Simson S 51 Enduro (1988)

Tak dneska první vyjížďka po cca čtyřech měsících Během zimy jsem přehazoval lauf a přetryskovával karbec, měl jsem sice nastavení zapsané, ale zapomněl jsem si napsat polohu jehly - tu jsem naštěstí trefil po paměti A volnoběh nebyl nic moc, studené ho to nedrželo ho to a chcípalo to

Tak jsem docela se strachem (vysvětlím níže) motorku vytlačil před garáž. Vyplý klíček, 2x šlápnout se sytičem... Zapnout zapalování a motorka chytla na první kopnutí Volnoběh sice nedržel, ale to jsem později došteloval na teplém motoru. Tak jsem si sedl, zařadil za jedna a opatrně se rozjel. Inu, bylo to takové "tupé" po té zimě, spojka lehunce slepená, ale nic hrozného, holt 4 měsíce stání Všude samozřejmě kopa štěrku a písku, tak jsem jel jak posranej - koneckonců, měl jsem docela strach, moje důvěra byla tak nějak fuč. V listopadu jsem totiž předčasně ukončil sezónu díky písku v zatáčce, ujelo mi tam přední kolo a já se svezl přes protisměr do příkopa. Přes zimu jsem vyměnil poškozené díly, odnesly to jen blástry, zrcátko, stupačky a blinkr. Proto jsem měl teď trochu strach, od té doby to byla první jízda, ale po pár kiláčcích jsem pochopil, že důvěra bude za chvíli zpět Po ohřátí motoru nastal čas najít nějakou rovinku (jo, vím, že jezdit rychle na rovince umí každej, ale zkuste si brousit stupačky první jízdu po pádu když je silnice plná štěrku a písku) a trochu vyhnat pavouky z výfuku. Motor tam krásně ožil, bylo super slyšet konečně to příjemné "hééén, hééén"

Sice ujeto jen cca 10 km, ale i tak mám radost, že jsem se projel, trochu protáhl motor a udělal si radost