Těsně před tabulkou konec Vrané nad Vltavou se to stalo.Jely přede mnou dvě auta, to první prudce zabrzdilo,takřka na místě (alespoň mi to tak připadlo), druhé vjelo do něho, no a já stihla už jen objet vůz předemnou. Odnesla to noha o zadní nárazník. Ještě, že tam mám padací rám, dost pevný, který určitě zmírnil následky.Kdyby tam totiž nebyl, je mi jasné, že noha by vypadala mnohem hůř.
Noha je totálně zlomená pod kolenem s poškozením spodní části kolena. Šrouby a dláha uvnitř, berle, rehabilitace, vyndávání šroubů a dláhy.Údajně je to na rok až rok a půl. Ach jo. Bolavá to zkušenost.Nikomu ji nepřeji.
Moje první zlomenina vůbec, a moje první pobývání podobného charakteru v nemocnici také.
Všem přeji vždy šťastné návraty domů a hlavně bez nehod.
P.s. [b]Ráda bych využila tento prostor, abych poděkovala veřejně třem hochům, motorkářům. Jeden z nich se jmenuje Matěj Sofron. Těch dvou dalších bohužel jména neznám. Jeli krátce po nehodě kolem, zastavili a ihned přiběhli za mnou. Byli moc ochotni a také moc pomohli.Opravdu, moc děkuji, že jsou ještě mezi námi lidi, kteří nejsou lhostejni a poskytnou pomoc i nezištně.