Cleveland CycleWerks Heist 250

Co si budeme povídat, bobbery a choppery, café racery, retro-biky, ba i všelijaké customy prostě poslední dobou frčí. Tyhle motorky mají svůj svébytný styl, který se odráží nejen v designu samotných strojů, ale přesahuje i do životního stylu jejich majitelů a stavitelů, kteří jdou pod praporem nezávislosti, individuálnosti a originality až na samou podstatu motorkaření. Motor, dvě kola, sedlo a řídítka, okolo toho pár drobností, a hlavně nebýt tuctový; to je touha spousty bikerů. Jenže i veškerá motorkářova nezávislost má svoje hranice, které vymezuje jeho materiální a finanční situace. A právě zmíněné kategorie motorek patří mezi ty nákladnější a tudíž méně dostupné - ostatně možná i kvůli tomu se z nich nestala masová záležitost a zachovávají si svůj punc originality. Šlo by ale z customů udělat široce dostupný artikl? Tuhle otázku si položil Scott Colosimo, když se jako teenager s pár dolary našetřeného kapesného pokoušel v garáži rodičů v rodném Clevelandu přestavět svou motorku na choppera. A protože si Scott odpověděl kladně, založil s kamarády po vystudování průmyslového designu dílnu Cleveland CycleWerks. Podstata CCW je jednoduchá – nakoupit jednoduché, relativně levné a zároveň co nejkvalitnější čínské komponenty a postavit z nich stylové a originální motorky za rozumný peníz. V USA, kde mají customy obrovskou tradici, se Scottův nápad uchytil a CCW tam s úspěchem a za necelé 3000$ stavějí tří modely - bobbera Heist, café racera Misfit a street trackera Ace. Jak asi zabodují na evropských trzích? Napovědět může právě Tha Heist 250, který právě dorazil do ČR.Strohý, jak se na bobbera sluší, leč v matném černém laku prudce elegantní a tak trochu tajemný; takový je Heist na první pohled. Nízká dlouhá motorka se na živo zdá ještě menší, než na fotkách, díky tomu ovšem vynikne motor, především jeho výrazný žebrovaný válec. Motor v Heistovi rozhodně nevypadá (aspoň při pohledu zleva) na pouhý čtvrtlitr. Z pravé strany je vizuální dojem o chlup horší, může za to hlavně karburátor napasovaný těsně mezi válec, nádrž a trubku rámu, přičemž filtr přímého sání už musel být vykloněn mimo osu rámu. Ovšem drátěná kola - vpředu 21“ velké úzké, vzadu menší 18“ široké, k nim dlouhé přední vidle korunované chromovaným světlometem, klasická kapkovitá nádrž, jednoduché sedlo s dvojicí pružin a hlavně – neodpružený rám; to je prostě bobber jak má být, a ještě k tomu hard-tail! CCW samozřejmě nezapomněli na ostatní typické prvky jako předkopy s dlouhými pákami řazení a brzdy, jednoduchá trubka koncovky výfuku nebo široká řídítka s chromovanými blinkry. Za povšimnutí stojí i další chromované detaily, hlavně zapalování skryté ve válci pod sedlem a ještě níž nenápadně uložená schránka na akumulátor. Snad jediné, co lze při zběžném pohledu vytknout, jsou odrazky na spodních brýlích – takhle je prostě přední vidlice z Číny homologovaná. Ale stačí dvě minutky s plochým klíčem a dojem už nekazí vůbec nic. Ačkoliv je Heist složen z čínských komponentů, detaily zpracování včetně chromů, laku a svárů působí celkem solidně. Atraktivitu minimalistického designu, jemuž není v podstatě co vytknout, ilustruje i množství dotazů, které jsem ohledně Heista od kolemjdoucích dostával, kdekoliv jsem zastavil. Ani fundovanějším tazatelům se při bližším ohledání nechtělo věřit, že základem téhle pěkné stavby jsou čínské komponentyOvládací prvky a jednoduchá přístrojovka ovšem prozrazují svou zemi původu zcela nepokrytě. U ovladačů na řídítkách to není nijak na obtíž – najedeme tu vše nezbytné včetně „asijského“ vypínače světla. I malý chromovaný přístrojový panel s kontrolkami neutrálu, blinkrů a dálkového světla plní svou strohostí účel. Škoda jen, že ve slušivém kulatém budíku tachometru najedeme ten nejobyčejnější čínský ukazatel rychlosti s věčně rozlítanou titěrnou ručičkou a dvěma zelenými šroubky. Pro trochu zručného bikera nebude problém vytvořit a nainstalovat si vlastní „nečínsky“ vypadající podkres tachometru, jenže udávané hodnoty rychlosti „lhát“ nepřestanou. To trochu obtěžuje hlavně při jízdě v obecním limitu, kdy ručička osciluje mezi ciframi 40 a 60 a vy můžete jen hádat, zda jedete míň nebo už víc než padesát.Neobyčejný jízdní dojem z Heista však jakékoliv více či méně dotěrné mouchy přebije. Už jen usednutí do odpruženého a překvapivě pohodlně tvarovaného nízkého sedla (610 mm) je docela nevšední. Ergonomický trojúhelník řídítka-sedlo-stupačky je dimenzován spíše na střední a menší postavy, urostlejšímu chlápkovi bude vadit pozice předkopů, které jsou na chopperové zvyklosti poněkud vzadu, i když pozice sedla má tři polohy, takže vzdálenost mezi sedlem a stupačkami je možné zvětšit o další 3 nebo 6 cm. Musíme však mít na paměti celkové rozměry Heista – rám prostě velkorysejší ergonomii nedovoluje. Pochválit ale musíme pohodlí v sedle a specifickou agilitu podvozku. Sedlo lze pomocí dvou malých tlumičů s lehce nastavitelným předpětím pružiny snadno naladit pro jezdce jakékoliv váhové kategorie. Ačkoliv jde o hard-tail, disponuje Heist poměrně nízkou suchou hmotností (128 kg), takže při projetí větších výmolů nedostává pevně uchycené zadní kolo nijak obrovské rány, jak by se dalo čekat. K dobrému dojmu z podvozku připívá i dlouhá přední vidlice, nastavená komfortně a spíš do měkka, v níž přední kolo drží stopu zcela precizně i na horším povrchu. Pružiny sedla toho přitom odfiltrují až překvapivě dost, takže samotný hard-tail vlastně ani moc nevnímáte. Heist svým pohodlím vůči celoodpruženým strojům srovnatelné váhové kategorie příliš neztrácí, a navíc ukazuje v plné nahotě specifickou vlastnost hard-tailu – rám je totiž i přes subtilní proporce motorky naprosto tuhý a pevný, tudíž ani v nejvyšších rychlostech nepocítíte jakoukoliv ztrátu stopy. Motorka se prostě ani nezavlní, nezakroutí, a na vozovce sedí jako flegmatická kovadlina. V jejím sedle tak můžete zažít až nečekaně dravou jízdu, tedy pokud přistoupíte na pravidla, které vám Heist jako správný bobber určí sám. Stroj s dlouhou stopou a těžištěm proklatě nízko se totiž ovládá trochu jinak, než obyčejné motorky. Není potřeba tahat za řídítka a měnit polohu v sedle – tady si prostě jen tak sedíte a pohodově se v sedle pohupujete, ruce hozené uvolněně na řídítkách, pod vámi vrčí motorka a vy si ji pobízíte, jak chcete, naprosto intuitivně a bez nutnosti soustředit se na cokoliv jiného než na vnímání samotné motorky a míjeného okolí. V sedle Heista stačí jen malinko zatlačit nohou do stupačky, opřít koleno o nádrž a nízký dlouhý stroj se s totální lehkostí a ochotou, přitom jakoby nezúčastněně, položí do zatáčky přesně tak, jak potřebujete. Jezdcům chopperů netřeba dlouze popisovat - jak prosté, přesto nevšední! Heist je prostě bobber nejen vizuálně, ale i svou ovladatelností, a to včetně typického „ztěžknutí“ řízení při nejnižších rychlostech. K osobitému charakteru Heista přispívá nejen puristický design a specifická ovladatelnost, ale i akustická kulisa, kterou vytváří černá koncovka. Od jednoválcové 250 lze těžko čekat charismatické velkoobjemové burácení velkých chopperů, přesto se Heist prezentuje zcela nepřeslechnutelně. Přímé sání na jedné straně a krátká trubka výfuku na opačném konci neschovají ani decibel navíc. Motor na volnoběh ještě typicky odsekávaně prdí, po přidání plynu se už ale hystericky rozeřve a jeho zvuk pak ze všeho nejvíc připomíná frenetické vřeštění vylítaného šroťáku. Totálně neurvalý a chuligánský projev možná k chopper-stylu Heista moc nepasuje, ale na druhou stranu dodává řvoucí vytočený motor jízdě trochu agresivní náboj. A navíc vás nikdo nepřehlédne. Výfuk je ostatně i jedna z prvních věcí, kterou lze snadno vyměnit - na youtube lze přehrát bublání různých upravených koncovek právě na Heist 250. Nebývá zvykem hodnotit motor až na závěr testu, ale tady o výkonnostní parametry vlastně vůbec nejde. Jednoválvcový vzduchem chlazený 229 ccm čínský agregát (označený v TP jako Rhon LH250) není žádný drak, malé motorce však poskytuje adekvátní výkon 12 kW (16 koní při 7000 ot./min.) a 15,8 Nm (5500 ot.), který umožní maximální rychlost 120 km/h (měřeno vedle jedoucím autem). Během postupného zajíždění motoru testovaného stroje se nakonec ukázalo, že dvěstěpadesátka je pro malého hbitého Heista tak akorát silná a zároveň lehká a kompaktní. Její hlavní výhoda spočívá v solidním točivém momentu, díky němuž je motorka na první tři stupně pětirychlostní převodovky do cca 65 km/h bezvadně živá a schopná rychlé akcelerace. Na pětku lze pak ve středním pásmu otáček jet plynule 80-90 km/h, aniž by motor i v dlouhém stoupání uvadal. Akcelerace přes stovku pak vyžaduje trpělivost, ale když už se rozjedete, nebudete muset na dálnicích brousit bílou čáru odstavného pruhu. Motor navíc po zajetí spolykal pěkných 3,3 litru na 100 km, což dává při 8,4 l nádrži dojezd přes 250 km. Pozitivní dojem z motoru nakonec podtrhují i brzdy. Byl to vážně nezvyk – čínské brzdy, a ono to brzdí, a brzdí to dost! Přední 290 mm a zadní 240 mm s kotouče s dvoupístky a pancéřovými hadičkami nemají s Heistem sebemenší problém. Přední brzda je citlivá, má plynulý záběr bez náznaku kousavosti a dostatečnou účinnost. Zadní brzda je prostřednictvím ne tak citlivého pedálu malinko ostřejší, díky její síle však není obyčejně nutné ji v součinnosti s předkem využívat naplno. Tyhle brzdy po zkušenostech s čínskou produkcí opravdu mile potěšily a potvrdily tvrzení Scotta Colosima, že ač kvůli ceně používají čínské komponenty, snaží se volit vždy to nejlepší. A shrnutí? Kluci z Cleveland CycleWerks ukazují, že když se na věc jde s poctivou a kvalitní prací, lze i z čínských dílů sestavit uhrančivý stroj osobitého charakteru. Heist 250 má opravdu velkou dávku charisma. Poskytuje stylový a zvláštně chytlavý zážitek z jízdy, ale díky možnosti snadné customizace základní verze dává i velký prostor pro stavitele, co mají fantazii, ale málo prostředků. Přímo v nabídce CCW eshopu distributora značky najdete laděné výfuky, upravené blatníky, světla, blinkry, sedla, nádrže a vlastně vše, co lze na Heista pověsit, a co si samozřejmě můžete vyrobit i sami. Proti Scottově myšlence levného bobberu jako základu pro custom, který by mohly šikovné české ručičky uvítat, ovšem stojí česká cenovka. Škoda, že 98 tisíc za 250 a 92 tisíc za slabší 125 ccm (7 kW) Heistův potenciál už předem tak snižují.
Pokud Vás Heist zaujal, můžete jej osobně vyzkoušet zatím u 2 dealerů této značky a to buď v Autocentru Novák Švec v Dlouhé Lhotě u Dobříše nebo na Praze 6 u Moto Pikna.