Lago di Garda a Venézia 2011

Hned ráno nás vítá ochlazení alespoň o 20 °C zataženo a sníh, který pokrývá místní vrcholky Dolomitů. Ten tu včera však nebyl...?! Jó, co nebylo, může být ;). Dopoledne věnujeme pěšímu  courání po Cortině D’Ampezzo zakončené jak jinak než italskou pizzou.

Odpoledně  se obloha protrhá a ukáže se i slunce.  Je rozhodnuto, bereme za hefty a na lehko pouze s našemi dívčími batůžky vyrážíme na prohlídku italských průsmyků Dolomit - Südtirol.

Dáváme si okruh 125 km dlouhý a projíždíme průsmyky: Passo Tre Croci 1805 m. n. m., Lago di Misurina, Passo di Falzarego 2105 m. n. m., Passo di  Valparola 2192 m. n. m., Passo di Campolongo 1875 m. n. m. a zpět Cortina D’Ampezzo. Sice krátký úsek, ale trval celý odpoledně a do kempu se vracíme již za tmy. Italské Dolomity to je scenérie, kdy za každou zatáčkou či průsmykem je další pěkný a jiný obzor či kus fascinujícího přírodního úkazu,  prostě paráda!

Po nabažení se průsmyků a klikatých silniček dále pokračujeme na  Trento. Cestou si dáváme ještě Passo di Pordoi 2239 m. n. m.,

Passo do Costalunga 1745 m. n. m.,  nádherné jezírko Lago di Carezza 1520 m. n.m. s křišťálově čistou vodou, Passo di Lovaze 1805 m. n. m. To již průsmykem Val Di Cembra přijíždíme k Trentu, kde nás kropí obstojný ceďák, kdy nápor částečně nepobírá ani nepromok.  V Trentu nás cedule vedou k  Lago di Garda. Před Lago di Garda se stáčíme k městu Riva del Garda a kopírujeme břeh našeho prvního cíle cesty Lago di Garda po silnici 45 bis. To již neprší a opět vykukuje slunce, které zapadá za kopci, které obklopují Lago di Garda a tvoří nad jezerem nádhernou duhu. 

Dnešní den končíme v městečku Toscolano – Mederno, kde stavíme v kempu bivaky. Cena kempu se pohybuje za naši partičku do 40 Euro za den. Ujeto 269 km.

Celý pátek vegetujem v kempu, užíváme si prosluněných dnů bez mráčku, kdy z ČR dostáváme zprávy, že prší a je doma okolo 15 °C. My zde máme okolo 30 °C a pečeme se jak kuřátka. V sobotu startujeme odpočaté oře a posouváme se na jížní cíp Lago di Garda k městečku Sirmione, kde máme od městečka základnu v kempu vzdáleném cca 7 km. Je to malý útulný kempík s bazénkem. Jezero Lago di Garda dělí od kempu pouze nízký sic pletivový plot, který kazí jinak hezký dojem celého kempu.  Ujeto 50 km.

Motorové šelmičky odpočívají a my opět relaxujem  u  jezera, kdy vychutnáváme místní rybí speciality, pizzu a hlavně proslulou italskou zmrzlinu. Děláme krátké procházky po okolí.  Jeden den též věnujeme krátkému přesunu do poloostrovního městečka Sirmione, kde navštěvujem místní hradby hradu Sirmione s moc pěkným výhledem na celé Lago di Garda.

Je čas zvednout kotvy a splnit i část snů našich dívčích batůžků - vydat se k moři. Nabíráme směr Verona -  Pádova - Venézia. Ovšem, že jak jinak než mimo dálnici. Pozn.: veškeré cesty v Itálii byli absolvované mimo dálnice, a to z důvodu mýtného na dálnicích a jinak nudné cesty po dálnicích. Tato cesta nijak zvlášť záživná ovšem také nebyla, jelikož je sezóna a ve  směru na Benátky /Venézia/  je všude  plno aut, takže je obezřetnost na místě spíš, než kochačka okolím. Ve Veroně se chvilku motáme kvůli místnímu značení, ale po krátké zajížďce je vše v pořádku. Přestože je  Verona  známá  díky Júlii a Rómeu, nám ze sedla motorky zvláštně či kouzelně nepřišla. Před Venézií zjišťujeme, že sem vede pouze jedna cesta pro suchozemce, a to přes most, který je neskutečně ucpán mraky aut. Takže to na mostě otáčíme a po silnici č. 14 objíždíme Lagunu Venéta, míjíme Aeroport Marco Polo a míříme na městečko Caposile.  Před Caposile se stáčíme na městečko Jéselo a směr Cavallino. To již je provoz tak hustý, kdy pražící slunce nás totálně ždíme a proto se rozhodujem zakotvit někde okolo Cavallina. Projíždíme zde mnoho kempů a  hodnotíme jejich  různé ceny  a kvality  dle jejich  hvězdičkového ohodnocení. Nakonec  usuzujem, že máme ještě nějaké euro, takže se plácnem přes kapsu a kotvíme ve čtyřhvězdičkovém kempu Europa za cenu 66 Euro/den naše grupa. Ujeto 238 km.

Tyto dny trávíme nejprve v Kempu Europa (luxus-restaurace, obchůdky, večerní zábavy, no prostě všechno), kde se cachtáme v moři, které je přes všechny  řeči  čisté, pouze zkalené od jemného písku, který je po celé  pláži. Jeden den se utrhnem a busem se vydáváme na výlet do 10 km vzdáleného městečka Punte Sabbioni (lístek v buse 3,5 euro). V Punte Sabbioni se naloďujem na místní taxi lodě (6 Euro osoba , tam i zpět) a míříme do Venézie /Benátek/, kde couráme místními uličkami propojené kanály laguny Venéta a sledujeme všudypřítomný turistický shon. Po hodince courání se v uličkách, jak jinak, ztrácíme:) Po procourání částí Benátek a fotografického zdokumentování Markova nám., které je pod úrovní hladiny moře (kolik, to nevím), jsme již dosti uťapkáni a proto vychutnáváme pozdní obídek na nábřeží Benátek a sledujeme místní  šrumec  lodní dopravy a místní gondoliéry. 

Výlet stál určitě za to;). Po dostatečném rožnění na slunci a prosolení se v moři nakonec nasedáme na naše tahouny a upalujem domů. Cestou domů projíždíme Slovinsko a jejich překrásný Triglavski NP a průsmyk Vršič 1611 m. n. m. 

Cestou domů dáváme jednodenní zastávku v rakouském  kempu Grüber u jezera Faaker See  u Villachu, kde se ještě koupeme v průzračné vodě. Pozn.: zde u Villachu, konkrétně u jezera Faaker See, probíhá každý rok v září, dle mého, druhý největší evropský sraz motorek, Biker fest. První největší evropský sraz je samozřejmě Faro, ale to je jen další vysněný cíl některých  z  mnoha  možných dovolených;)…