Honda XRV 750 Africa Twin (1994)

Ehm .. kde sme to skončili ? Jo, brzdy svazek & spol.
Už mně moc nebavilo mít tu mašinu na stole ( popř. po krabicích, ikdyž ke krabicákům mám nehynoucí respekt), a tak jsem se rozhodnul prodloužit pohotovostní stojan. Nastoupila flexa a řezem jsem odstranil přibližně v polovině stojanu jeho spodní část. V ruce zkosil hranu a zapadnul k soustruhu. Z dobitýho šroubu zhotovil osazený mezikus, který se řádně namlátil do uříznutýho stojanu. Karma mě odměnila tím, že jsem ve skladu našel kousek bezešvý trubky přímo v rozměru, kterej odpovídal venkovnímu průměru stojanu -. K řeči přišlo CO čko. Pár heftů udělám jen v brejlích, nebudu si na to brat přece kuklu ne ? (Později jsem toho trpce litoval. O dva dny později se xicht vybarvil v odstínech doktora Zoidberga následně poctivě sloupnul). Od oka naměřil zkosení a zaříznul trubku ve spodu (ne moc dokonale, spodní podložka je troche křivě). Zavařit, nalakovat, namontovat včetně čidla a odchod.

Výroba nástavců řidítek se povedla suprácky. Šlo o zvýšení na cca 40 mm. Posez je s něma skutečně monumentální. Hodil jsem je do černa. Trošku mě zklamalo přemýšlení japonských konstruktérů, když skrze horní brýle jde dvanáctka kulatina, jež je dole osazena osmičkou závitem(pane bože proč?). Konstrukční úprava je taková, že montuju šroub M12 odspodu, a drží v těle svěrného spoje.

Řididla tam šli jak ulitý a energie s bovdeny daly právě tak akorát.
Motorka šla na kola. A je vysoká. Ne moc, do Eifelovky ji asi tak pul metro zbejvá.
No a tak jsem chtěl namontovat brzdový pumpy. Po pohledu na přední mi bylo jasný, že jen vůl by je tam dal bez repasu. Spuchřelý ochraný gumy mi nestojej za to, abych vydřel vnitřek pumpy, takže sady pro repas.
Paradoxně to nebyl takovej voser jako odvzdušnění. Málem jsem si vykoledoval zánět karpálního tunelu a otok prstů, páč tu páčku sem zmáčknul bambilionkrát. Nicméně se zadařilo a brzdy vypadaj, a hlavně se chovaj fakt obstojně.
Zadní byla navzdory očekávání ještě trošku horší, protože odvzdušnění nejvyššího bodu nad hadicí je realizovaný povolením bendža. No vošmel.
Stojí a brzdí. Jen se rozjet.

Jo a zapoměl bych na elektriku. Celý svazek jsem po úmorných večerech plných camellek a prolitých litrech lehce alkoholických nápojů celý rozplet, opravil a zaizoloval . (tenhle řádek je mimochodem ekvivalent nějakách čistých tří dnů hodně, ale hodně zasraný práce ) . Nicméně se zdařilo a nastopula druhá Afrika (Wáco, díky moc). Začal jsem tahat kabely podle jeho předlohy, protože o fotky z ext. disku jsem přišel. A povedlo se, přestože je Tleskačův hlavolam proti tomuhle čistou fraškou. Odbočky jsou vřádech centimetrů tam, kde byly a pozice konektorů seděj. Tak se šlo zapojovat. A vlastně tohle už tak dementní práce nebyla, nebo alelspoň sem si to do týhle chvíle myslel. Jak lehkovážné.
Po klikací práci jsem se vrátil do víru strojařiny a domontoval karburátor na nových přírubách.
A pak mi vlastně došlo že to můžu nastartovat ….

No a taky že jo - po odstranění dětskejch nemocí maká

... A protože jsem vážně dlouho nepsal tak tady je pokračování,
Podařilo se mi sehnat zánovní Airbox, neb u mé jsou příruby děravější než oblíbená děravá sýrová pochoutka. Což je fajn, jen má urvaný úchyty. Takže příruby sem přehodil, přetěsnil a namontoval.

A taky jsem se rozhodl, vzhledem k mentálnímu rozpoložení buzerantského osazenstva na STK, sehnal originální výfuk. Výměnou za laďák bez poplatku, jen má jinak zadní úchyt. Odříznout a navařit na novej nebyl problém. Zvuk je vážne super, originál je prostě originál a bolavá hlava po sto kilometrech za ten randál nestojí.

Svary zabroušený a zalakovaný.

O víkendu přivezu z laku kastli... tak že bych ke konci sezóny vyjel ?

• 

  Stojan

• 

  Prodlouzeni

• 

  Hotovo

• 

  Nástavce řidítek

• 

  Brzdová pumka

• 

  Repase

• 

  Airbox

• 

  Origo příruba

• 

• 

  Výfuky

• 

  Po svaření

• 

  Vydrbáno, usazeno