europ_asistance_2024



Budweisers na inspekční cestě aneb Jarní putování v Alpách

Budweisers se vypravili zkontrolovat, jak probíhají oslavy ukončení 2.světové války v Německu a v Rakousku. Máme pro vás připravenou souhrnnou zprávu :-)

Kapitoly článku

Je pozdní večer - třetí máj
třetí máj je balení čas.
Honzíkův zval k odjezdu hlas,
tam, kde sněhový ležel kraj……

…dost parafráze na Hynka Máchu a vraťme se zpět do reality.

Je teplý květnový podvečer a kolem nás kráčí děvčata na diskotéku. Svůj oděv by s přehledem uložily do legendárních oříšků, a tak na okamžik popouštíme uzdu fantazii. Skoro současně však zjišťujeme, že z naší strany už je to bohužel ztráta času a tak se vracíme zpět do reality. Tou je balení a pokus narvat do kufrů evidentně několika násobný obsah. Téma našeho výjezdu je tentokráte zaměřeno na kontrolu, jak si konec 2. světové války užívají poražení v Rakousku a Německu. Předpověď na následující dni slibuje letní počasí, a tak překvapivě, z šestnácti nahlášených, odříkají účast pouze dva.

Den 1 - středa 4.5. 2011 -  375 km

Trasu volíme přes Studánky a Linz na Steyr a odtud podél řeky Enns do Admontu. Zkratkou po místních spojovačkách přijíždíme do Triebenu, kde na pumpě potkáváme motorkáře „Frankieho“ z Alabamy.

On i jeho stroj tvoří velmi nevšední kompilaci. HD Sportster, amatérsky předělaný na enduro a označený dovětkem XL/GS odpovídá řemeslným zpracováním spíše krátkému výletu po Šumavě než motocyklu světoběžníka. Jeho šestiměsíční cesta, vede přes střední Evropu, Balkán, Turecko, Ázerbajdžán, Mongolsko a Rusko až na Aljašku. Odtud pak lodí do Vladivostoku a celým Ruskem zase zpět do Evropy, do Holandska, odkud vyjel. Celkem asi 15.000 kilometrů.  Zbyňka zaujalo malé monitorovací zařízení GPS v jeho tankruksaku. David to komentuje slovy: „To je jasný vole, stará mu tam dala štěnici, aby mohla sledovat, kde se fláká“. Vyrážíme společně, ale Amík našemu tempu nestíhá a tak Hohentauern (1274 m) přejíždíme sami.
V Pöls odbočujeme na zkratku do Sankt Georgen. Jde o úzkou a klikatou cestu s několika horizonty, které se „skáčou“stejně jak v TT na Manu. Na konci úseku Ivo s Davidem zjišťují, že nemají nikoho za zády. Počáteční euforii o tom, jak to zbytku nandali, střídá s přibývajícím „časovým náskokem“ strach, že se něco stalo. Vrací se a na mysli jim vyvstane po krajnici kráčející rodinka s kočárkem, kterou míjeli za jednou z nepřehledných zatáček. Ohooo, super! Právě je vidí, jak nerušeně kráčí dál podél silnice. Tipují tedy problém na některém ze skoků. Dobrý, taky nic a tak dojíždí až na začátek zkratky. Důvod je jasný - chybí Karel. Voláme mu, nikdo to nezvedá. Černé myšlenky proudí hlavou a tak začínáme stavět auta a ptát se zda někde neviděli u silnice motorku. Stavíme i policejní vůz.
Policista přes centrálu zjišťuje, že „pohřešovaný“ Karel hlášenou nehodu neměl. Máme ale obavy, že může ležet někde v lese a tak se Honza vrací zpět. Jen odjede, přichází od Karla SMS. Oddychneme si, ale zároveň konstatujeme, že dárek v podobě navigace, který dostal po loňském bloudění v Itálii, byl zbytečný. Marek navrhuje, že od teď mu nebudeme říkat Karel, ale „džípíeska“. Nasedáme na stroje a pokračujeme přes Murau a Predlitz  na Katschbergpass (1641 m). Dnešní cílem je hotel Maltatal (32,- eur) nedaleko korutanského Gmündu (www.maltacamp.at ).

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (23x):
Motokatalog.cz


TOPlist