Příliš nezáleží na tom, co si pořídíš za motorku a dokonce ani jak dlouho řídíš/neřídíš. Jen se Ti motorka musí líbit a být pohodlná.
Je to cca patnáct let, co jsem došel k názoru, že už má má dvěstěpadesátka kejvačka nárok na důchod a začal se zaobírat otázkou, co dál. Viděl jsem inzerát na sólového Urala 650ku, cena byla akceptovatelná, motorka se mi líbila, zavolal jsem tam a bylo mi nabídnuto, že mi ho přivezou až před vrata. A že mohu zaplatit při převzetí. Přivezli, já zaplatil a prvně se usadil v sedle motoky s objemem přes půl litru. První kilometry děs běs. Motorka i na volnoběh na čtyřku jela plus mínus šedesát, zaklapnutí plynu znamenalo silné zpomalení, zatáhnutí za plyn znamenalo pevně držet řidítka, ledviňák se projeví při brždění ale ne při zrychlení... První čtyři tisíce kilometrů jsem si říkal, že to byl fakt idiotský nápad. Z Uralíka jsem slezl až letos na podzim, po ujetí cca 110 tisíc nejzábavnějších kilometrů. Další motorka (Kawasaki W800) je na klíček neb už mne nebaví startování klikou. A vypadá tak trochu jako třistapadesátka Jawka.

To, co tím chci říct je:
Čtyřtakt jezdí trochu jinak než dvoutakt. Ne hůř nebo lépe, jen jinak.
Pokud se motorka líbí a pilot se na ní cítí pohodlně, je to lepší, než nejlepší motorka, které se pilot bojí a tlačí ho z ní řiť nebo bolí nohy.
A pro začátek je lepší jezdit sám, protože málo co člověka rozhodí tolik jako spolujezdec, který po pár kilometrech zapomene, že zatímco on už na svém stroji něco najel, tak já si kroutím dvoustý kilometr.
Ostatně ani "No tohle Ti nesluší", "To nemá žádný měřitelný výkon", "Kde jsi to vyhrabal","Jsi na to moc straý/mladý/dlouhý/krátký" a vůbec nejpitomější "S podlitrem nikam nedojedeš" nevyjadřují zdaleka tolik o Tobě a Tvém stroji jako o tom, kdo to pronáší.

JaWitch píše: . Další motorka (Kawasaki W800) je na klíček neb už mne nebaví startování klikou. A vypadá tak trochu jako třistapadesátka Jawka.

Tak určitě. Možná se tou třiapůlí dokonce inspirovali.