Kawasaki EN 500 (2001)

Kawasaki EN 500 C. (v USA téměř shodná motorka uváděná jako Vulcan). Pochází z Německa, koupena od českého majitele. Rok uvedení do provozu 2003. Najeto 7 500 km. Červená metalíza. Je jako nová. Pořizovací cena 66 000 Kč.

Více fotografii

Recenze

V posledních pěti letech jsem jezdil na Kawasaki EL 250. Taky pocházela z Německa, rok výroby 1994. Dvaapůle pro mě udělala s menšími peripetiemi dobrou službu, ale mým přáním bylo mít něco lepšího. Pětistovka EN 500 je už myslím dospělá motorka, v čoprech střední třída. K mojí představě o čopru vyhovovala výkonem, hmotností a pro mě atraktivním vzhledem. Jezdíme ve dvou a tak ke koupi něčeho silnějšího přispěl v tomto podobný názor i mojí přítelkyně. Co se týká klasickýho čopráckýho motoru véčka, líbí se mně, ale v Kawasaki bych musel jít nejméně do obsahu 750, nebo 800 ccm. A to se mně nechtělo. Výkonově se naše EN 500 těmto vyšším kubaturám vyrovnala, a tak nebylo co řešit. V jízdních vlastnostech motorů a podvozků Kawasaki jsem se též nespletl . Rozhodující pro mě byla také k výkonu adekvátní spotřeba, která mně u téhle motorky vyhovuje a v neposlední řadě i výše zmiňovaná hmotnost. Váha motorky u větších čoprů nad dva metráky mně připadala zbytečně moc velká, i když nejsem „žádnej třasořitka“. Pro menší manipulaci na zahradě, kde přes léto parkuji je 200 kilo tak akorát. Pro větší čoprácký giganty bych musel mít samostatnou, nebo větší garáž ( můj argument pro přítelkyni, v garáži parkuje auto). Třeba se pro silnější a pohodlnější stroj zblázníme někdy v budoucnosti. Zatím jsem ale spokojený s EN 500.
Koupil jsem jí na zimu. Před zazimováním mnou najeto cca 500 km. K nejvyšší spokojenosti. Předchozí majitel si jí opravdu udržoval, při předvádění v listopadovým marastu se mně jí skoro nechtělo špinit. Jak jsem jí ale poprvé viděl a vyzkoušel, bylo jasný, že jí musím mít. Chtěl jsem vybřednout též tak trochu ze starších ročníků mých předchozích motorek ( jawa 250, 350, ČZ 350 cross, ČZ 125, stadion, kawasaki EL 250 ). Starší motorku člověk k pojízdnému stavu jen opravuje. V inzerátech jsem proto hledal něco vyrobeného po roce 2000. Rozhodující je samozřejmě stav motorky, ale po předchozí horší zkušenosti s EL 250 jsem vsadil proto radši na větší jistotu. Letos jsem již na ní jezdil, ale mám jí prozatím ještě ve vytápěné sólo garáži. Se spolujezdcem jsem delší trasu ještě nejel. Mně se na ní jede bezva. Díky nízkému těžišti sedí dobře na silnici, ale oproti lehčí motorce je průjezd zatáčkami pomalejší. Ze zatáčky vyjíždím lépe oproti více silničnímu EL 250 a to hlavně díky vyššímu výkonu. Tak nějak si představuji i rozdíly v jízdních vlastnostech postupně hmotnějších a výkonnějších čoprů. Čopr není prostě na stříhání zatáček, je pro pohodovou jízdu, kterou jsem vždy chtěl. Ale zároveň mám někdy i chuť to na rovině kapku rozjet. A pro svižnější jízdu EN je. Ve městě umí rychle akcelerovat a na dálnici se dá v pohodě jet pořád 120 Na tohohle čopra a pro mě je to rychlost akorát. Maximálka je dobrá tak na předjetí , ale ne nastálo. Brzdy jsou odpovídající typu motorky, tedy nedoporučuji styl brzda – plyn. O tomto kawina eenka není. Jen se divím, proč tenhle typ motorky není na našem trhu k dostání, protože je ve střední třídě dle mého bezva klasa. Ale aspoň máme my, majitelé těchto Vulcanů něco jiného, než je běžný standard. Všem nadšencům jízdy na dvou kolech přeji hodně šťastných a bezpečně najetých kilometrů.

ZÁŘÍ 2010 - Zkušenosti z jízdy ve dvou a po otevření výkonu - Moje polovička tvrdí, že se jí vzadu sedí dobře. Zkusil jsem ale taky sedět vzadu, když přítelkyně řídila a pro mě nic moc.Posez je jen o málo lepší než na předchozím EL 250. Pro dva to moc tedy na delší jízdu není. Vpředu je posez perfektní a vzhledem k tomu, že spolu moc ve dvou nejezdíme a je u "baťůžku" spokojenost, moto bych neměnil. Po otevření výkonu se motka vyjezdila a těch 50 koníků slouží víc než skvěle.