Tamina> Ahooj, no jde to úžasně, až na nějaké malé věci. V neděli jsem ji chudinku poprvé položila, sice pomalu a nic se ji nestalo (jen odřená páčka a malinko kufr)ale nebýt pomoci kolemjdoucích, asi tam stojím doteď. Bylo to na pod náměstím v Brušperku, na kočičích hlavách a z kopce, když je jeden malý klučina rozhod, že mi přeběhne přes cestu, zastavila jsem na místě, jen moji motku neudržela. Klučík byl vyplašený, otec se smál a já byla vzteky bez sebe. Tatík mi pomoh, jinak bych to asi nezvládla. Takže pak ještě tak 20 min jsem jela s roztřesenýma rukama, ale pak se to zpravilo. No z mých prvních zkušeností je nejdůležitější naučit se s motkou vyrovnat v malých rychlostech, rozjíždět se do zatáček, a zastavit bez rozkmitání motorky v momentech nutnosti. Nemám žádné zkušenosti s jinejma motkama, ale vím, že na domíkovi je jednička ostrá a musím se ji naučit držet na spojce. Což mi nedělá problém u auta, ruční brzdu nezatahuji ani do prudkých kopců, ale dostat to do ruky u motky je oporavdu o tréninku. Takže doma ještě před ukončením řidičáku zkoušej pomalinké rozjezdy s udržením to na spojce. Jinak krasavice tvoje Kawka A máš výhodu i se naučit manipulaci, protože po první vyjížďce jsem na druhý den myslela, že jsem těch 230km uběhla a neujela A Mošnov mám taky v plánu. Třeba se tam potkáme při nácviku.
Tak držím pěsti a dej vědět jak to jde...

Teflonka> Úplně jsi mě vyděsila ! Neumím si to ani představit, jak ti ta bílá princezna lehla přímo na náměstí . Ještě že jste obě celé. Jsi stejně žula, žes dokázala hned sednout na motorku a jet dále, aniž bys veselému tatínkovi jednu natáhla. To já bych doteď seděla na patníku a asi bych brečela vzteky. Ale takový křest nás asi čeká všechny, jen to ustát. Je fajn, že tě to neodradilo, a na kočičí hlavy asi jen tak nezapomeneš, co ? Budu si to pamatovat, jak se ti to stalo ..... Tak dávej pozor, komu bych pak psala . Až se posunu dále, doufám, že si pokecáme z oka do oka. Zatím Pa. A díky za ten titul knížky.