Nejdivněji vypadající motorka, jakou jsem kdy měl. Ale nejlepší!
Motorka koupena od FIRMA:2M Power (Ostrava - Třebovice)
Výška jezdce: 175 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha XJR 1300: Je to divné, ale jako následovníka po XJR 1300 jsem zvažoval opět XJR – v inzerci se totiž v té době objevilo krásné XJR kupované v ČR s pár km, ale chuť zkusit něco jiného byla silnější. K XJR se ale rád někdy v budoucnu vrátím.
Jawa 350 OHC Special: Tahle Nejawa vyrobená šikovnýma rukama čínských dětí se mi moc líbí, ale nešlo by s ní bohužel hoblovat kolena stylem jako na XSR.
BMW S 1000 XR: Při předváděčce mě dostala kombinace vzpřímeného posezu, agresivního 160PS motoru, ostrých brzd, výbavy – shrnu to - ten celek je prostě neskutečně dobrý! Ale cena funglovky za moji konfiguraci se i po slevě zastavila na nebaťovských 484000Kč, což bylo ta
Aprilia Tuono V4 1100 Factory: Koukám na testy, poslouchám zvuk V4 a jsem přesvědčený, že tohle je motorka snů přímo pro mě. Ale musím si něco nechat na konec mojí moto kariéry coby zlatý hřeb, ne? Přednost tedy dostala zatím XSR. A nelituju!
První dojmy - Po svezení na předváděčce jsem kouzlu tříválce naprosto propadl. Jednak měla XSR o 50kg míň oproti XJR 1300 a to už fakt poznáte! A jednak široká řídítka umožňovala si s motorkou pohazovat v zatáčkách jako v testech často zmiňovaným jízdním kolem. Jezdil jsem pořád jednu zatáčkovitou trasu tam a zpátky, vytáčel motor, poslouchal nádherný zvuk motoru a tlemil se přitom do helmy jako jelito. Po skončení jízdy jsem prodejci nadšeně hlásil, že ji chci. To už asi slyšel mockrát, ale já se pro ni opravdu hned po jízdě rozhodnul. Přesto jsem si ale nechal měsíc „na vychladnutí“, abych se neunáhlil. I po měsíci jsem ale věděl, že XSR900 je přesně to, co chci! A nutně potřebuji!
Motorku bych doporučil pro - Pro koho bych ji doporučil? Hlavně pro ty, kteří diskutují, že tříválec je k ničemu. Je živý a skvělý!
Doplňky na motorce - Originální quickshifter (jen směr nahoru) a designové sedlo Ultrasuede. Ani jedno z obou sice nepřidá koně, ale přidá na radosti. 
Recenze
Existují motorky, do kterých se zamilujete díky jejich kráse na první pohled – Moto Guzzi V7 Racer, Ducati 916 nebo třeba váš první fichtl.
A pak jsou tu ty druhé, více obyčejné, které vás něčím zaujmou. Ani vlastně nevíte čím, ale je to tam. Zkrátka je to jako s ženami – pojem „vnitřní krása “. Sami přece víte, jak je to krásné, když jste uvnitř… 
Ani bych neřekl, že XSR je nejhnusnější, protože moje JAWA 350 VB ji hravě předčí. Ale uznávám, že XSR vypadá zvláštně. Říkejte si, co chcete, z mého pohledu 3-válce vypadají divně nesymetricky. Fungují ovšem F.A.N.T.A.S.T.I.C.K.Y!
Asi bych měl podotknout, že tak úplně nefandím černým motorkám. Černá zabíjí většinu krásných detailů, prohlubní, hran, a pokud stroje nejsou zrovna nasvíceny bodovkami na výstavišti, slévá se to většinou všechno v jeden celek. A asi proto už mám třetí motorku v černé barvě.
Žlutočerné výroční provedení z roku 2016 se zlatými vidlicemi jsem bohužel nesehnal a tak jsem nakonec šel do modelu 2020 SP Black. Provedení, které mě opravdu dostalo.
Barevná kombinace SP černé se zlatými linkami a zlatými koly se hodně líbí ženským. Proč? Nooo,… asi jim to připomíná černocha se zlatým řetězem na krku. Co je na černoších přitahuje? Aha. Už vím… ?
Na rovinu – zlatá barva ráfků je praktická asi jako bílé rukavice pro horníka. Ale jednou za čas je přeleštím a zase se svítí.
Hodně budu v recenzi srovnávat XSR900 s XJR1300 - tomu se nelze vyhnout.
Po svezení na předváděčce jsem kouzlu tříválce naprosto propadl. Jednak měla XSR o 50kg míň oproti XJR 1300 a to už fakt poznáte! A jednak široká řídítka umožňovala si s motorkou pohazovat v zatáčkách jako v testech často zmiňovaným jízdním kolem. Jezdil jsem pořád jednu zatáčkovitou trasu tam a zpátky, vytáčel motor, poslouchal nádherný zvuk motoru a tlemil se přitom do helmy jako jelito. Po skončení jízdy jsem prodejci nadšeně hlásil, že ji chci. To už asi slyšel mockrát, ale já se pro ni opravdu hned po jízdě rozhodnul. Přesto jsem si ale nechal měsíc „na vychladnutí“, abych se neunáhlil. I po měsíci jsem ale věděl, že XSR900 je přesně to, co chci! A nutně potřebuji!
Teprve po zkušební jízdě jsem pochopil:
- Prochyho procítěný a emotivní test na motorkáři.cz: https://www.motorkari.cz/clanky/redakcni-testy/yamaha/yamaha-xsr-900-tohle-retro-neni-pro-stary-34244.html
- chválu Jindry Fáborského na Jednoustopou: https://www.youtube.com/watch?v=-WbS4PiqseU
- i Zonkovo nadšení na 1000PS: https://www.youtube.com/watch?v=w7Ag6AQOMY4
Co mě vlastně donutilo prodat pohodlnou, krásnou a rychlou motorku, jít s obsahem o 400cm3 dolů a koupit XSR? Sehranost celku, emotivnost jízdy, pevnost podvozku, lehkost ovládání, hlad motoru po otáčkách. Je užší, takže pořád nehobluju stojanem ani padacími rámy jako na XJR1300.
Úžasný je „formulový“ zvuk od cca 6-7tis.ot. Ale nemyslím vysavačový zvuk současných formulí, ale těch starých se syrovým zvukem. Zvuk motoru i se sériovým zvukem neobtěžujícím okolí jednoduše vyvolává závislost. Když ho posloucháte na Youtube, je to bohužel vždy zkreslené.
Nevím, jak ho přesně popsat. Je takový jadrný, chtivý a bude vás bavit vytáčet motor nad 7tis.ot, aby jste ho slyšeli znovu a znovu. Přitom se přizvedává přední kolo, radost, čirá radost!
Tady je asi nejvěrnější zvuk – z jízdy závodníka Joshe Herrina:
www.youtube.com/watch
Koupil jsem ji těsně před letní dovolenou a pokud nepočítám 15km cestu domů, tak moje druhá cesta měřila hned 480km. Cestou domů z prodejny jsem si říkal, jestli kombinace relativně tuhého podvozku, pevného sedla a 480km za jeden den, je to pravé pro moji páteř? Je to ale k neuvěření, ale na konci těch 480km bych se jel ještě projet, zadek mě nebolel o nic víc než po podobně dlouhé cestě na XJR 1300 s měkkým cestovním sedlem. Hned jsem si vzpomněl na více testů, kdy redaktoři více chválí tuhá sedla, která se neprosedí. Dá se na ní tedy i do určité míry cestovat, jen by asfalt neměl být moc rozbitý.
Spojka je lanková, přesto má velice lehké ovládání a ruka vám neupadne ani po celodenním řazení.
Do 1600km jsem poctivě zajížděl, motor se podle příručky má točit jen do nějakých 6000ot. Nejdříve jsem si nebyl jistý, jak správně zajíždět , pak jsem ale narazil naštěstí na tuto dopravní značku „Zajíždějte couváním “, která mi to objasnila:
Můžu vám říct, že to fakt chvíli trvá, než nacouváte 1600km... Ale je to konečně za mnou…
Za měsíc a půl jsem najel 4000km, od té doby už odpočívá v garáži, recenze se tedy netýká zkušeností spolehlivostí. Samozřejmě počet závad nula, jel jsem jen 2 hodiny v silném dešti (tedy proveden „italský test“), konektory mají kluci japonský evidentně utěsněné dobře. Koneckonců je zde spolehlivý 3-válec z MT-09, který v testu časopisu Motorrad neměl na 50.000km žádné problémy.
Většinu času jezdím na mapu Standard s plným výkonem. Dešťovou mapu B jsem ještě ani nezkoušel. Občas tam dám mapu „A“, ta je nejostřejší, ale mám pocit, že té ostrosti je dosaženo programováním tak, že při malém otočení plynu si tam motor vstříkne více paliva než by bylo potřeba a to vyvolá onu „ostrost“, ale působí to spíše jako nepřesnost, kterou v náklonu moc nepotřebujete. Psalo se o tom chování už v mnoha testech. Neberu to jako negativum, dávám si ji tam, když se chci pobavit.
Podvozek mi sedí, je tuhý a krásně cítíte, co se s motorkou děje. Nastavení je orientováno pro skvělou hbitost spíše v nejpoužívanějších rychlostech 60-160km/h. Nad 180km/h cítíte lehoučkou nervozitu v podvozku na nerovném asfaltu, ale je to jen malá daň za jinak opravdu skvělou ovladatelnost a schopnost překlápět stroj rychle v sérii rychle jdoucích šikan. Není to nic nebezpečného. Jen to cítíte. Pro okruhové použití nad 200km/hod na okruhu jsou tu zkrátka vhodnější adepti - kapotované sportovní stroje.
Pneumatiky z prvovýroby Bridgestone S20 fungují dobře a lze je ojíždět po zahřátí až na okraj, brousit stupačky a stabilita je dobrá. Nejsem tak zkušený znalec a střídač různých pneu, ale párkrát mi vcelku brutálně klouzly při nic moc velkých náklonech. Udělalo mi to sice za deště, což by šlo čekat, že. Jenže taky jsem klouznutí cítil i na dobře zahřátých pneu párkrát k večeru, kdy ještě ani pořádně nestihla spadnout rosa, jen lehký začátek večerní vlhkosti. Takže dávám jim ještě nějakých 1000km a měním je určitě za jiné. Jaké s nimi máte zkušenosti vy?
Obrovskou výhodou je obří podsedlový prostor, kam schováte lékárničku, nářadí, nepromok, šicí stroj, žehličku a malou kánoi pro případ výletu na Lipno… „To nemohu říci!“ Tuhle cimrmanovskou hlášku jsem zkrátka musel použít. Pod sedlo se totiž ve standardu vejde opravdu pouze lékárnička a výstražná vesta. Tenkou mapu velikosti A5 už jsem tam musel nacpat. Designu ustoupilo umístění zámku sedla pod zadním blatníkem a pod krytkou. Otravné to sice není, protože tam často nelezete, ale za šikovné bych to taky neprohlásil.
Verze SP má jako jediná drobný podsedlový plast s nápisy XSR, který u ostatních verzí není.
A k něčemu se musím přiznat. XSR ze mě udělala „šampóna“. Je to tak…, já, který si na design moc nepotrpím, jsem si koupil designové sedlo Ultrasuede. Teď bych tady normálně dal tu ikonku opice se zakrytýma očima, ušima a ústy….
Zlepšení jízdy sice nepřináší žádné, ale to buřtíkové prošívání a našité XSR logo mě dostalo. Funkčně je to sice k hov*u, ale mně se zkrátka líbilo a tak jsem si udělal radost.
Na obrázcích ta asymetrie vypadala zvláštně, ale v reálu za jízdy tak nějak hezky světlomet „vykukuje“ zpoza excentricky umístěného tachometru a připadá mi to zajímavé.
Shrnutí detailů, které bych nazval nevýhodami:
- Zmíněný malý podsedlový prostor,
- Rez šroubů v závažíčkách řídítek po 1 měsíci provozu. Je to sice prkotina, ale tohle šetření v řádu japonských halířů si mohl nákupčí Yamahy ušetřit…
- Po jednom měsíci odřený stříbrný nástřik na opěrkách stupaček řidiče. Proč to ti mamlasové lakují? Nebyl by eloxovaný hliník lepším řešením? Ten by se používáním maximálně vyleštil. Kolik tím šaolini ušetřili?!
- Přepínání teploty chladicí kapaliny, venkovní teploty, kilometrovníku A, B, které přepínáte častěji, se provádí tlačítkem na pravé straně budíku, zatímco tlačítko pro kontrolu trakce si můžete bezpečně přepínat z řídítka. To je takový ergonomický přešlap.
Ale alespoň si kluci konstruktérští nechali prostor pro případný facelift. Jinak tu toho moc ke zlepšování není.
Těchto pár maličkostí by ale nemělo zastřít to, že je XSR skvělá radost a emoce vytvářející motorka a neměly by vás při výběru motorky odradit. Jen jsem je tu pro pořádek chtěl uvést.
Na XSR se totiž těšíte před jízdou, královsky se bavíte během jízdy a po jízdě…….. po jízdě by jste se ještě nejraději jeli projet!
Přál bych si ještě tempomat a přestože rád řadím, fajn by byl quickshifter pro řazení i dolů, ale nutností to není.
Recenzí nikoho nepřemlouvám k její koupi, ani netvrdím, že je to ta „nejlepšejší-nejuniverzálnější-nejschopnější-3,14čo-vole“ motorka v celým tom širým světě a že budete ten „nejdrsnější-hustokrutopřísný“ motorkář, na kterého se budou d-kuny jen lepit.
Ale je opravdu fajn, nová za 240tis. i relativně dostupná.
Pokud o ní uvažujete a ještě jste na ní nejeli, svezte se! Jsem přesvědčený, že budete překvapeni, jak je dobrá!
Zdar! ...se nediv, že to "jede", teda spíš letí...při výkonu přes 100 a hmotonosti do 200... Mám neco podobnýho (motorově) a od 5 tis. si připadám jak na sportovní raketě
Si pak musím rychle uvědomit, že je to enom "énduro"...
Nádherná, v té černé nejvíc
Neplánuješ ji prodat? 
moc pěkná stylovka
Pěkně napsáno, je vidět, že už máš dost zkušeností. Tak ať slouží
Nejhezčí barevná kombinace!
Mám tu samou, akorát teď mě trápí vibrace do řídítek i zpětných zrcátek od 4500 ot./min., kdy mi po půl hodině umírá pravá ruka a to mám najeto jen 2600 km.