Taliánsko 2012
Text: Finč | Zveřejněno: 19.10.2012 | Zobrazeno: 23 579x
Kapitoly článku
Den3. – středa 18.7.2012
Rozhodli jsme se, že necháme naše zadky od ježdění trochu odpočinout a že vyvalíme špeky na pláži. Po návratu od moře jsem se cítil jak bůček právě vytaženej z trouby a nějaký opalování mě zase na dlouho přešlo. Po návratu do kempu mne mile překvapila řada motorek s českými značkami zaparkovaná před branou. Tímto zdravím kluky, kteří byli na cestě na Korsiku :)
UJETO: 20km
Den4. – čtvrtek 19.7.2012
Jelikož jsem neposeda, tak jsme hned z rána vyrazili na výlet do Pisy, podívat se letmo po památkách, především na šikmou věž. Vyjeli jsme jen tak na lehko, protože při představě, že na tu spálenou kůži navlékám kombinézu, mi bylo špatně :) Šikmá věž, i Pisa jako město je pěkná podívaná, jen ty mraky turistů…
Takže jsme to vzali „hopem“ a vyrazili jsme zpět do přístavu někam na oběd.To by člověk nevěřil, jak je těžké se někde najíst. V jedné restauraci nevařili, v druhé byla uzavřená společnost, v další pro změnu už bylo polední menu vyprodané a na večerní bylo ještě brzy, až v jednou nenápadném snack baru jsme své zoufalé žaludky uspokojili za celkem rozumnou cenu.
UJETO: 85km
Den5. – pátek 20.7.2012
Ráno jsme sbalili, zaplatili a vyjeli vstříc novým dobrodružstvím směr Firenze. Ve Florencii jsme dobu bloudili, než jsme našli náměstí, kam jsme se chtěli podívat. Motka topila, z nás tekly proudy potu, no však to znáte. Staré město celkem pěkná podívaná, ale všude mraky turistů a to je teda něco pro mne! Udělali jsme pár fotek a snažili se rychle vykličkovat pryč z města někam „na vzduch“.
Po silnici SS67 přes národní park Foreste Casentinesi směr městečko Forli je to fakt pěkná štráse. Vůbec mě nenapadlo, že ve středozemí jsou tak pěkné silnice pro motorkáře. Míjeli jsme jich tu mraky, ale převážně kluky na supersportech. Potkali jsme v serpentinách dokonce čecháčky v Oktávce :) Udělali jsme si krátkou zastávku na kafe v passo del Muraglione na odpočívadle se super výhledem. Jelikož tu teploty ve stínu nespadly pod 30stupňů, potil jsem se doslova jako prase. Když jsem dal ruce dolů, z rukávů mi crčely pramínky potu a místní „supersporťáci“ jen nevěřícně kouleli oči :)
Z Forli jsme jeli přes Ravenu po E55 k našemu dnešnímu cíli, přístavnímu městečku Chioggia. Dorazili jsme okolo sedmé večerní, městečko nebylo ničím zajímavé, o návštěvnosti turistů nemluvě, tak jsme usoudili, že to dotáhneme až do Benátek. Z Chioggia na Benátky byl provoz horší než ve Florencii, Pasově a vůbec snad horší než kdekoli jinde. Jeli jsme přes most, na kterém stála kolona aut a nejet tudy na motorce, ale autem, tak si z toho mostu radši skočím. Za mostem už se to trochu rozjelo, přesto tento úsek nikomu nedoporučuju.
Ceduli Venezia jsme míjeli asi hodinu poté. FJRko mě začalo poprvé zlobit, začalo chcípat na volnoběh. Jelikož jsem toho měl za celý den celkem dost, bylo jasné, že vezmeme první ubytování, co se naskytne. Dojeli jsme až kam to „v jedné stopě šlo“ a moje nejlepší přítelkyně šla zjišťovat ubytování. Na informacích bylo zavřeno, tak se informovala u chlápka, co popíjel před jedním z barů. Chlápek byl náhodou Polák. Prohlásil, že pokud jsme bohatí, můžeme se ubytovat v centru, ale že doporučuje dojet někam na předměstí a ubytovat se tam. Ceny v centru se pohybují od 150E/osobu. Nakonec jsme se ubytovali za 100E/2osoby s klimatizací a snídaní v hotelu ***** v Mestre.Po vybalení a nutné sprše jsme nalehko jeli zpět do centra. FJRko už poslouchalo, takže jsem zjišťování závady odložil. Prošli jsme si Benátky, udělali pár fotek a dali si super večeři.
Při cestě zpět k motorce jsme zjistili, že vlastně nevíme vůbec, kde jsme. Potkávali jsme spousty dalších bloudících turistů a bylo to celkem vtipné. Skupinka „žluťáků“ se držela pořád za námi, v domnění, že víme, kam jdeme. Když jsme došli do slepé uličky, tak jim to teprve došlo. Kdybych u sebe neměl telefon s GPSkou, tak tam bloudíme nejspíš do rána :)
NAJETO: 445km