Indian Chief Classic

Již na základní škole nám starší spolužačky tvrdily, že v životě je vždy něco poprvé a je to svatá pravda. My máme dnes tu čest, představit vám poprvé v redakčním testu znovuzrozenou legendu Indian. V tomto případě konkrétně model Indian Chief Classic. Po několika více, či méně úspěšných pokusech od začátku tisíciletí se dostala tato legendární americká značka pod křídla Polarisu a po loňském představení i přes lokálního distributora konečně zpět do ČR.

Indian Chief Classic

Kapitoly článku

V našich končinách je přitom Indian historicky velice dobře známou  značkou. Za první republiky ji ve zdejších krajích proslavil, především formou generálního zastoupení, pan Ing. F. Mařík. Již tehdy šlo o dobře zavedenou značku (vznik 1901), která především na domovském americkém kontinentě výrazně soupeřila se stále dravější expanzí Harley-Davidson. Mimo jiné to bylo i na důležitých státních zakázkách pro armádu a policii. Já sám osobně mám v živé paměti historky a příběhy mého dědy, který vzpomínal na tuto značku především v souvislosti s příbuzným uzenářem z Ledečka nad Sázavou. Ten v zabudovaném kufru vozil buřty na venkovské veselice a potom podle šířky pasu každé panímámy vyměřoval pro každou z nich špekáčky zdarma v rámci reklamy svého uzenářství.
V prvorepublikové éře byl zkrátka Indian u nás opravdu dobře zavedenou značkou na dvou kolech, které se zde prodalo tehdy na několik tisíc kusů. Hodně slavné historie si byli vědomi i aktuální vývojáři dnes testovaného modelu Chief Classic, kteří v tomto ohledu neponechali nic náhodě. Na celkovém vzhledu je tak příslušnost k historickému odkazu, především motocyklů z pozdější válečné éry se stejným označením, více než patrná a popravdě velice povedená.
Již na první pohled zaujme motocykl svým netradičním ztvárněním, které jde oproti konkurenci opravdu svou cestou. Toho si skutečně cením. V tomto případě velice autentickému červenému provedení dominují krom nového motoru Thunder Stroke především typické mohutné blatníky, zakrývající kola. Celému motocyklu z hlediska designu vévodí dále protáhlé a ležérní křivky, které bezezbytku určují jeho nepřehlédnutelný výraz. Technicky dost dlouhý celek tak ještě více opticky protahují, ale na straně druhé přináší i určité odlehčení. Samozřejmě z hlediska finálního pohledu zde nemůže chybět třešnička na dortu v podobě osvětlené podobizny indiánského válečníka.
V tomto provedení jde skutečně jen o čisté linie a „nahý“ stroj. Pokud byste chtěli cestovnější zaměření, musíte se soustředit spíše na model Chief Vintage nebo nejvyšší metu v podobě Chieftain - technicky jde však víceméně o stále stejný základ.
Masivní charakter motocyklu si tak jezdec plně uvědomí skutečně až při prvním usednutí za řidítka. S pohotovostní hmotností kolem 370 kg o žádného střízlíka rozhodně nejde, na druhou stranu z hlediska konkurence taková váha není nic výjimečného. Usazení je velmi pohodlné a přispívá tomu i pěkně polstrované sedlo. Delší řidítka okamžitě padnou do ruky a před vámi se rozprostírá jen menší sexy kaplička s přístroji, jak jinak než v duchu rudého osvícení evokující opět návrat do minulosti. Z pohledu jezdce však bojuje o vaši pozornost spíše mohutný chromovaný kryt světlometu s aerodynamicky protaženým „čírem“, který dále přechází v masivní přední vidlici. I přes mohutný charakter je však ovladatelnost i v klidové fázi překvapivě stále v mezích a to především díky nízko položenému těžišti a celkovému usazení, které je 660 mm nad zemí.
Z hlediska ovladačů se nejedná o žádné zásadní nevšednosti, snad jen více prostoru než by si zasloužil dostal integrovaný tempomat, který zde tak trochu dominuje na úkor startéru, ale jde jen o zvyk. Příjemným, ale rozhodně ne zásadním doplňkem je palubní počítač. Na místě si však příliš legrace neužijete a tak nezbývá nic jiného nežli stisknout pohotovostní tlačítko na nádrži (klasický klíček chybí) a přimáčknout startér, aby se tahle paráda na dvou kolech dala do pohybu.
Po startu se ozve nádherný dunivý zvuk nového motoru Thunder Stroke 111 (1 811 ccm), který se rovněž do značné míry drží v rámci možností historické předlohy. Jedná se o V-Twin s úhlem válců 49° s dvouventilovou technikou a rozvodem OHV, který se tak stal základem všech aktuálních modelů Indian. Jeho celkový projev je emisně lehce tlumený, ale i tak má zvukově svůj osobitý charakter včetně přiměřené porce vibrací. Typická je pro něj maximální odezva již od nízkých otáček a porce krouťáku, která nemá problém motocykl ladně odpíchnout z každé křižovatky. Jeho ambice jsou tak spíše síla a široké spektrum použitelných otáček, než nějaké přehnané sportovní výkony. Nicméně i tak vzhledem k svému objemu, nemá problém motocykl rozhýbat až k hranici 180 km/h.
Rychlost je však to poslední, co dotváří požitek z jízdy na tomto motocyklu. Více si užijete jeho nezaměnitelné chování, které i přes svoji značnou délku a hmotnost, poskytne jezdci pohodový zážitek. Vstřikování funguje bezchybně a motocykl nemá v tomto ohledu sebemenší tendence vás nějak nachytat či překvapit.
Podvozek a celkově rám je opravdu kapitola sama pro sebe. Odpružení pobere vše na výbornou, a jakékoli nerovnosti a díry jsou na tuto kategorii eliminovány až s nezvyklou lehkostí. Motocykl je vybaven hliníkovým rámem a kyvnou vidlicí s centrální pružící jednotkou. Rám se táhne v podstatě po celé délce a v nejzazším místě, slouží jako držák koncovek výfuků. Za mě spolu s motorem snese opravdu velkou pochvalu a podle mě je hlavním faktorem, ovlivňujícím tak nezaměnitelné chování celku.
Samozřejmě při ostřejší jízdě především v zatáčkách cítíte mohutný předek, kvůli kterému se ztrácí pocit odezvy, nicméně je to dáno podle mne spíše celkovým usazením a vytažením řidítek k jezdci než rozložením hmotnosti. Za mě osobně však velice příjemné zjištění, jelikož si stále uvědomujete tu mohutnou sílu celého motocyklu a není to pouze o kochání krajinou. Na podobných strojích této kategorie mohutný charakter s přibývající rychlostí podvědomě zpravidla ustupuje, zde je však vše poněkud odlišné. Radost a pocit dobré ovladatelnosti přichází, ale stejně tak i zůstává respekt a pocit z pulzujícího celku za všech okolností, což mě opravdu potěšilo. Žádná skrytá záludnost se ve výsledku nekoná, jen je třeba opravdu s rozvahou přistupovat k průjezdům zatáček a počítat s pocitově větší hmotností.
Z hlediska ergonomie jízdy lze pozitivně hodnotit protáhlé plošinové stupačky, které se tak díky svému tvaru nehlásí hned v každé zatáčce o slovo, ale ani tak o škrtnutí nebude nouze. Vzhledem k výšce usazení řadicí páky, bych zde asi přivítal v základu řazení špička-pata, ale člověk nemůže mít vždycky hned všechno. Testovaný motocykl byl v podstatě v záběhu a bylo to trochu znát. Při prvním usednutí šlo řazení ještě dost ztuha a celkově byl charakter jízdy poněkud syrový, ale s přibývajícími kilometry se převodovka rychle srovnala do normálu a vše fungovalo, jak mělo. I tak bych se možná přimlouval u tohoto objemu a cenové hladiny za kapalinovou spojku kvůli bezprostřednější reakci. Z hlediska jízdy je šestistupňová převodovka naladěna dle mého názoru obstojně, s tím, že „šestka“ je zde spíše doplňkovým sportem na dálniční přesuny.
Za mě by určitě mohla být lépe tvarována zpětná zrcátka, oproti zavedenému standardu konkurence mi přeci jen chvíli trvalo jejich optimální nastavení. Z hlediska účinnosti brzd jsem byl spokojen, ale stejně jako u zbytku motocyklu chce to přeci jen větší obezřetnost. Jejich nástup není tak intenzivní a tak v případě potřeby musíte pořádně vzít za páku, či došlápnout na zadní pedál, aby dvoupístek vzadu všechnu tu hmotnost ustál. V rámci testovací jízdy šlo opravdu o zcela nový motocykl, takže údaje o spotřebě berte orientačně. Vycházejí tentokrát pouze z údajů počítače, kde se hodnota ustálila na 7,4 l/100 km. Z hlediska spolujezdce by rozhodně nebyla na škodu v základu montovaná opěrka.
Když budu hodnotit Indiana jako celek, musím vývojáře pochválit. Málokterý návrat se technicky povede tak dobře jako v případě tohoto motocyklu. Kladné body jdou především za celkové pojetí s citlivým přístupem k historickému dědictví, následuje dobré zpracování, motor a pocitově velmi slušně odladěný podvozek. Některé detaily by šly vyřešit možná i jinak, ale to už je také dost individuální pohled na věc. Každopádně i vzhledem k pořizovací ceně nového motocyklu, která se pohybuje přes 600.000,- Kč, půjde ještě nějakou dobu o záležitost, kterou v davu rozhodně nepřehlédnete.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - Výška redaktora: 186 cm
Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

Klady a zápory

+ podvozek
+ celkový charakter a zpracování
+ motor


- absence řazení špička-pata
- horší výhled v zrcátkách


Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.12
Známkováno: 16x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist