BMW R1200GS Adventure

Je tomu už rok, co jsem měl půjčený tento báječný stroj. Tehdy s litými koly, nyní s drátěným výpletem. Není to však jediné, čím se liší od „obyčejného GS“. Má kupříkladu o 13 litrů větší nádrž, vyšší zdvihy pérování, vyšší sedlo, silnější alternátor, jiný úhel hlavy řízení a další drobnosti, které mají usnadnit pohyb při cestě za dobrodružstvím s naloženým strojem. Před rokem jsem si posteskl, že žádné akční fotky z terénu nebudou, především právě díky kolům.

BMW R1200GS Adventure
Bohužel ani letos nebylo obutí vhodné k jízdě v terénu, takže tato absence mě pasovala opět do role silničního „rytíře“. Ale žádná škoda, protože tahle motorka se stejně nejlíp cítí právě na silnici nebo případně na polních cestách.




No a tady se stejně jako před časem budu jen rozplývat. Nechci, aby to vypadalo jako reklama, ale co mi zbývá jiného. Taková samozřejmost a lehkost, s jakou se vodí, je skutečně nevšední a i přes svou velikost je motorka na silnici velmi obratná. A nejen obratná, ale i živá. Dvouválcový agregát boxer, o kterém toho bylo napsáno až dost, je velmi pružný. Plynulý zátah od 1500 otáček je prostě pohoda.


Řazení se jeví téměř jako zbytečnost, protože i ve dvou nám v podstatě všude stačí vrchní tři „kvalty“ šestistupňové převodovky. Ta z mého pohledu patří u BMW k těm nejpovedenějším. Řazení je jemné a přesné. Stačí lehký tlak na řadící páku a mírné ubrání plynu. I bez použití spojky je změna převodu směrem vzhůru opravdu sametová. Dolů tedy spojku mačkáme, nicméně výsledek je také naprosto přesvědčivý. Zdálo se mi, že oproti silničnímu provedení je jinak odstupňovaná. Tedy první stupeň mi přišel kratší, ale potvrzené to nemám a u dovozce si sami nebyli jistí. Starší Adventure model to tak měl, kvůli snazšímu překonávání překážek s plně naloženou motorkou v obtížném terénu.




Jak už jsem psal, v těžkém terénu jsem nejezdil, ale „polačky“ a strniště jsem si neodpustil. Na šotolině se motorka vede poměrně jistě, byť s velkým omezením díky gumám. Zatáčky se parádně dají vodit driftem ve stupačkách. Těžiště je položené tak, že to jde úplně samo a řidič má pocit mistra světa. Ale pozor! Budete-li chtít vjet do terénu, bezpodmínečně vypínejte ABS. Brzdy, zde s elektrohydraulickým posilovačem, které jsou stejně jako u všech BMW perfektní, si tady s vámi můžou nepěkně pohrát, což se na vlastní kůži stalo i mě. ABS prostě není všespasitelné a na prachu nepomáhá. Ano, nezablokuje se kolo a nehodíte „tygra“, ale taky nezastavíte…


Takže znovu zdůrazňuji, mimo asfalt nezapomenout vypnout ABS, jako já. Může to mít fatální následky..





A teď zpět na silnici. Díky velmi dobrému stavitelnému větrnému štítku je cestovní rychlost ať je jakákoliv, velmi přijatelná. Tedy v tom smyslu, že na vás fouká stejně při stovce jako dvoustovce a jediné, kde se proud větru významněji projevuje, jsou nohy, na které to tlačí. Věřím, že existují deflektory, které vhodným umístěním na nádrž směr větru poupraví, a pak to bude úplná paráda. Mě nejvíce vyhovovala jako cestovní rychlost stošedesátka. Motorka si při ní jede celkem uvolněně, motor točí mezi pěti a šesti tisíci a má ještě dostatečnou výkonovou rezervu na svižné předjíždění. Ale stejně tak se dá cestovat i stoosmdesát.


Maximálku jsem naměřil nějakých 210 Km/hod. Podle tachometru ale to asi bylo maximum, byť otáčkoměr v červeném poli ještě nebyl. A znovu dodám, vzpřímeně a bez nebezpečí, že mi vítr utrhne hlavu.


Jízdu nám dále zpříjemňují třeba vyhřívané rukojeti, což oceníme hlavně za studeného počasí, a opravdu to pomáhá. O pohodlnosti sedla a to i pro spolujezdce by se daly napsat ságy, ale spokojím se s pouhým konstatováním - nemám žádných výtek. Stejně tak jako celá ergonomie motorky. Nic netlačí, nepřebývá, nechybí.
Jednu výtku jsem ale přeci našel. Nemá sice přímou spojitost s řízením, ale s úpravou pozice. Chcete-li si poštelovat páčku řazení, aby vám správně seděla vůči botě, musíte si pořídit klíč torx nebo šroubek zkusit povolit nějakým náhradním řešením při přesazování na tisícihranu. Ale to je jen drobnost. Nemůže být vše bez oné pověstné pihy na kráse.


Budeme-li se pouštět do hodnocení designu, nechám to na každém zvlášť. Někomu se líbí, někomu ne, já osobně ji považuji za jednu z vzhledově nejpovedenějších. Nejen „technofilskými“ tvary, ale zároveň kombinací vzhledově i funkčního zadního letmého uložení. Se zájmem jsem pozoroval reakce lidí, když kolem procházeli a komentáře, které je provázely. Dokázal bych být pyšný majitel. Opravdu.


Další věc na kterou bych chtěl poukázat a velmi se mi líbila, byly právě ráfky. Tedy ne že by byly kdovíjak krásné, ale technické řešení, které umožňuje výměnu drátů bez demontáže pneumatiky stále není příliš rozšířené a přitom je to nejen velmi tuhé, ale zároveň praktické řešení. Hlavně někde na cestách, kdy vyndávání kola na naložené motorce by nám dalo sakra zabrat. Velmi praktické jsou i držáky na kufry, top case a další různé úchyty, které jsou v zadní části motocyklu a umožňují nám přepravu rozličného nákladu. Kluci z Mnichova při stavbě tohoto stroje opravdu přemýšleli a jejich zkušenost s cestovními motorkami je znát ve všech detailech. Když k tomu připočteme téměř bezednou studnici doplňků třeba od dvorního dodavatele Touratechu, víme, že máme na dlouhou dobu na co vydělávat.Sofistikovanost jejich řešení je v pravdě pověstná a vzhledem i kvalitou se řadí mezi světovou špiku mezi výrobci doplňků.




Teď si tak říkám, že bych měl určitě ještě co psát. Fotky ale hodně napoví a když mrknete na článek, který jsem psal před rokem, tak si informace doplníte a vlastně zjistíte, že ta motorka se nezměnila a pořád je to výborná volba. Tentokráte však lépe uzpůsobená na náročné cestování.
A samozřejmě za předpokladu, že nepatříte mezi nemajetné. Protože cena, kterou za tento parádní kousek vysázíte na „prkno“, vpravdě není nijak nízká. Ale víme co se říká: “za kvalitu se platí“.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.80
Známkováno: 5x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist