Test Kymco AK 550i ABS Premium: Má se Tmax bát?

Kymco platí za primárně skútrovou značku a rozhodně to není žádná rychlokvaška, letos oslaví 60 let existence! K prémiovému dvouválcovému maxiskútru ovšem vedla dlouhá cesta, ač má s „maxíky“ opravdu bohaté zkušenosti, tak drtivá většina produkce zahrnuje objemy do 400 cm³ v jednom hrnci. Takovou první vlaštovkou byla sedmistovka MyRoad z konce nultých let nového milénia, ale tahle snaha postavit ještě většího Silver Winga či Burgmana Kymcu úplně nevyšla, a tak se zakouslo do stejného dílku koláče, jaký si pro sebe už před více než 20 lety urvala Yamaha Tmax. A to už vyšlo o poznání lépe, byť na začátku se nějaké dětské nemoci vyskytly (třeba že akumulátory někteří měnili častěji než olej) a z některých prvků byl trochu cítit ne zrovna prémiový dojem, jako třeba z displejů, na kterých jste na slunci neviděli lautr nic. Jenomže po mechanické stránce fungovalo ákáčko od počátku špičkově, a když jste k tomu přihodili cenovku 250 tisíc, zatímco Tmax i v té úplně základní verzi už tehdy stál dost přes tři kila, měli zájemci o špičkový sportovní maxiskútr hodně o čem přemýšlet. Od té doby se leccos změnilo, zaprvé Yamaha několikrát Tmaxe inovovala a od roku 2022 jezdí ve verzi 560, přičemž ceny zase tak dramaticky nenarostly, a zadruhé Kymco za AK550i v téhle nové verzi Premium už chce bez desetikoruny tři sta tisíc. Není to až příliš troufalé?

První dojem

Taky byste řekli, že ákáčko vypadá pořád stejně už od toho roku 2017? A vidíte to, chyba lávky, model Premium má jiný snad úplně každý plast, je to prostě jiný skútr. Takový sportovnější, agresivnější. My tyhle tvary známe už z podzimu 2021, kdy Kymco na svém stánku na veletrhu EICMA ukázalo verzi AK 550 ST jako Sport Touring, o které tvrdilo, že bude součástí modelové nabídky příštího roku. Nicméně Tchajwanci to v posledních letech mají stejně, jako Italové před dvěma dekádami, čili už jsme zvyklí brát ty novinky trochu s rezervou a přesně tak to bylo i tentokrát, když žádný model ST nebyl a pro modelový rok 2022 byla představena právě verze Premium, která se od ST liší akorát názvem. A barvami, protože estéčko bylo představeno v zajímavé pískové, ale Premium se prodává v matné šedé, která ale vypadá poměrně fešácky, a potom v lesklé černé, kterou jsme měli na test my. A já ty černé věci prostě nerad, ale to se o mně obecně ví. Každopádně na to, jak velkou averzí proti téhle nebarvě trpím, musím uznat, že v ní AK vlastně vůbec nevypadá zle.

Samozřejmě proto, že to není jenom jedna černá, ale že se kombinují lakované lesklé plasty s nelakovanými a že v čumáku jsou zakomponované stříbrné či možná spíše hliníkové prvky. Jo a samozřejmě červené proužky na kolech, ty udělají moc, hihi. Každopádně tím, jak je skútr pouze černý, tak o to víc by vyznělo, kdyby někde haprovalo zpracování. A to se přesně neděje, Kymco AK 550i je udělané opravdu moc pěkně a vůbec ničím si nezadá s prémiovkami od slovutných evropských či japonských značek. Vlastně jediná věc, která mi moc nešla pod vousy, byly panty vík schránek pod řídítky, které měly po otevření docela vakl. Jo a ta šedá a oranžová tlačítka na ovladačích na řídítkách taky působí docela bakelitově. Ale jinak jednička s hvězdičkou.

Ono když chcete nabízet stroj, který nazvete Premium, musí nějak vypadat. Tady si ještě musíme ujasnit jednu věc: na rozdíl od Yamahy, která má základního Tmaxe a luxusního Tmaxe Tech Max, Kymco nabízelo vždy pouze jedinou verzi svého AK. Takže jestli jste chtěli začít hledat, kolik stojí nějaké obyčejné AK, protože nepotřebujete super výbavu, tak si ušetřete práci, žádné obyčejné AK není, je jenom Premium. A věřte mi, že tu výbavu prostě chtít budete.

Co vás čeká na palubě

Že z verze Premium čiší opravdu prémiový pocit, to už jsme si řekli, a ono to souvisí i s vnějšími rozměry. Tohle fakt není malý skútr, a pokud by o něm někdo uvažoval jako o alternativně ke sportovně cestovní motorce, klidně mu to podepíšu. Není to ale ani žádný cvalda, prostě jenom vidíte, že tohle není měšťák. Úplně stejně jako Tmax, vždyť oba skútry dělí pouhých 5 mm mezi osami obou 15“ kol, Kymco má o fous delší rozvor 1580 mm. Ale zase má sedlo o cenťák níž v 790 mm, nicméně tady je potřeba si říct, že jestli vám to připadá jako takový nižší naháč, tak to prrr. Jedna věc je totiž výška sedla a druhá jeho šířka, resp. šířka celého stroje, a kdo jel někdy na Tmaxu, tak ví, že dosáhnout na zem ze sedla je i pro středně vysoké postavy docela výzva, protože prostě máte nohy do O jako na koni a musíte si sedat až na úplný kraj nad víčko nádrže. Na Kymcu je to úplně ten samý případ, i když přeci jenom to o fous blíž k zemi máte. Dobrou zprávou ale je, že ákáčko je tak skvěle vyvážený skútr s nízkým těžištěm, že se městského provozu plného zastavování a manévrování rychlostí chůze vůbec nemusíte bát.

Že je tenhle skútr určený opravdu i pro velké lidi a ne jenom ty asijského typu, to pochopíte hned, jak se uvelebíte na palubě. Sedlo je totiž hodně dobře tvarované, je i moc pěkné, když má červené prošívání a dva různé povrchy, a vydržíte v něm klidně dlouhé stovky kilometrů. Klíčovým prvkem je jednoduše nastavitelná posuvná bederní opěrka, já ji se svými 174 cm měl šoupnutou až úplně dopředu a cítil jsem se tady tak akorát – když byla vzadu, úplně jsem se na palubě ztrácel. Prostornost je totiž druhé jméno Kymca AK 550i, a jak mívají maxiskútry téhle značky problémy s prostorem na nohy v tom smyslu, že málokdy si je dokážete natáhnout a opřít o plošiny tak, abyste je neměli pokrčené, tak AK je čestnou výjimkou, tady fakt netrpíte. To spíš naopak, když si ve městě chcete sednout trochu aktivněji a složit nohy pod sebe, tak zjistíte, že na chodidla tady máte akorát malé zubaté výstupky, a to jednoduše proto, že v tu chvíli máte mezi nohama motor, který je hodně široký a už prostě není kam ty nohy dát. Takže krátkodobě to jde, ale po chvíli už zase máte kopyta vpřed. Řídítka jsou sportovně níž, ale jinak dobře široká a plochá, a posez vlastně hodně připomíná Tmaxe, akorát že ten má výš sedlo, takže se k řídítkům musíte ohnout trochu víc. Kymco je o fous komfortnější, a to zřejmě i pro spolujezdce, který tu má opravdu hodně místa na zadek i nohy a bohatě dimenzovaná madla.

S Tmaxem pojí ákáčko také dopředu sklopná zrcátka na kapotáži, v nichž je po správném nastavení vidět moc pěkně, a velmi dobrá ochrana proti povětří. Tedy vlastně Tmax je na tom velmi dobře a Kymco naprosto skvěle. Takhle dobře krytý před vším, co nabídne počasí, jsem už dlouho nebyl. Tady se projevuje ta velmi dobrá standardní výbava – zatímco dříve jste měli plexi na AK nastavitelné mechanicky, verze Premium přijíždí s elektrickým posuvem, a to v obrovském rozsahu (viz video). Jelikož jsem během testu zažil jak horké sluneční dny, tak průtrže mračen, a jezdil jak po ucpaném městě, tak po dálnici, vyzkoušel jsem snad všechny dostupné polohy, přičemž při své výšce jsem nemusel dávat plexi ani do úplně nejvyšší polohy a byl jsem krytý naprosto luxusně. Když si vezmu, že standardní Tmax stojí o pětatřicet Palackých víc, a plexi si na něm nastavíte akorát do dvou poloh a ještě ho musíte šroubovat, protože elektrický posuv nabídne až Tech Max s cenou 385… Navíc je to plexi tiché, rozhodně mi nedělalo takový randál do helmy jako to na Tmaxu. Už jsem říkal, že by AK mohlo být zajímavou alternativou i pro ty, kdo hledají sportovně cestovní motorku?

Praktické? To ano

Dlužno říci, že jen málokterá sportovně cestovní motorka dokáže být tak praktická jako právě Kymco AK 550i Premium. Však je to podle rodného listu skútr, a ten musí být praktický ze své podstaty. Po stránce úložných prostor je tady všechno v nejlepším pořádku, pod řídítky máte velkou uzamykatelnou kapsu s nabíjecí zásuvkou (dříve byly dokonce dvě) a když zvednete sedlo, stejně jako u Tmaxu proti směru jízdy, tak se vám otevře pohled na polstrovaný osvětlený a hlavně velký kufr, do něhož bez problémů schováte integrálku a spoustu jiného bordelu. Podle výrobce by se tam měla vejít ještě otevřená helma, nezkoušel jsem to, ale věřil bych tomu.

A co tady máme dál? Elektrické plégo už jsme probrali, do nepřízně počasí přijdou vhod také vyhřívané rukojeti. Na cestovním stroji nesmí chybět tempomat, i ten tady je, navíc s příjemně logickým ovládáním. Vůbec ty ovladače na řídítkách vypadají mnohem lépe než dříve. Na levé straně najdeme ještě překlápěcí páku ruční brzdy, opět jako na Tmaxu, uprostřed potom máte tlačítko bezklíčkového zapalování a dole pod krkem řízení čudlíky na nádrž apod. Tohle je výrazné zjednodušení předchozího bezklíčkového přístupu jedním otočným ovladačem. Pravé řídítko už taková hitparáda není, odtud se ovládá displej, resp. displeje přístrojové desky. Ty jsou stejně jako dříve tři, na tom pravém je rychlost, palivoměr (dost hysterický) a teploměr a nic se na něm nepřepíná, nalevo potom máte grafický otáčkoměr a všechny ty tripy a spotřeby, na které jsme dnes zvyklí, a to včetně ukazatele tlaku v pneumatikách, a prostřední kulatý displej patří infotainmentu Noodoe. Říkám to u každého testu Kymca s tímto systémem, musíte si na něj zvyknout a smysl dává až v okamžiku, kdy si stáhnete mapy a používáte ho jako navigaci. Každopádně znám i lepší. Co rozhodně potěší, že teď už je na budíkách dobře vidět za každého počasí. Co naopak nepotěší vůbec, že AK má dva motorové režimy, Rain a Sport, přičemž druhý jmenovaný si můžete zvolit i s deaktivovanou kontrolou trakce, ovšem musíte si zapamatovat, jaké podbarvení budíků se ke kterému režimu váže (oranžové nebo modré), neboť nikde nemáte ani písmenko, které by vám napovědělo.

Do výčtu zajímavých výbavových prvků musíme zahrnout také nastavitelné páčky na řídítkách, řemenový sekundární převod, masivní USD vidlici a hlavně monoblokové čtyřpístky Brembo, ale to už blíže probereme v kapitole týkající se jízdních vlastností. Tady to uvádím jenom proto, abychom věděli, za co dáváte těch 300 tisíc. Najednou to nevypadá tak děsivě, že? Tak už přihoďme jenom informaci, že osvětlení je pochopitelně kompletně LED diodové (a ano, blinkry pořád tak protivně cvakají) a už pojďme jezdit!

Síla ve dvou válcích

Kymco v modelu AK 550i nikterak neexperimentovalo a útočí na Tmaxe i úplně stejně řešenou pohonnou jednotkou, je tady ležatý dvouválcový motor s DOHC čtyřventilovými hlavami a variátorem hned vedle, takže sekundární převod je udělaný ozubeným řemenem a zadní kolo nese klasická motocyklová kyvná vidlice. Co je v motoru jinak, je chod pístů, resp. jejich vzájemná pozice. Yamaha používá 360° formát, čili ojniční čepy jsou vedle sebe a každou otáčku pálí jeden válec, je to takový ten styl klasického britského řadového dvouválce. Kymco ale sází na dnes tak oblíbené 270° přesazení ojničních čepů, což dává charakteristiku pravoúhlého vidlicového dvouválce, o které je známo, že možná nemá tak ráda nízké otáčky a nahoře bývá křivka výkonu tupější, ale vynahrazuje to středním pásmem. A v případě skútru, kde jsou provozní otáčky dány variátorem, mi to přijde jako lepší řešení. Objemově Kymco na Yamahu trochu ztrácí, Tmax předloni posílil na 562 kubíků, zatímco AK si pořád drží 550,4 cm³, a z těch dostane 51 koní a 52,3 Nm. O tři koně víc než Tmax a o tři newtonmetry míň. Dlužno říci, že Yamaha zřejmě drží „téčko“ uměle na těch 48 koních, aby si ho mohli pořídit i držitelé řidičáku A2, Kymco možnost seškrcení o ty tři kobyly sice nabízí, ale v Česku to zatím prý nikdo nechtěl. Ono je to dáno především tím, že po takovém produktu není úplně poptávka – silný velký maxiskútr si kupují starší chlápci, kteří mají papíry z doby, kdy žádné kategorie na motorky nebyly, a ne mladí á-dvojkaři.

A jak tenhle motor s ákáčkem cvičí? Inu, moc pěkně! Kymco sice na váze ukáže o 20 kg víc než Yamaha, což není zrovna málo, ale dokud nebudu mít oba skútry postavené vedle sebe, abych je zkoušel hned po sobě, s jistotou vám nepovím, který jede víc. Protože Tmax sice jede jako prokopnutý, to se o té pětsetšedesátce ví, ale ono Kymco je na tom taky dost dobře. Je to taková variátorová raketa s hezkým zvukem (teda ne na volnoběh) a hodně hutným zátahem, jakmile otočíte plynem. Ze zatáček, zejména těch pomalejších, vás dokáže ákáčko vystřelit jak prakem, to mě opravdu hodně bavilo a užíval jsem si to, co to šlo, takže jsem se ani nedivil, že jsem se dostal se spotřebou až na úroveň pěti litrů. Čert vem peníze, ten motor mě tak baví! Co se mi na něm taky líbí, že nemá žádnou zbrklou reakci na plyn, a především na něm nevisí jako Tmax. To mě u japonského etalonu vždycky hrozně rozčilovalo. Kymco se taky pořád i při klidné městské jízdě pohybuje někde kolem 4000 otáček, možná o nějakou stovku míň než Yamaha, ale nic zásadního, avšak nemáte u něj nikdy nutkání „přeřadit na vyšší kvalt, aby si motor odpočinul“. Právě díky téhle charakteristice je mi agregát Kymca na používání příjemnější, a k tomu taky táhne jak lokomotiva… A je skoro jedno, jaký máte zvolený režim, protože ten dešťový není zase tak dramaticky utlumený. Ono u těch skútrů s variátorem jsou ty režimy spíš jen marketingová záležitost, na Tmaxu taky rozdíl mezi turistickým a sportovním spíš jen tušíte. Kde Kymco nad Yamahou také vítězí, je kultivovanost chodu, protože ten 360stupňový motor Tmaxu ze svého principu při dálniční jízdě dělá lehké mravence do rukou, zatímco na AK se mi cestovalo klidněji.

Jako po kolejích

Kdo si tipuje, že se Kymco pustilo stejnou cestou jako Yamaha i u podvozku, má bod! Tchajwanci se prostě nebáli vzít to, co funguje, a udělat to po svém, zatímco u evropských značek spíš frčí „být jiný za každou cenu, i kdyby to byla blbost“. Takže AK má jako základ masivní hliníkový rám, k němuž je vpředu přimontovaná motorkově přes dvoje brýle silná 41mm upside-down vidlice a vzadu je dvojramenná hliníková kyvná vidlice, opět jako na motorce a nikoli skútru. A přesně takové máte pocity z jízdy – jako na motorce!

Že ákáčko na váze s plnou 14,5litrovou nádrží ukáže nemalých 238 kg, o dvacku víc než Yamaha, to už jsem vám řekl, ale k tomu vám ještě přidám, že vám to může být jedno, dokud ho nebudete zvedat nad hlavu. Protože hlavní je vyvážení, a to se Kymcu povedlo moc pěkně. Už jsem to sice říkal, ale klidně zopakuji, že pomalá jízda v hustém provozu ani kličkování maličkými uličkami nejsou vůbec žádný problém a připadá vám to, že jedete na mnohem lehčím stroji. A nemusíte řešit ani povrch, ákáčko se chová příkladně i na kočičích hlavách, odpružení není přehnaně tvrdé a nabídne velmi příjemnou míru komfortu i při pomalé jízdě. Stejně tak při rychlé, při níž budete valit oči, jak neuvěřitelně dobře se Kymco vodí a hlavně jak je jisté a pevné. Oukej, má nějaký rozvor a hmotnost, takže vám nebudu věšet bulíky na nos, že se ovládá jako nahatá pětistovka, ale ta jistota v náklonu a vlastně po celou dobu zatáčení je obdivuhodná a pro skútry naprosto netypická. Hrozně vás baví, položit se do takové středně rychlé zákruty a na výjezdu dát plný plyn. Široké 15“ pneumatiky nemají problém přenést sílu motoru, skútr se díky svým rozměrům nikterak neplaší, jenom zkrátka hodně hutně akceleruje a jede jako po kolejích. Tmax se chová stejně, ale pro Kymco je velkou pochvalou, že mu je zdatným soupeřem.

Speciální kapitolou potom jsou brzdy. Kymco je značka, která si na brzdy hodně potrpí, já si asi nepamatuji žádný model, který by neměl brzdovou soustavu minimálně průměrnou, většinou to je spíš výrazný nadprůměr, ale AK ve verzi Premium je zatím vrchol. Pohled na monobloková Bremba naznačuje, že to bude dobré, a jestli se při obhlížení na místě pozastavujete nad tím, proč tam na Tchaj-wanu montovali zrovna tyhle brzdy, když mohli ušetřit a dát tam něco o fous horšího a určitě by to taky nebylo špatné, tak na tyhle myšlenky zapomenete, jen co poprvé vezmete pořádně za páčky. Tohle je brzdová soustava hodná sportovní motorky!

Ještě větší problém

U motorek se s oblibou používá, že když dva dělají totéž, není to totéž. Ale v případě Kymca AK550 i ABS Premium to je skoro totéž, jako když si pořídíte Yamahu Tmax Tech Max. Tenhle skútr je udělaný podle úplně stejného receptu a už před sedmi lety jsme zjistili, že se Kymco šláplo Tmaxu na kuří oko, i když tam to pořád ještě bylo o tom, že základ byl velmi dobrý, ale k pocitu prémiovky pořád trochu chybělo. Nová verze Premium vás sice vyjde na víc peněz než dříve, ale taky se pouští do křížku nikoli se základním Tmaxem, ale naprosto směle vyzývá na souboj jeho vylepšenou verzi Tech Max. Za sebe říkám, že jde o hodně povedený sportovně cestovní motocykl ve skútrovém balení se skvělými jízdními vlastnostmi, špičkovými brzdami, silným motorem, výbornou ochranou proti povětří, slušnou výbavou a nadstandardní tříletou zárukou, u něhož mě osobně trápí jenom černá barva a nesedí mi přístrojová deska s tím infotainmentem Noodoe, ale to jsou opravdu jenom moje subjektivní problémy. Jestli měl Tmax s Kymcem AK 550i problém už dříve, tak teď ho má ještě větší.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE