Honda CBR 1000 RR Fireblade

Text: Pavel Růžička | Foto: Lukáš Růžička | Zveřejněno: 18.8.2004 | Zobrazeno: 37 050x

Kapitoly článku

Usazení na stroji je sportovnější než u předchozí generace a i celkový pocit z jízdy je v tomto náhledu na věc intenzivnější. Na druhou stranu při jízdě na delší vzdálenost jsem k mému překvapení neměl pocit nějak nezvykle velké únavy. Ba naopak se s motocyklem mnohem lépe sžijete než u starší verze a i v běžném provozu vám přijde mnohem lépe ovladatelnější a tudíž i použitelnější, což je jistě více než pozitivní zjištění. Kdo si však zcela jistě bude naříkat, je spolujezdec, který si pohodlí rozhodně neužije. Ale to je u těchto sportovních motocyklů úděl a dokola se opakující písnička.

Co se týče ukazatelů, tak se změnil elektronický panel, který je nyní šestistranným designem podobný tomu z RC211V. Příslušnost ke starým časům tak nostalgicky připomíná, jen neposedná ručka otáčkoměru. Všude přítomný LCD displej a kontrolky dávají krom standardních položek i některé nové informace, které se objevují u tohoto modelu prvně.
Mezi ně patří zcela jistě seřiditelná kontrolka řazení, která může být nastavena mezi 5000 až 11500 ot/min pro okamžité upozornění na optimální moment řazení. Podobný systém lze najít např. na italských motocyklech Aprilia. Ale zde je v japonském duchu doladěna do maximálního extrému v podobě několika režimů blikání a do tří úrovní jasnosti. Jinak ovládací prvky jsou téměř shodné se starším modelem. Pouze spínače na pravém řidítku nejsou nadále integrovány s plynovou rukojetí. Je to tak zařízeno z důvodu možnosti výměny nebo odstranění pro závodní účely. Úložný prostor je malý a úplně minimalizovaný pouze na U-zámek. Když jsem psal, že do starší verze se vejde U-zámek a nějaké ty drobnosti, tak sem se vejde díky výfuku už jen ten zámek. Nádrž pojme 18 litrů, jako dříve. Samozřejmě je motocykl opět vybaven již všem dobře známým bezpečnostním systémem

H.I.S.S

Celkové shrnutí vyzní asi tak, že nový

CBR1000RR

Fireblade je dle mého názoru skvělý na závodní okruh, kde vás překvapí, co všechno na něm dokážete, ale úctyhodný výkon předvede, při dostatečné opatrnosti i na běžné silnici. Celkově se mi zdá být méně zrádnější a více bezpečnější než předchozí model, ale upozorňuji, že Fireblade si vzal do svého nebe nejednoho motorkáře a věřím, že není na vině motocykl, nýbrž přecenění svých zkušeností a sil. Proto i zde doporučuji maximální opatrnost a mít už něco naježděno, než si ho pořídíte. Na trhu bude mít cestu asi také složitější než dříve především díky konkurenci, která rozhodně nezahálela a udělala rovněž veliký krok kupředu.
Pavel Růžička

Plusy:

- výborná ovladatelnost
- výrazně rychlá adaptabilita na daný stroj (jezdec se zkušenostmi tohoto typů strojů)
- revoluční prvky v použité technice (zpracování, motor, tlumič řízení)
- výborné brzdy - designová linie ověřená loňským modelem CBR600RR

Mínusy:

- člověk musí jezdit s opravdovým zapřením, aby se nesnažil sám sebe přesvědčit, že zlámat si všechny kosti v těle je věcí okamžiku
- barevné provedení v kombinaci s bílou na výstavě s vymydlenou hosteskou netradiční, v provozu s prasákem silně nepraktické (možná věcí názoru, ale v pěti lidech jednotná shoda) +/- některé prvky stroje jsou dle mého názoru až přehnaně tlačeny do extrémů, i když toto je pro tento druh motocyklů denním chlebem a všichni to od nich očekávají. Hodnoty jako nejlehčí, nejvýkonnější a prostě nejlepší budou vystihovat jako jedni z mála i nejen v reklamních letácích asi vždy.

Názor dalšího redaktora:

Po jízdě na tomto motocyklu, jsem si kromě oroseného čela a potutelného šklebu na tváři odnesl i myšlenku na to, že možná už tuším co je to dokonale ovladatelný sériový motocykl. Oproti předchozím dvou generacím, jež jsem měl tu možnost na určitý čas vyzkoušet, patří tato alespoň dle mého názoru k těm nejpokrokovějším. Člověk by si zprvu myslel, že celá ta paráda díky všem těm inovacím a novinkám, které dají na seznam podobný nedělnímu nákupu v Tescu, bude nekompromisní a ryze sportovní, kde každý km bude doslova vydřenou záležitostí. Opak je však pravdou, nový Fireblade nezůstává sice nic dlužen svému jménu, nicméně alespoň z mého pohledu patří doslova mezi sportovní limuzíny na dvou kolech.
Je to divná skutečnost vzhledem k tomu, že usazení i další parametry jsou sportovněji založené než stávající verze (např. sedlo nakloněno více dopředu-nabízí dostatek místa, řidítka jsou níž, stupačky více vzadu). Možnou příčinu lze hledat v technických parametrech, kdy zjistíme, že letošní Fároš dostal tak trochu býčí charakter. Na první pohled je patrná bytelnější kyvka, větší závodní chladič téměř o polovinu a v přední části zvětšená maska. Našlo by se určitě i něco víc, ale nejdůležitější na tom asi je, že i přes tyto charakteristiky je to všechno náramně poskládáno a hmotnostně rozloženo. A v tom je myslím asi tajemství zmiňované ovladatelnosti a jakéhosi pocitu lehkosti při jízdě. Samozřejmě vše je pečlivě zkombinováno i s technickými vymoženostmi jako je tlumič řízení HESD, nebo nově vyšmudlený pro Fároše naprosto neodmyslitelný řadový čtyřvál, či nastavení se kterým si lze ještě pohrát. Není divu, že když na stroj usednete a popoženete stádo 172k je stroj sice pekelně rychlý, ale bezpečný, což je tvrzení, které asi nezasvěcené donutí k lehkému poklepání na čelo, nicméně je to tak. Díky homologacím nelze čekat nějaký zvláště uchvacující zvuk, ale to je jen detail, který lze snadno odstranit poladěnou koncovkou.
Ať tak nebo tak nový Fireblade v pořadí již sedmý v historii, je porcí nespoutané zábavy a rychlosti, kterou Vám na požádání nonšalantně nabídne v milém a přívětivém hávu. Nezbývá než dodat pane K. Haro poklona děkuji.
Lukáš Růžička

Názor dalšího redaktora:

"Dobrý den, já jsem řízená střela." Tak přesně takhle na mě Fároš zapůsobil po prvních kilometrech, které jsem měl možnost také absolvovat na tomto sportovním skvostu. I když má motocykl 172 koní, dá se s ním ale slušně jezdit i trošku cestovně-sportovně. Oproti jiným motocyklům této kategorie, určitě. Fascinující je zrychlení stroje a brzdný účinek. Brzdy se dávkují velmi dobře a výkon prostě svádí k probuzení toho stáda koníků, které máte pod sebou. Několikrát jsem se na dálnici nebo okresce přistihl, jak jedu o 40-50 km/hod. více, než bych sám předpokládal. Tahle mašina k tomu prostě svádí, proto bych ji nedoporučoval začátečníkům na GS 500E nebo podobných "hračkách". Člověk by měl mít alespoň základní zkušenosti se sportovním motocyklem nižší kubatury. Jediné co bych Hondě vytknul je design stroje. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale ten je dokonale okopírován od její menší sestřičky CBR 600RR. Vím, že zde Rossi hraje určitou roli, ale mít takhle dva motocykly skoro na chlup stejné? I když proti gustu žádný dišputát.
Velice mě překvapilo odpružení stroje. Jízda ve městě po kostkách nebo rozbité silnici byla na takto sportovním stroji bez problémů. Podvozek je kapitola sama pro sebe, projíždění rychlých zatáček je dokonalý zážitek a v tomhle můžete Firebladovi naprosto věřit. Určitě bych si ale po jeho koupi rezervoval místo na trati na některém z našich okruhů, protože celý výkon na našich silnicích s CéBéRkem prostě nevyužijete. Jarda