BalkanTrip 2014 MBPV
Text: Dr.X.ray | Zveřejněno: 6.4.2015 | Zobrazeno: 25 933x
Kapitoly článku
Už druhý den tripu jsme museli konstatovat, že celé loňské Rumunsko může jít do prdele. A to musím druhým dechem podotknout, že až do letoška bylo ono zmiňované Rumunsko tím nejlepším co jsem kdy s motorkou zažil.
Konalo se několik premiér. Poprvé se jel Balkán a země, pro nás do té doby téměř exotické. Poprvé jely jen cestovní endura, navíc obuté na endurových pneu. Poprvé byl v plánu offroadový úsek (i když jakýpak offroad, když jsme se stále drželi jen oficiálně značených silnic – mám na mysli SH 20). Poprvé jsme byli s motorkama až u moře. Poprvé jsme za jeden den urvali téměř 1000 kiláků (konkrétně 938). A jako bonus, poprvé jsme i s motorkama jeli trajektem.
Všude jsme narazili na samé milé a příjemné lidi. Neřešili jsme žádný konflikt. Naopak, každý se nám snažil vyjít maximálně vstříc.
Při cestě do těchto končin je pro příště potřeba vybavit se poněkud účinnějšími patáky než je Smecta a Enterol (při dalším tripu provedu před odjezdem konsilium s kolegy z gastroenterologické ambulance).
Posléze jsem se dozvěděl, že pohybovat se s endurovou motorkou v okolí Skadaru a nejet Theth je prakticky stejné, jako jet na dovolenou do Paříže a nejít na Eifelovku.
Naštěstí jsme snad na Balkáně nebyli naposledy, tak ty resty snad brzy napravíme.
Nejoblíbenější auto v Černé hoře je VW Golf II. či III. generace. Nejoblíbenější auto v Albánii je limuzína Mercedes, který by v našich končinách hrdě stál na veteránských eSPéZetkách a jezdil jen na srazy.
V Albánii se naprosto nepochopitelně střídají úseky asfaltu s úseky šotoliny, často zcela neočekávaně. Bohužel i v horách se asfaltuje velmi vydatně. Takže bychom se tam měli znovu podívat co nejdříve, než nám to vyasfaltujou úplně fšecko.
Na STK v Albánii pravděpodobně kontrolují pouze funkčnost klaksonu a autorádia.
I po tom nejparádnějším endurovém úseku na gumách s kostkama vždy někde v horách potkáš místního týpka v orezlém Golfu na sjetých protektorech.
Děcuři, a co gdyby zme tam jeli znovu hned v nadcházející sezóně.
Já už zvedám ruku, že jsem pro. V Albánii je toho ještě mnoho k vidění, projetí a zažití. A navíc, hned vedle je Kosovo, to by jistě taky stálo za návštěvu.
Na samotný závěr přidávám odkaz na krátké video z tripu
Konalo se několik premiér. Poprvé se jel Balkán a země, pro nás do té doby téměř exotické. Poprvé jely jen cestovní endura, navíc obuté na endurových pneu. Poprvé byl v plánu offroadový úsek (i když jakýpak offroad, když jsme se stále drželi jen oficiálně značených silnic – mám na mysli SH 20). Poprvé jsme byli s motorkama až u moře. Poprvé jsme za jeden den urvali téměř 1000 kiláků (konkrétně 938). A jako bonus, poprvé jsme i s motorkama jeli trajektem.
Všude jsme narazili na samé milé a příjemné lidi. Neřešili jsme žádný konflikt. Naopak, každý se nám snažil vyjít maximálně vstříc.
Při cestě do těchto končin je pro příště potřeba vybavit se poněkud účinnějšími patáky než je Smecta a Enterol (při dalším tripu provedu před odjezdem konsilium s kolegy z gastroenterologické ambulance).
Posléze jsem se dozvěděl, že pohybovat se s endurovou motorkou v okolí Skadaru a nejet Theth je prakticky stejné, jako jet na dovolenou do Paříže a nejít na Eifelovku.
Naštěstí jsme snad na Balkáně nebyli naposledy, tak ty resty snad brzy napravíme.
Nejoblíbenější auto v Černé hoře je VW Golf II. či III. generace. Nejoblíbenější auto v Albánii je limuzína Mercedes, který by v našich končinách hrdě stál na veteránských eSPéZetkách a jezdil jen na srazy.
V Albánii se naprosto nepochopitelně střídají úseky asfaltu s úseky šotoliny, často zcela neočekávaně. Bohužel i v horách se asfaltuje velmi vydatně. Takže bychom se tam měli znovu podívat co nejdříve, než nám to vyasfaltujou úplně fšecko.
Na STK v Albánii pravděpodobně kontrolují pouze funkčnost klaksonu a autorádia.
I po tom nejparádnějším endurovém úseku na gumách s kostkama vždy někde v horách potkáš místního týpka v orezlém Golfu na sjetých protektorech.
Děcuři, a co gdyby zme tam jeli znovu hned v nadcházející sezóně.
Já už zvedám ruku, že jsem pro. V Albánii je toho ještě mnoho k vidění, projetí a zažití. A navíc, hned vedle je Kosovo, to by jistě taky stálo za návštěvu.
Na samotný závěr přidávám odkaz na krátké video z tripu
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?