř utopie, ale tenkrát běžná realita. Dřevěná kůlna, za nehty stálý černý smutek ze šmíru a oleje. Přestavby všemožných padesátek na "krosové speciály", a pak dorazil Harley. Jízda s ní byla láska na první pohled, ve stínu dnešních dnů, hrkání se na neodpruženém nedochudčeti, ale ten první pocit tenkrát nezapomenu do smrti.

Recenze

Pak běžel čas, najeli jsme spolu spousty krásných kilometrů, poznali první lásky. Děvče Jawa zestárlo a nakonec bylo prodáno kamarádovi na pojížďky do lesa. Revoluční léta přinesla na japonské vlně jednostopé šílenství s vraníky pod nádrží, které nebylo možno ani spočítat. Vše bylo potřeba vyzkoušet. Jawička umřela, vody času se nad ní zavřely.
Rukama prošlo několik strojů s puncem dokonalosti, ale šediny na skráních přivolaly dávné vzpomínky na vše a taky na červenou se zlatými linkami. Jaké by to bylo hezké mít jí na stará kolena zase, ne sice ve dřevěné kůlně, ale opět na očích a poslechnout si to jednoválcové brumlání volnoběhu. Zrekonstruuji si Panelku, padlo rozhodnutí. Začal jsem hledat v inzerátech, kde by se dala nějaká pořídit. Pak mě napadlo. A co dělá ta moje prodaná slečna Jawa. Telefonát kamarádovi z dětství a informace, že Jawička spí spánkem zesnulých u něho ve stodole, mi vyrazil dech. Jako zásah z nebes pak zněla informace, že jí ani téměř po třiceti letech nepřepsal na sebe a já jsem stále její majitel. Tak mi vznikla povinnost dámu v letech obléci zpět do šatů z tanečních, aby jí to slušelo jako tenkrát, když byla tak neodolatelná.
To je ona, moje Jawička za peníze z chmelových brigád před čtyřiceti třemi lety.