Z druhé ruky - Honda NX650 Dominátor

Nejstarší generace byla zároveň i nejvýkonnější a nejlehčí variantou (154 kg). Homologacemi neseškrcený motor disponoval výkonem 33 kW a mohl si „zařvat“ i poněkud hlučnějšími výfuky, jejichž svody byly nerezové. Motorkářského klasika jistě potěší i možnost startování pomocí nožní startovací páky. Zadní tlumící a pružící jednotka má nastavitelný útlum a odskok, takže si jezdec může motorku přizpůsobit svému tělu i jízdnímu stylu.

Druhá generace se musela vzhledem ke snižování hlukových a emisních norem spokojit s jinými výfukovými tlumiči, které zapříčinily ztišení motoru a ztrátu 1 kW výkonu na výsledných 32 kW. V rámci snižování hmotnosti, či spíše výrobních nákladů, zmizela startovací páka a zadní nastavitelná centrální a tlumící jednotka byla nahrazena jednodušší nenastavitelnou. Svody výfuků jsou nově vyrobené z levnější lakované ocelové trubky. Tvar kapotáží se nijak nezměnil, pouze se objevily nové designy polepů a jiné barvy lakování.

Rok 1992 znamenal první větší zásah do designu nejmenší cestovatelské Hondy. Kapotáže dostaly modernější tvary, přední blinkry se integrovaly do bočních plastů, změnil se tvar nosiče a přibyla postranní madla pro spolujezdce. Objem nádrže narostl z původních 13ti na 16 litrů. Narostla ale i pohotovostní hmotnost. V roce 1995 došlo k dalším změnám na výfucích a změněn byl i tvar airboxu, opět z důvodu tlumení hluku. To mělo ovšem za následek snížení výkonu o další 1 kW, tedy na 31 kW. Dále došlo k modernizaci ovládací páčky přední brzdy, která byla nově polohovatelná.

Od roku 1996 nastává pro Hondu změna, většina produkce pro evropské zákazníky se z důvodu snižování nákladů na výrobu začala montovat v italském Římě. Některé základní komponenty jako motor, kola atp. jsou stále japonské a do Itálie se vozí jen na montáž. Změnili se však někteří dodavatelé příslušenství, například přední i zadní osvětlení, blinkry nebo některé plasty jsou nyní vyráběny v Itálii. O zlepšení brzdného účinku lze hovořit v případě změny dodavatele brzdové soustavy, kdy původní Nissin nahradilo Brembo (od modelového roku 1997). Svody výfuku jsou opět nerezové. Dominátor dostal opět nově ušitý kabát v podobě změněného designu kapotáží, nové designy lakování a kola D.I.D změnila barvu z původní zlaté na stříbrnou. Přední blinkry už nebyly integrovány v krycích plastech nádrže, ale opět se vrátily na své staré místo, na tykadla vyčnívající z kapličky masky. Zmizely plastové kryty kluzáků přední vidlice i zvláštní plastový kryt předního kotouče, který za tu dobu už stihl vyjít z módy. V této podobě stroj zůstal až do definitivního ukončení výroby v roce 2003.

Jak je vidět, základ se během modernizací prakticky neměnil a šlo spíše o dílčí změny, lze tedy doporučit všechny vyráběné varianty (nejsou známy žádné problematické ročníky či série). Nutno dodat, že skalní enduristé nejvíce vyznávají Dominátory první generace navzdory slabším brzdám, neboť tyto ročníky ještě nebyly tolik omezovány hlukovými a emisními normami, měly největší výkon a také kick starter. Méně náročný potencinální vlastník může spíše vybírat podle designu, který se v průběhu výroby mírně měnil, a zvolit si ten, který jej nejvíce osloví.