Cesta Norskem 2009

Zastavujem na okraji a fotíme se v červenci s motorkama na sněhu. Rychle dál, srdce nám buší a čekáme co bude dál. Na GPS už vidím, že za chvíli to přijde, ale to co přišlo se nedá popsat, všem nám to vyrazilo dech První pohled do fjordu Geiranger musí každýho nadchnout. Z výše se koukáš do hlubokého kaňonu, kde se na vodě houpají obrovské námořní výletní lodě. Do vody padají z různých míst množství vodopádů. Při pohledu na lodě je vidět, že fjord je obrovskej. Čekají nás krásné serpentiny dolů. Vychutnáváme si je. Cestou předjíždíme, ale v zápětí stavíme na zakázaných místech a fotíme. Přijíždíme do Geirangeru. Tady musíme spát! Objíždíme fjord a mapujeme kde postavit stany. Na konci nalézáme malou plošinu u moře, kde je výhled na lodě i městečko. Vybalujem, vyndavám prut a hurá na ryby. Je to moře? Podle lodí určitě, ale voda není slaná. Noc v bílé noci u fjordu byla teplá.
Budíček, balení a dál. Vyjíždíme na druhou stranu fjordu, krásné serpentiny, focení. Silnice 63 nás dovede přes několik trajektů blíže k pověstné Trolí stezce. Jsme tu. 
Na stezku se díváme z vrchu tentokrát nám Trolové moc nepřáli je střídavě slunce, déšť a mlha. Sjíždíme a fotíme. Za chvíli dojíždíme do Raumy. Projíždíme město, zastavujem v přístavu. Dokupujem potřebné věci a vyjíždíme hledat příhodné místo na spaní. Cestou v tunelu / jeden z mnoha 6,5 km dlouhých dvousměrných bez poplatků / ztrácím z kartonu 1 norské pivo, umístěný pod síťkou za sebou. Za tunelem odbočujem a rozbíjíme pod horami kemp. Spíme ve stanech vedle chatky, která je otevřená a asi dlouho nepoužívaná. Zapisujem souřadnice GPS.
Balení a porada. Budeme se vracet zpět k ledovci po 63. Tentokrát si stejnou trasu vychutnáváme obráceně. Normálně to neděláme, ale tady to je jiný, nikdy neodoláme zase něco fotit. Za ledovcem odbočujem po 60 na Stryn. U Innvikfjordu nalézáme příhodný místo a táboříme. Zase ryby a zase nic.
Nedaleko kempuje Norský biker a taky chytá, ale nevidím, že by něco chytili. Zkouší to i ostatní, já lovec trnu, kdyby něco chytili. Spím ale klidně.
Krásné sluneční ráno nás vyžene ze stanů, balení, plánování odjezd. Valíme na Bergen z 60 na 39.
Cestou zase nádherné scenérie jak v Hollywoodském filmu. Cestou mezi horami u nezbytné divoké říčky vidím balit stany bikerů, skoro jim závidím za to krásné místo a z trucu nezastavuji na foto. Skály se střídají s fjordy trajekty a tunely. Pevnina se už nevypíná tak vysoko, ale příroda je stále krásná. Místy připomíná i Řecko, pak se zemnění na Irsko. Blížíme se k Bergenu, starobylému hanzovnímu městu. Na rychlost zapomínáme, na pláních policie nebyla. Před Bergenem nás na poslední chvíli upozorňuje protijedouci biker na radar. To bylo o prsa. Jedem chvíli podle předpisu. Ve větších městech, při průjezdech se platí mýtné. Nás to ale nezdržuje, pro motorkáře jsou velkorysí, žádné poplatky. Prohlídka města, fota, návštěva rybího trhu, nákup uzené ryby, náhrada za nechycenou.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE