jinak jasny je ze pro svitivost, osvetleni atd jsou jiny jednotky....Kelviny jsou opravdu pro teplotu a nejakym zpusobem je prirazujou svetlu vybojky (podle barvy) vzhledem k tomu ze na barvu toho svetla bude mit patrne vetsi vliv pouzitej plyn ..... proste mi prijde ze fyzikalni jednotky se tu pouzivaj jako obchodni oznaceni produktu.....
navic zrejme porovnavat teplotu vlakna u zarovky vs 'teplotu vyboje'??? u vybojky mi prijde jako celkem dobra blbost......
neco jako magnety na hadicky s palivem co zmensuji spotrebu......
elektrickej vetracek do sani co zvetsi vykon......
TUZING RULEZ:)))

assassin>
http://www.vamos.cz/zdroje/silverstar.php
Protože neumim vkládat obrázky tak dávam odkaz. Myslim že z toho obrázku vyplývá že oslnování by v přídadě dobře nastavenejch světlech neměl být problém.
Navíc tyhle žárovky jsou homologovaný.
Myslím že největší problém jsou noname nehomologovaný žároky plněný kdoví čím který bud nesvítí zato hrajou všema duhovejma barvama a nebo slibujou větší svítivost o 1000% a který bohužel někdy i dosahujou(samozřejmě že ne o 1000%) ale jen díky tomu že wattově přesahujou povolenejch 60W.
Naložený auto plný lidí u kterýho řidič světla před jízdou neseřídí bude ostatní oslňovat ikdyž bude mít místo světel bludičky.

assassin> Porovnávat teplotu výboje /např. u xenonové výbojky/ a vyžhaveného vlákna žárovky blbost není. Pokud i dobrý žárovky končí někde u 3800K, u výboje /a také u bílých LED diod/, to je o hodně více klidně i 7000K, což se rovná slunečnímu světlu v létě, okolo poledne /6800K/. Proto, pokud potkáme plechovku s xenonama, zdá se nám světlo jejích reflektorů namodralé. Je to tím, že v žárovkách neexistuje vlákno, které by vydrželo vyžhavení na 6500C, kdežto u výboje, např. v xenonu je to zcela jiný proces. Jak na bázi ionizace, tak i už částečně plasmy. Plyn se pochopitelně netaví, tudíž teplota nerozhoduje, je však o mnoho nižší než ta teplota barevná v Kelvinech /musí ji vydržet křemíková baňka výbojky/. Barevná teplota výboje je dána jak povahou plynu, tak jeho záměrněmu znečištění různými přísadami ve formě iontů. Např. Sodík je oranžový, kobalt modrozelený. Platí všeobecně to, že výbojky jsou lepší, o mnoho efektivnější /žárovky přemění 60-70% energie na IR záření, tedy na neužitečné teplo/, ale výbojka je o mnoho dražší, někdy i v řádově desítkách tisíc korun, vyžaduje složité podpůrné zařízení: Tedy: Zapalovač /startér/ dodávající krátkodobý zapalovací impuls až 20 kV, vn. trafo /tedy u aut a motorek ještě nutně měnič/, dále pak tlumivku /s rozhořívajícím výbojem vnitřní odpor výbojky vlivem ionizace plynu drasticky klesá/. Nevím jak u aut a motorek, neměl jsem tu čest, ale u technických výbojek, například xenonech v kinech je manipulace s výbojkou velmi nebezpečná, v křehké křemíkové baňce je přetlak až 2-10 Mpa. Berte to jako teorii, ve svém silostroji používám klasický dvouvláknový žárovky, svítí to jak kráva, navíc stejně nejezdím více jak 70km/h, /mám malej chopper/ a na co taky. Halogeny tam dávat nechci, byly by asi potíže s dobíjením. Hodně taky záleží, jak kvalitně je udělaný světlo a žárovka, hlavně jí dálkový vlákno sedí přesně v ohnisku paraboly.