Směr Matterhorn

Hora Matterhorn byla nominována na jeden z divů světa, je považována za jednu z nejkrásnějších hor Evropy. To jsou dobré argumenty, proč ji vybrat za středobod našeho putování po Alpách...

Směr Matterhorn

Kapitoly článku

Den první a druhý

Na cestu s manželkou vyrážíme 13. 6. 2009 v odpoledních hodinách ze Zlína. Jako vždy máme plán jen v hrubých rysech a cestou se bude vše dolaďovat podle okolností. Našeho starého dobrého Fazera FZS 600 jsme nechali doma. Vyrážíme na novém přírůstku do rodiny, na Hondě XL 1000 ABS Varadero. Stroj jsme koupili zánovní, dovoz z Anglie a máme na něm zatím odježděno jen 2 tis. km. Když při odjezdu manipuluji s plně naloženým strojem, trošku pochybuji o správnosti výměny motorky. Otáčím se na manželku a říkám: ,,Je to těžké jako prase, doufám, že s tím někde neseknu…“
Po loňském dálničním přesunu na Korsiku bychom se pokud možno rádi dálnicím vyhnuli, takže jsme po okreskách nabrali kurz na Znojmo. Dojeli jsme až k městu Ybbs, kde jsme těsně před setměním zakotvili v penzionu. (Placeno 56E).
Druhý den jsme trošku nezáživně zakličkovali po Rakousku a navečer našli fajn kemp před Innsbruckem (placeno 17E). Kemp nás zaujal na ,,západní“ poměry levným, přitom docela chutným, točeným pivem za 1,8E.

Den třetí

Ráno trošku poprchá. Ukecal jsem ženu, že bude přeci jen rozumnější najet na dálnici a mazat pryč než začne pořádně pršet. Na cestě nás chytil asi hodinový deštík a po zastavení na benzince jsem s uspokojením konstatoval, že Varadero zabodovalo. Přestože jsme neměli oblečené nemoky, měl jsem jen trošku vlhké ramena. Zbytek těla suchý! Minuli jsme Innsbuck a poblíž Landecku sjeli z dálnice. Asi 50 km před Stelviem jsem koutkem oka zahlédl na skále nad silnicí dělo a o kousek dál stál tank. V tu chvíli byl ale dost hustý provoz a než jsme se ženou domluvili, jestli budeme zastavovat, přejeli jsme o dost veliký kus. Nakonec jsem se rozhodl, že to necháme na později. Třeba se tudy budeme vracet. Nestalo se tak a docela mě mrzí, že jsme tu zajímavost minuli. Snad příště…. GPS nás bez problémů navedla až do kempu v Prato allo Stelvio, který jsme si zvolili za základnu pro naše výlety po okolí.Na italské straně Alp bylo podstatně lepší počasí, takže jsme po zabydlení a krátkém okoupání v bazénu, našli na mapě místo, které lákalo k podvečernímu výletu. LAGO DI GIOVERETA je horská vodní nádrž v srdci přírodního parku Dello Stelvio. Horské údolí a zakroucená silnička nás dovedly k přehradě. Působivý byl vypouštěcí otvor. Veliká hladová díra vedoucí kamsi do hlubin…
Po svačině na hrázi jsme si udělali vyhlídkovou jízdu pár kilometrů za přehradu k místu PARADISO DI CEVEDALE. Asi nemá smysl dlouze a podrobně popisovat Alpy v oblasti národního parku Stelvio. Paráda!

Den čtvrtý

Po snídani jsme vyrazili po klikaté horské silničce k známému horskému sedlu PASSO STELVIO. Protože jsme předloni toto horské sedlo již navštívili, tak jsme se na Stelviu jen krátce rozhlédli a pokračovali dál. Projeli jsme přes městečko Bormio a kličkovali úzkou silničkou vzhůru.
Byl jsem z Varadera trošku rozčarovaný. Při pomalém průjezdu ostrou zatáčkou na dvojku motor protestoval. A to jsem dal o zub menší pastorek. V ostrých zatáčkách se motorka v náklonu vždy nepříjemně zhoupla, takže jsem nakonec musel projíždět na jedničku i zatáčky, které jsem na Fazerovi 600 ,,dával“ při stejné bagáži na dvojku. Snad je to nezvyk na dvouválec a časem si na to zvyknu.
Když jsme dorazili na PASSO GAVIA, zaujala mě soška orla na vrcholku památníku. Byl dokonalý a krásně zapadal do okolní scenérie. ,,Vystřílel“ jsem na něj víc fotek než na okolní krajinu.  :-) Následoval přesun přes Edolo a Tirano k OSPIZIO BERNINA a LAGO DI BIANCO. Podle hvězdiček zajímavosti na mapě jsme od této oblasti očekávali víc, než tu bylo ve skutečnosti k vidění. Krátce jsme se rozhlédli, odpočali si a vydali se za levným benzínem do bezcelní zóny LIVIGNO. Nabral jsem, co se do nádrže vešlo, a zvažoval náš původní plán, výjezd zpět na Stelvio z druhé strany. Touto cestou jsme ještě nejeli, ale nakonec jsme to raději vzdali. Měli jsme za sebou celý den v sedle a už jsme byli načisto ukličkovaní. Projeli jsme kolem jezera LAGO DI LIVIGNO a placeným tunelem vyjeli z tohoto ,,levného kraje“.
Večer jsme si chtěli dát nějaké to pivo, tak jsme vyrazili do města. Naprostá většina lidí popíjela víno. Místní na to pivo nějak nejsou. Jistěže to není jen o ceně piva, ale při pěti eurech za půllitr, i nám to pivo nějak ,,zhořklo v ústech“.  :-)
V okolí městečka byly na svazích všude vidět zavlažovací postřikovače. Zřejmě je tato oblast před mraky nějak chráněná horami a moc tu neprší. Tomu nasvědčovaly i aktuální zprávy o počasí v Evropě. Na hodně místech prší. (Placeno 2x22E)

Den pátý

Přesun do Švýcarska, to byl náš cíl na tento den. Zpestřili jsme si cestu průjezdem přes sedlo ALBULAPASS, pak projeli kolem města Chur a frčeli po hlavním tahu přes Andermat k sedlu FURKAPASS. Cestou jsem koutkem oka zahlédnul most PUNT RUSSEIN. Protože jsem nechtěl udělat stejnou chybu jako s tankem před Stelviem, hned jsem dal blinkr a zastavil. Starý dřevěný most nad hlubokou roklinou stál opravdu za zhlédnutí. Stáří 150 let mluví za vše.
V sedle Furkapass jsme zastavili jen na chvíli, na odpočinek. Za prvé už jsme tu byli a za druhé jsem v této oblasti měl naplánovaný podobný okruh jako u Stelvia, tak jsme jen dali odpočinout našim zadnicím a pokračovali dál.
Město VISP jsme zvolili za naši další základnu, ze které budeme podnikat výlety do okolí. Dorazili jsme tam v pohodě, bez problémů našli podle směrovek klidný kemp, který měl opět i bazén ke koupání, čehož jsme hned po zabydlení využili.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.26
Známkováno: 31x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist