Honda GL1800A Gold Wing

Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček , Filip Tichý | Zveřejněno: 13.8.2007 | Zobrazeno: 61 698x

Kapitoly článku

Motor a převodovka

Mnozí z vás si ještě vybaví ten pocit, když jste poprvé přesedli ze začátečnické dvouválcové pětistovky na litrový čtyřválec. První zážitky s osmnáctistovkovým šestiválcem se tomu trochu podobají. Už při vrknutí plynem na neutrál z toho nádherného sytého zvuku cítíte ten objem. Zvuk je také asi to jediné, čím mi Gold Wing připomínal auto - ovšem mám na mysli šestiválcový Ford Mustang a uvádím to jako velký klad! Zvuk motoru v mohutném záběru je prostě nádherný a ještě teď ho slyším v uších - doufám, že aspoň kousek toho dojmu se vám podaří nasát z připojeného videa v další kapitole našeho testu.

Šestiválec s protilehlými písty a dvěma ventily na válec nabízí maximální výkon těsně pod 120 koní při 5,5 tis ot/min, což bohatě stačí na dálniční palbu hodně nad 200 km/h. Úctyhodná je hlavně hodnota točivého momentu 167 Nm při 4 tis ot/min. Co je ale hlavní, je nádherně vyvážená křivka dodávky síly z motoru. Od 1500 otáček motor mohutně zatahuje a v 4tis už má sílu turbíny a i přes značnou hmotnost rozpohybované hmoty cítíte ten mohutný prak, který vás vystřeluje dopředu. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 4,2 hovoří samo za sebe. Při rychlosti 150 km/h máte na otáčkoměru právě nejsilnějších 4tis otáček a pokud se na vás začne někdo zezadu lepit, během deseti vteřin mu hravě nadělíte dvě stě metrů. I ve 180ti motocykl dokáže na povel plynem razantně zrychlovat a na 220 km/h, kdy už se ručička otáčkoměru blíží červené zóně začínající na 6 tis otáčkách, se hravě dostanete za každých podmínek.

Vstřikování není co vytknout, reakce na plyn je přitom sametově uhlazená - tedy s ohledem na tak obrovský točivý moment - a ani dávkování nepatrného množství plynu například při popojíždění v koloně není problém. Šestiválec se v některých otáčkách projevuje jemným „zrněním“ do řídítek, ale o vibracích se prostě nedá mluvit. Trochu mě překvapilo, že šestiválec s takovým krouťákem nijak výrazně nebrzdí motorem, čekal jsem

větší cuknutí při prudkém ubrání plynu a ono nic, jen takové to poklidné „domácí“ zpomalení. O chlazení se starají dva velké chladiče, které lze zahlédnout bočními průduchy. Ve vedrech jim pomáhají elektrické větráky, které vyhánějí horký vzduch stranou od motocyklu, aby horko nešlo na řidiče. V zimě naopak máte možnost si pomocí páčky pod levým reproduktorem mechanicky otevřít průduchy pod motorem, které vám pustí horký vzduch na nohy. V červenci jsem to moc nevyzkoušel, ale podle majitelů to prý docela funguje.

Převodovka se vyznačuje poměrně dlouhou jedničkou a na můj vkus trochu větší mezerou mezi jedničkou a dvojkou, ale jinak ji můžu jen pochválit. Na to, s jakými rozdíly v tahu se musí poprat, funguje rychle a tiše, samozřejmě stoprocentně přesně - prostě luxusní funkce odpovídající luxusnímu stroji. Pokud se chcete trochu vyřádit na menších silničkách, stačí vám dvojka a trojka, na větších silnicích půjdete o stupeň výše. Pětka je na dálnici nebo klidnější jízdu, ale v pohodě na ni můžete jet i padesátkou přes vesnici. Zařazená pětka je také signalizována na displeji nápisem OD (OverDrive = rychloběh). Spojka funguje skvěle a jde docela lehce, u testovaného stroje ale dost brzy zabírala a dost dlouho mi trvalo, než jsem si na to zvykl. Kardan o sobě nedává nijak rušivě vědět.

Odpružení, jízda

Náklony a jízda v zatáčkách jsou na Goldwingu lahůdkovou záležitostí. Když se celý široký a mohutný stroj ponoří do náklonu, je to impozantní pocit, úplně jiný než když je pod vámi naklopená běžná motorka. Těžiště je díky motoru uloženému hodně dole a vepředu opravdu výrazně nízko a i proto je motocykl již při minimální rychlosti snadno ovladatelný. V zatáčce se mašina na hrbolech trochu rozhoupe, chce to nezapomenout před jízdou přitvrdit zadek, pak je vedení stopy až překvapivě snadné. Jako první už při středním náklonu začnete drhnout špičkou boty. Při ostřejším náklonu přichází na řadu stupačka, dál jsem se na půjčené mašině raději nepouštěl - nechtěl jsem riskovat, že se opřu třeba o ten padací rám s rizikem nadzvednutí kola. Ale možná jste viděli toto video z Ameriky (Gap, o kterém jsme psali zde), které dokazuje, že GW se zatáček bát opravdu nemusí.

Přehazování mezi zatáčkami samozřejmě nejde tak snadno jako u naháče, ale problém to není. Rozhodně jsem neměl dojem, že by šlo o mašinu určenou na dálnice. Dát si na golďasu třeba Gross Glockner by mohl být super zážitek.
Odpružení zvládá i české silnice a nějaké ty nerovnosti se do jisté míry dostanou do řídítek. Přední kolo poskytuje slušnou odezvu, sice slabší než menší mašiny, ale přesto dává v zatáčce dostatečně vědět, co se tam dole děje. Při jízdě ve městě je třeba věnovat větší pozornost odbočování „za roh“ - vzhledem k dlouhému rozvoru je při zatáčení s plným rejdem třeba opatrně zacházet s plynem a současně dávat pozor, abyste nemuseli skočit na brzdu, protože to by vás mohlo sklopit na zem... a zvedat GW padlý na bok by se mi opravdu nechtělo.
Pokud vezmete za plyn při rozjezdu na hrbolech, zadní kolo má tendenci povyskočit a trochu se protočit a zacukat celým strojem.

Brzdy, pneu

Vzducho-kapalinový systém předního odpružení s protiponořovací funkcí při brždění funguje na výbornou. Pokud skočíte na brzdy, opravdu se nekoná žádné nahnutí mašiny dopředu. Rozdíl poznáte i tehdy, když si zkusíte zapérovat předkem při stání - jako by tam žádné vidle nebyly. Systém využívá tlaku z pomocného pístku napojeného na brzdovou soustavu. Propojený brzdový systém skvěle odpovídá cestovnímu charakteru tohoto stroje. Systém obsahuje rozdělovač tlaku a při stisku páčky přední brzdy stlačí tři ze šesti předních pístků a dva zadní, nožní páka aktivuje jeden zadní pístek a tři přední, ovšem s jiným poměrem tlaku a odlišným časováním aktivace přední a zadní brzdy, takže motorka se nenakloní dopředu.

Když pořádně zaberete za páčky a přední třípístky se zakousnou do kotoučů, vnímáte tu strašlivou brzdnou sílu. Brzdy musí ukrotit skoro půl tuny, takže nečekejte jedovaté brždění jako u supersportu, ale celkový pocit je velmi jistý.
Přiznám se, že pomocný systém ABS jsem u této motorky ani nevyzkoušel. Na asfaltu se mi nepodařilo pneumatiky utrhnout a zkoušet to někde na prašné cestě mi zrovna u téhle mašiny přišlo drobet o ústa. To svědčí i o kvalitách obutí Bridgestone 130/70 vepředu a 180/60 vzadu, ke kterým nemůžu adresovat ani tu nejmenší výtku.

Cestování, spotřeba

O pohodlí spolujezdce jsem již vše podstatné řekl, nezmínil jsem jen mohutné sklopné plotny na nohy, díky kterým se spolujezdci také snadno nasedá a sesedá. Jak je to ale s řízením se spolujezdcem? Vzhledem k hmotnosti se naložení spolujezdce a zavazadel příliš neprojeví a jízdní vlastnosti zůstávají zhruba stejné, ani na výkonu se to téměř neodrazí. Spolujezdec ale sedí dost vysoko a dál od řidiče, takže se na řízení zvlášť v malých rychlostech trochu víc projeví, pokud si začne poposedat nebo mávat lidem u silnice.
Ochrana před počasím je podle očekávání na hodně vysoké úrovni a bát se můžete opravdu jen těch největších lijáků.
Trojice kufrů s vyklápěním pomocí tlumičů nabízí zavazadlový prostor o velikosti 147 litrů. Kufry se otevírají páčkami nad registrační značkou. Do horního kufru, jehož víko se odklápí i s opěrkou spolujezdce, se pohodlně vejdou dvě helmy. Spolujezdec má dole u sedla k dispozici své vlastní schránky na drobnosti.

GW je určen hlavně na cestování, ale ani jízda ve městě s tímto mamutíkem není problém. S jeho šířkou samozřejmě musíte rezignovat na kličkování mezi auty, ovšem pojíždění na křižovatkách ani jízda v hustém provozu není nic obtížného. Cestování podporuje i hlavní

stojan, na který jde GW kupodivu docela snadno vyhoupnout - rozhodně lépe, než leckteré Jawky.
Co se týče spotřeby paliva, během testu jsem si jaksepatří užíval mohutného zátahu motoru a spotřeba mi vycházela přes 8 litrů/100 km. Když jsem zkusil jel šetrně, dostal jsem se pod šest litrů. Akorát návštěva u pumpy s tankováním plné pětadvacetilitrové nádrže byla vždy finanční rána, přeci jen jsem zvyklý obvykle brát do deseti litrů...

Shrnutí

Honda GL1800A Gold Wing je obrovský motocykl s výjimečným šestiválcovým motorem v kombinaci s překvapivě snadnou ovladatelností a dobrými jízdními vlastnostmi. Pocit z protahování tak obrovské mašiny mezi náklony s využíváním masivního zátahu, který vás doslova vystřeluje ze zatáčky, je jedinečný a jen těžko se dá s něčím srovnat. To se opravdu musí zažít. Během testu jsem jen těžko hledal nějaké nedostatky - že je obrovský a těžký? Ale to je přece součást celého prožitku!

Pro mnohé motorkáře a především pro vyznavače velikosti a pořádného zátahu může být Gold Wing konečnou stanicí, za kterou již nic silnějšího, lepšího a exkluzivnějšího neexistuje. Exkluzivita k tomuto stroji také patří - při tankování na dálnici se ke stříbrnému křižníku scházeli i řidiči aut a bez ohledu na naštvané kukuče manželek v autě obdivovali design a zamilovaně se ptali na vlastnosti a cenu. Vzhledem k ceně bude Gold Wing vždy výjimečnou záležitostí a majitelé budou nadšenci, kteří ocení jeho odlišné vlastnosti. Když se na silnici potkají dva motorkáři, mávnutím se pozdraví. Když se potkají dva Goldwingy, majitelé zastaví (odzkoušeno ve dvou případech) a zajdou na kafe pokecat o svých strojích.