Skútr na balkán 2014

První výletní cesta okolo Balkánu na malém skútru v roce 2014.

Skútr na balkán 2014

Kapitoly článku

Tak nejprve bych začal loučením. Oba jsme se začali loučit už v práci, kde se nás obou neustály vyptávali zdali to myslíme vážně a jestli se nebojíme, že nás tam nikdo neznásilní, neokrade nebo nezabije a to v libovolném pořadí. Stále jsme si stáli za svým názorem, že se v těch zemích už dávno neválčí a není se tam čeho bát.

Nastal pátek 27 července a my jsme se dostali domů z práce abychom naložili motocykl taškami, převlékli se z civilu do cestovního a vyrazili směrem Jablonce nad Nisou za rodinou, která na nás už čekala. Okolo 16-té hodiny na nás vybouchl dětský sekt při našem příjezdu. V rodinném kruhu jsme si přiťukli, rozloučili se, spojili se interkomy, zkontrolovali kameru nastartovali a vyrazili směrem Břeclav kde jsme měli zajištěný nocleh u rodiny.

Čekalo nás přibližně 320km, kterých jsme se nebáli. Naší cestu jsme si plánovali tak abychom nejezdili po dálnicích ani rychlostních silnicích, proto jsme jeli přes Turnov, Jičín, Pardubice, Chrudim, Velká Bíteš, Pohořelice a Břeclav. První kilometry ubíhali velice rychle se super náladou, pořád jsme přemýšleli co nás čeká a co bychom chtěli zažít. Zaskočil nás až první déšť, kvůli kterému jsme museli zastavit mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Poprvé jsme si vyzkoušeli oblékáni nepromoku na oblečení a navlékání nepromokavých obalů na boční tašky, trvalo nám to asi tři minuty než jsme se zorientovali kde co máme a kam máme strčit ruku nebo nohu. Déšť otestoval kvalitu nepromoků, ty vodu nepropustili ale jiné části oblečení ovšem ano jako naše boty, rukavice a mé pseudo-moto kalhoty.

Náš plán příjezdu byl hodně optimistický okolo 21-22 hodiny, už v Chrudimi bylo jasné, že přijedeme později. Ve Velké Bíteši jsme se museli zastavit na tankování a malou přestávku. Po podjezdu D1 už byla úplná tma a můj nejobávanější úsek, les a navíc cesta, kterou jsem jel pouze jednou a to ještě opačně. Samozřejmě jsem si opět musel udělat svojí oblíbenou zajížďku, díky navigaci, která mě vedla nejkratší cestou přes lesy a po silnicích minimálně třetí třídy. Stálo nás to odhadem 15 minut. Konečně jsem měl možnost Dáše ukázat Pálavu sice v noci ale přece. Konečně jsme dorazili do Břeclavi, kde na nás čekali. Nemohli jsme se dočkat teplé sprchy a postele. Během noci jsme si stihli nabít všechnu naší elektroniku. Uléhali jsme do postele znaveni ale štastni.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.76
Známkováno: 33x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist