Yamaha XJ 600 (1992)

Motorka, která neumí nic pořádně. V pozitivním slova smyslu - dokonalý univerzál :)

Více fotografii

Výška jezdce: 193 cm

První dojmy - Prodávající byl trochu vyčuránek - Yamahu mi předal k testovací jízdě tak akorát ohřátou, s vyčištěnými svíčkami. Vše fungovalo bezvadně pět kilometrů - pak se svíčka prvního válce zakarbonovala a domů jsem jel na tři válce - membrány KO. První dojmy tedy nebyly vůbec dobré :)

Doplňky na motorce - Každý, kdo tento motocykl byť chvilku vlastnil ví, jak nepříjemně je měkká přední vidlice. I pod mými skromnými sedmdesáti kily bylo ponořování nesnesitelné. Proto jsem se rozhodl okopírovat konstrukční řešení horních nastavovacích zátek na předpětí pružin z motocyklů, které ho mají. Skoro nic tato úprava nestojí a jízdní vlastnosti motocyklu se příjemně zlepší. Rovněž je možné předpětí pružin měnit podle zatížení.









Padací rámy - vařené z nudy v době karantény, s nepoužitelnými elektrodami. Vypadají děsně, ale v šířce, kterou jsem chtěl se na tuto motorku nevyrábějí.

Recenze

Před zhruba čtyřmi roky jsem se snažil naplnit už tak plný pohár svých splněných motocyklových snů a tužeb a týden co týden jsem kupoval jinou motorku. Za jediný rok se v mém vlastnictví ohřálo 27 motocyklů. Vyzdvihl bych, někdo by řekl obyčejnou, vojenskou Cagivu W12 350 z armádního výprodeje - dodnes vzpomínám, jak měla úžasně pružný a výkonný motor a dokonale čitelný podvozek, i na totálně zledovatělých, lednových silnicích! Bohužel, nejsou díly.
Bezhlavě jsem nakupoval další a další stroje, až jsem se dostal do bodu, kdy mě přestalo bavit jezdit. Nechal jsem si pouze svojí starou Panelku, na které jsem jezdil pouze po okolí a prozatím mi to stačilo. Má sice opravdu hrozné jízdní vlastnosti, ale zato velké charisma.
Po roce jsem se rozhodl, že si pořídím něco, co alespoň trochu funguje. Byl konec sezóny a chtěl jsem ještě stihnout GG – takže jsem nakupoval zbrkle a takřka bez peněz, s tím úmyslem “dojezdit do poslední STK a hodit do šmelcu“.
Rozhodoval jsem se mezi XJ 600 a CB 500 – které mělo v háji spojkové ložisko. Nakonec se mi natolik zalíbila konstrukční jednoduchost slavného XJ, až jsem jednoho dne našel jedno utrápené, na severu Čech.
Původní majitel při prodeji vše dokonale zamaskoval a domu jsem si přivezl šrot. S tím úmyslem jsem ho kupoval, takže jsem nebyl nikterak zklamán. Vyměnil jsem destičky, udělal ventily a jel na GG. Při seřizování ventilů jsem si všiml takřka nulového opotřebení vačkových hřídelí – palce nejsou ani vyleštěné. Po návratu z Rakouska se mi potvrdila moje domněnka – motor je v zánovním stavu. Nežere ani kapku oleje, i při ostré jízdě..! Až nedávno jsem si všiml, že pochází z novější verze, která má chladič.
Díky výbornému stavu motoru jsem se rozhodl si motorku nechat. A jelikož jsem puntičkář, kompletně jsem jí technicky zrenovoval – píšu technicky, protože kosmetikou jsem se nezabýval.
Ano – když si člověk kupuje takto starou, opotřebovanou motorku, nezíská ani stín původního, nového motocyklu. Po renovaci, za celkem dvacet tisíc bez práce, je motorka konečně spolehlivá, bezvadně fungující a připravena, nebojím se říct, na cestu kolem světa.
Celkem zrepasováno:
- Přední brzdič – nové gumičky, prachovky, těsnění, mazivo, destičky, kapalina, pancéřová hadice
- Nová ložiska a gufera v předním kole i náhonu tachometru
- Nová, kuželíková ložiska v krku řízení
- Nový olej + manžety na předních teleskopech, vyrobeny zátky na nastavení předpětí
- Kohout paliva – nová membrána, “o“ kroužky, těsnění
- Jiné karburátory po celkové repasi s novými membránami
- Nové příruby sání
- Nové spojkové pružiny + výměna pojistného kolíčku kolečka pro pohon olejového čerpadla za větší
- Nové plynové lanko
- Nové svíčky
- Zadní kyvná vidlice z novějšího modelu – do roku 1993 kční vada – praská uchycení tlumiče
- Zadní brzdový třmen po repasi + destičky
- Nová gufera v zadním kole
- Nové ložisko v rozetě
- Nově vysoustružený mezikus rozeta/kyvná vidlice
- Mírně rozhozen jeden ventil – nová podložka
- Vyhřívané rukojeti
- Podávaci balónek na “nacucání“ paliva po delším stání – výborná věc!
- Originální kufry
- Spousta pneumatik, oleje a filtrů
- Hodně věcí vyměněno z dárcovského motocyklu
Jízdní vlastnosti:
Podvozek – blátivý. Avšak na rozbitých silnicích středočeského kraje funguje bezvadně. Jediná věc, která mě štve, je, že při opravdu razantním brždění, které běžně aktivní jezdec zažije jednou do roka, odskakuje přední kolo a tím pádem dosti kecá do brždění. Prozatím jsem neřešil – počkám, až potečou gufera a posvítím si na to. VYŘEŠENO - napadeno kutilem, chybějící originální vnitřnosti
Brzdy – před repasí sebevražedné, po repasi plně dostačující cestovnímu zaměření stroje.
Motor – jedna z mála 4V 600ccm, která táhne odspoda – velmi příjemná charakteristika pro běžnou jízdu. Spolehlivý – konstrukčně jednoduchý, vzduchem chlazený, DOHC dvouventil. Pro tento motor je charakteristické jakési cvakání/cinkání na volnoběh. Motor je dále vhodné nechat důkladně ohřát – v zimním počasí funguje tak, jak má asi po dvaceti kilometrech, v létě po deseti. Do té doby využívám pásmo 2500-3000ot./min. Nedoporučuji používat olej 20w50 pod 5°C – při studených startech je pak motor velice tuhý.
Převodovka: Je nutné silou dořazovat šestý stupeň – má tendenci nezapadnout. S tímto jsem se však setkal u hodně strojů – neberu jako závadu.
Spotřeba – nikdy nepřesáhla 4l – ani plně naložená, v horském terénu.
Ergonomie – je jedno, jestli jezdec měří 160 nebo 190 centimetrů – je pohodlná i pro mastodonta. Polokapota funguje bezvadně – běžný jezdec nemá při jízdě na dálnici problém s větrem, dvoumetrový musí sklonit hlavu.
Plusy:
- Nízká spotřeba
- Levný servis
- Dostupnost náhradních dílů
- Spolehlivost
- Široká škála využití
- Příjemný projev motoru
Mínusy:
- Vzhled
- Vhodná cestovní rychlost 130km/h
- Pro dva se nehodí jak rámem, tak výkonově
- Při rychlostech nad 160km/h se motocykl nepříjemně vlní
- Stáří – elektroinstalace / gumové díly
- Krátké intervaly výměny oleje (6000km)
- Velmi nepříjemné kmitání řídítek při namontovaném zadním kufru
- Nutné dlouhé zahřívání motoru