Benelli 900 Sei: šest válců v české přestavbě

Vůbec prvním sériově vyráběným šestiválcem byla Benelli 750 Sei, kterou italská firma začala vyrábět podle návrhu Alejandra de Tomasa v roce 1972. Základ motoru vycházel ze čtyřválcové Hondy CB500, ke kterému Italové jednoduše přidali dva válce, a postavili na svou dobu unikátní stroj. O sedm let později zvýšili objem na 900 ccm, a vyráběli Seiku až do roku 1989. Protože malá továrna nechrlila tyto motocykly v žádných závratných sériích, jedná se dnes o poměrně výjimečný youngtimer. Jednu devítistovku napadenou domácím kutilem zrepasoval a přestavěl k obrazu svému náš čtenář Jaroslav.

Benelli 900 Sei: šest válců v české přestavbě

V jakém stavu byla motorka před přestavbou?

Koupil jsem ji v Německu od party harleyářů, která tento stroj dovezla ze Španělska. Co s tímto strojem měli za lubem, nevím. Originál byl pouze rám s motorem a kola. Na tomto základě byla uplácaná kapota z laminátu. Jen pro představu (bohužel nemám fotky), od předku přes nádrž až po zadní část to bylo z jednoho kusu a drželo to na dvou šroubech. Strašlivá věc, ihned to letělo do kontejneru. Chtěl jsem před důkladnou repasí ještě vyzkoušet motor, zda se vůbec točí. Po lehké opravě zapalování se kupodivu rozběhl a vcelku se měl s mírným hlukem k světu.

Takže ho nebylo třeba rozebírat, a mohlo se jít rovnou na věc?

Celý motocykl jsem rozdělal do šroubku. Motor jsem dal na stůl, sundal hlavu a válce. Vše bylo celkem ve slušném stavu až na napínací lištu rozvodového řetízku. Ta byla ojetá na plech a navíc u těchto strojů je systém napínání pouze prohnutím vodící lišty. Tak jsem po malé úpravě nainstaloval klasický napínák japonské výroby i s lištou, tuším že to bylo z Hondy CB. Klika a ostatní komponenty byly v pořádku.

Víc práce už bylo s karburací. Z různých dostupných informací jsem věděl, že tyto šestiválce poměrně obtížně "dýchaly". V originálu byly osazeny pouze třemi karburátory a to je na tolik hrnků samozřejmě málo. Rozhodnutí znělo jasně; sehnat šest starých mechanických Mikuni z Kawy Z 1000, tudíž dvě sady čtyřek,dva karbecy pryč a zbytek namontovat na duralovou rampu, kterou jsem vyfrézoval, do šestkové řady. Vše muselo být přesné a pečlivé. Seřizování je potom o to lehčí. Sání jsem udělal podle vzoru starých závodních strojů-pouze nerezové trychtýře s drátěnou síťkou z cedníků.

A co rám? Na něm jsou nějaké úpravy?

Kromě nového laku pouze pár drobností. Vidlice originál průměr 35 mm,resp. 34,8 mm. To je specialita Italů. Trubky byly rezaté skrz tvrdochrom až na železo. Musel jsem dát nové, ale ty jsem sehnal pouze průměr 35.00 z Hondy CBX. Tudíž jsem musel prostružit spodní kluzáky o 0.2 mm. To bylo do takové hloubky dosti obtížné, ale povedlo se. Zadní tlumiče jsem nechal také původní, jen malá repase. Nádrž jsem sehnal od kamaráda v Německu, starou racing Magni, která po menší úpravě sedla jako ulitá. Sedlo jsem vytvořil tvarováním a broušením na základu od firmy moto Forza.

Kola ale nejsou původní, že?

Ráfky na mašině byly originál, ale proti typu 750 Sei, který má drátěné, se mi lité paprskové vůbec nelíbily. Kola dělají motorku. Tudíž jsem sehnal originál bubny z Benelli Tornádo 650, koupil duralové ráfky Akront Morad, nechal udělat nerez, dráty a výsledek je zřejmý.

Jak na tom byla elektroinstalace?

Elektrika, to je dílo. Devítka už má oproti sedmpade snímače, ale nebýt kamaráda Radka Bořka z firmy Ignitech, tak nejezdím. To je chlapík s neuvěřitelnými znalostmi elektrického rázu.
Přístrojová deska je originál a tak jsem ji také zachoval.

Proč vyhrála právě tahle zelená barva?

O barvě jsem měl od začátku jasno, musí to být originál zelená Benelli s úzkou šachovnicí podél. Výsledek je myslím velmi zdařilý. Výfuky-kolena jsem koupil se štěstím v Anglii na E-bay, byly šest do jednoho, což mi na tuto úpravu vyhovovalo. Tlumič jsem si vyrobil sám z nerez,trubky, podle vzoru starého racing Marving.

Jaké byly první dojmy z jízdy?

První jízda byla celkem zběsilá. Motocykl jel jak čert, těch šest karburátorů plnilo motor velmi zdařile, ale jejich váhu a to, že nebyly napojeny do klasického airboxu, jsem trochu podcenil. Po půl kilometru jízdy vypadly z gumových přírub na hlavě. Tudíž jsem musel vylepšit uchycení v přírubách a namontovat podpůrný stojánek pod karburátory. Poté bylo již vše v pořádku. Myslím, že výkon motoru se šesti karburátory stoupl minimálně o 20 koní. V základě má Seika nějakých 80 koní.

Jak dlouho celá přestavba trvala a na kolik vyšla?

Skládání a montáž je radostná práce, ale času to sežere dost. Hrál jsem si s tím cca 2 roky. No, když to stálo na kolech, tak už to bylo lepší. Mašina ve stavu, jak jsem výše popsal, stála myslím cca 2 500 EUR. Zbytek jsem nepočítal.....))))
K mašině jsem měl německý TP, tudíž nebyl tak velký problém udělat TK a dostat stroj na české RZ. Když je hezky, či nějaká akce, tak vyvezu mašinu ukázat a potěšit oko příznivců.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.06
Známkováno: 79x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist