Jak na prodej motocyklu?

Tento článek je vlastně uzavřením seriálu o koupi a provozu naší bílé redakční Kawasaki ER-6n, kterou jsme tuto sezónu proháněli na všech akcích. Svoji úlohu se ctí splnila, pro příští rok asi zvolíme něco sportovnějšího, s čím bychom mohli častěji vyrazit na okruh. Přechod na silnější a lepší mašinu, nebo změna stylu ze silnice na terén a cestování nebo naopak, to je asi nejčastější motivace, která každého motorkáře jednou za čas přiměje nabídnout svůj milovaný stroj k prodeji.

Příprava po technické stránce

Než mašinu začnete skutečně nabízet, vydejte se do garáže a pečlivě vyhodnoťte její technický stav. Zapište si najeté kilometry a dokdy platí technická, podívejte se, nakolik jsou sjeté pneumatiky a brzdové destičky, případně kdy motor čeká výměna oleje. Osahejte trubky vidlic, zda nejsou mastné a tlumiče nepropouští olej, jak je na tom vzduchový filtr, na stojánku vyzkoušejte plynulost otáčení osy řízení a případnou vůli. Zkrátka v zásadě všechny záležitosti, které si bude zájemce o vaši motorku chtít zkontrolovat a bude se na ně ptát. Zároveň zkontrolujte i stav všech ovladačů a ukazatelů a funkci baterie a startéru, protože nic tak nepokazí dojem při předvádění mašiny jako nečekaná závada nebo vybitá baterie.

Obecně se před koupí asi nevyplatí měnit jeté pneumatiky, pokud jim ještě zbývá vzorku aspoň na pár tisíc kilometrů, ovšem prodávat mašinu s úplně holou gumou taky není dobrý nápad. V takovém případě je známkou korektního přístupu na ojeté pneu předem upozornit a třeba zohlednit slevou z finální ceny nebo nabídnout možnost přezutí na nové pneu ještě před prodejem. Řadu začínajících či technicky méně zdatných zájemců by mohla odradit nutnost řešit hned po koupi přezouvání či výměny náplní... Nezapomeňte také zkontrolovat všechny doklady a pro jistotu omrknout číslo rámu, zda souhlasí s údaji v techničáku, abyste pak nemuseli řešit případný překlep v papírech a vysvětlovat zájemci, že jste ho opravdu nechtěli podvést. Pak je čas mašinu naposledy pořádně vypulírovat a naleštit!

Jak je to se stáčením kilometrů?

V diskusních fórech se často řeší problematika stáčení tachometrů, protože „mašina nad 40tis se přece nedá prodat“. Tohle už záleží na morální stránce každého z vás. Někdo nemá problém zatajit nevalně opravenou bouračku nebo stočit polovinu najetých kilometrů a na případná právní rizika nebo morální zásady zvysoka kašle. Každý alespoň trochu slušný majitel se vztahem k motorkám ale chápe, že údaje o servisu, opravách a najetých kilometrech jsou důležitou součástí servisní historie stroje, podle kterých lze plánovat výměny komponent, diagnostikovat případné závady i těmto závadám předcházet. Zkráceně řečeno, stočení tachometru je nejen podvod za účelem navýšení prodejní ceny, ale také snížení faktické hodnoty motorky, protože zkreslení této informace může podstatně uškodit při budoucím servisu mašiny.
Jako další argument proti stáčení ještě lze uvést tolik, že díky internetu a především našemu diskusnímu fóru už ani laici a začátečníci nemají problém si najít rady a názory zkušených motorkářů. Ti potvrdí obecně známou pravdu, že například deset let stará mašina s deseti tisíci kilometry na účtu je v našich podmínkách nesmysl, zvláště pokud jde o dovezený stroj zpravidla opravený po lehké havárii. Obecně se dá říci, že v českých podmínkách mašina najede v průměru nejméně 4-5tisíc kilometrů, spíš ale víc - stačí jedna dovolená v zahraničí a u většiny motorkářů se roční počet kilometrů ustálí kolem 10 tisíc km. Netvrdím, že neexistují výjimky a jezdci, kteří najedou 1-2 tisíce ročně. Takové stroje se ale obvykle prodávají mezi známými a ne přes inzeráty a šance, že na takový kousek narazíte, není velká. Podle říjnové ankety v našem Fóru, ve které odpovědělo 1598 zaregistrovaných motorkářů, najede méně než dva tisíce km ročně pouhých 5 % motorkářů. Kolem pěti tisíc ročně najede 35 % jezdců, dalších 37 % dá kolem osmi tisíc kilometrů. No a 23 % procent zvládne po zprůměrování přes 12 000 km ročně.

Jak určit cenu?

Cenu určuje trh, takže základem je projít nabídku příslušného modelu na našem internetovém Motobazaru, kde jsme pro vás za tímto účelem u každého typu připravili i grafy vývoje a srovnání nabízených cen. Když získáte základní představu, můžete zohlednit stav a původ své mašiny a cenu navýšit u nebouraných strojů po prvním majiteli koupených v ČR, nebo naopak trochu ubrat u dovezených mašin po menších opravách. Pokud nespěcháte a motorky se zatím nepotřebujete nutně zbavit, klidně dejte cenu vyšší a třeba časem slevte. Naopak pokud prodáváte letitou mašinu v cenové hladině kolem padesáti tisíc korun a váš čas je drahý, můžete oceněním o pár tisíc pod průměrné ceny na webu třeba prodej urychlit. Prodeji může pomoci i to, pokud k inzerátu můžete přidat odkaz na profil vaší motorky v naší Motodatabázi zaregistrovaných motorkářů - i to svědčí o tom, že máte k mašinám vztah, případně se zde zájemce dočte i něco o tom, co jste se svojí motorkou prožili.

Na inzerát nebo přes bazar?

Každé má svoje a podobně jako u předchozího odstavce se nedá obecně doporučit, co je lepší. Pro prodávajícího, který má svoji mašinu bezpečně ustájenou, nepospíchá na prodej a rád o ní zájemcům předvede celou její historii a odpoví na otázky, může být vhodnější inzerát a osobní kontakt. Má to ale i svá úskalí. U exkluzivních kousků riskujete, že si mašinu jde okouknout zlodějíček, budete se muset bavit s leckdy podivnými týpky, kteří vám přišli vysvětlit, že cena 120 je nesmysl a že byste jim to „měli střelit maximálně za vosumdesát...“
Prodej přes bazar nabízí dvě možnosti - buď přímý výkup, což je rychlá cesta, jak dostat své peníze, ale obvykle s podstatně nižší výkupní cenou, nebo komisní prodej. Při komisním prodeji se bazar postará o parkování a vystavení vaší mašiny a bude ji nabízet a předvádět zájemcům. I to má svá pro a proti. Motorku nemáte pod kontrolou, budete platit za zprostředkování a někdy i parkovné. Na druhou stranu si nemusíte domlouvat schůzky se zájemci, nemusíte si zvát nikoho k sobě do garáže.
Tuhle cestu jsme zvolili i my pro naši redakční motorku, jak se dočtete níže v článku.

Zkušební jízda

Zájemce o mašinu si ji určitě bude chtít vyzkoušet. Tady se obecně důrazně doporučuje sepsat smlouvu o zkušební jízdě s datem a detaily o vozidle, na kterém si obě strany ověří a vypíší své osobní údaje, a do zástavy převzít částku rovnající se kupní ceně vašeho motocyklu. Tím se předem ošetří riziko, že zájemce s mašinou havaruje, a odfiltrují se nezávazní zájemci, kteří se přišli jen povozit a o koupi vaší motorky příliš vážně neuvažují.

Vlastní prodej

Prodej motorky by měl být realizován pomocí kupní smlouvy (ve dvou exemplářích, každý podepsaný oběma stranami) a s platbou v hotovosti s předáním na místě. S platbou převodem bych z hlediska prodávajícího souhlasil jen v případě, že předání motorky proběhne až po příchodu peněz na můj účet. Možná narazíte i na zájemce, kteří budou chtít domluvit postupné splátky či různé formy dlužních úpisů, tady se vyplatí jednoznačně odmítnout. Na finančním trhu je široká nabídka nejrůznějších úvěrů či debetních produktů a vaše šance případné na vymožení dlužné částky jsou ve srovnání s finančními institucemi dost omezené.

Odhlášení a předání dokladů

Nový majitel si od vás odveze jen motorku a smlouvu, vše ostatní byste si zatím měli nechat vy. Dřívější praxe, kdy si nový majitel mohl vzít i malý techničák, již neplatí, na úřadě ho po vás budou chtít při odhlášení. Ve smlouvě by mělo být ošetřeno, že odhlášení provedete bezodkladně a velký techničák poté zašlete doporučeně novému majiteli, tak aby mohl motorku v předepsané lhůtě dvou týdnů přihlásit na sebe.
Vy tedy zajdete na městský úřad v místě trvalého bydliště a zažádáte o změnu údajů v registru vozidel a zapsání nového majitele. Předložíte zde velký i malý techničák a kupní smlouvu, vezměte sebou i kartičku povinného ručení, úředníci ji také mohou chtít vidět. Nutno poznamenat, že v různých okresech se může praxe drobně lišit, výkon úředních vyhlášek u nás bohužel leckdy závisí na místních zvyklostech. Úředník vyznačí změnu majitele do velkého techničáku a ustřihne roh malého techničáku a vy jej pak zašlete novému majiteli - samozřejmě doporučeně!

Je zde i ta možnost, že si vše zjednodušíte tím, že novému majiteli dáte všechny papíry a poskytnete mu plnou moc k odhlášení vozidla a na oba úřady (tam kde se musí mašina odhlásit i tam kde ji pak bude přihlašovat na sebe) už si zajde nový majitel sám. Vám to ušetří běhání po úřadech (už si jen zrušíte povinné ručení a případně i havarijní pojistku) a nový majitel se nemusí obávat, že třeba budete odhlášení a posílání dokladů odkládat nebo se papíry někde ztratí. Obrácenou stránkou ovšem je to, že nový majitel se může na přepis vykašlat a nějakou dobu ještě jezdit (a třeba i bourat apod.) na staré doklady, přitom v techničáku budete jako majitel stále vy.

Povinné ručení a havarijní pojistka

Po prodeji motorky zajděte se smlouvou a zelenou kartou na svoji pojišťovnu a zrušte veškeré pojistky. OPRAVENO: Povinné ručení zaniká dnem, kdy pojistník tuto skutečnost oznámí své pojišťovně. Pokud tedy původní vlastník ručení vypoví až druhý den, nový majitel může mašinu odvézt domů a kdyby se něco stalo, ještě se to vyřídí na původní ručení. I zde ale platí, že pokud by po cestě způsobil nějakou nehodu, o bonus na svůj vozový park pravděpodobně přijdete vy.

Redakční Kawasaki ER-6n

Jak jsem již zmínil v úvodu, naše redakční mašina je na prodej. Jde o půl roku starou Kawasaki ER-6n v bílé barvě, na které jsme přes léto natočili 9184 km. Motorka je naprosto nepoškozená a nikdy nebyla na zemi. Motorka měla pečlivý servis dole v Marimotu. Čas od času jsme jí někdo pořádně prohnal brka třeba v Sosnové a jednou i v Mostě, většinu kilometrů ale najezdila v převážně poklidném cestovním režimu. Náš stroj je k vidění v bazaru na Vrbovce.