Téma: Fotosoutěž 2019 - ukončeno
Yura
offline
72/16445
Jindřichův Hradec I
72/16445
Jindřichův Hradec I
Důležité odkazy:
PRAVIDLA - ČÁST I.
PRAVIDLA - ČÁST II.
BODOVÉ HODNOCENÍ a SEZNAM KATEGORIÍ FOTEK
seznam správních obvodů - 1. část
seznam správních obvodů - 2. část
seznam správních obvodů - 3. část
Pozor, v seznamu je chyba: zde správné označení
-------------------------------------------------------------------------------------------------
POSLEDNÍ NOVÝ SOUPIS, ZÁVĚREČNÁ MAPA A CELKOVÉ POŘADÍ:
závěrečný příspěvek č. 707
Naposledy editováno 03.11.2019 12:06:27
jádromi
offline
0/2448
Beroun-Město
0/2448
Beroun-Město
Stříbro Masarykovo náměstí s radnicí
Stříbro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou v roce 1992. Toto malebné městečko návštěvníky uchvátí unikátním středověkým opevněním a ojedinělým komplexem renesančních budov v čele s radnicí na Masarykově náměstí a mostní věží u zdejšího kamenného mostu. Za zmínku stojí i Minoritský klášter ze 13. století spolu s Městským muzeem, které své expozice zaměřuje na historii dolování v této oblasti.
Naposledy editováno 27.06.2019 06:26:36
Stříbro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou v roce 1992. Toto malebné městečko návštěvníky uchvátí unikátním středověkým opevněním a ojedinělým komplexem renesančních budov v čele s radnicí na Masarykově náměstí a mostní věží u zdejšího kamenného mostu. Za zmínku stojí i Minoritský klášter ze 13. století spolu s Městským muzeem, které své expozice zaměřuje na historii dolování v této oblasti.
Naposledy editováno 27.06.2019 06:26:36
mirek50
offline
1/195
Karviná-Ráj
1/195
Karviná-Ráj
Vitigo
offline
2/40
Přední Výtoň
2/40
Přední Výtoň
Cisterciácký klášter Vyšší Brod
Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka, po předchozím jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. Fundace byla potvrzena pražským biskupem 1. června téhož roku, tento den, kdy byl vysvěcen klášterní kostel, je považován za datum založení kláštera. Zakladatel novému klášteru zároveň (či krátce poté) daroval pozemky okolo, včetně osady Vyšší Brod. Mniši z mateřského kláštera Wilheringu se nejspíše samotné fundace neúčastnili a dorazili až později v průběhu roku.
Rožmberkové byli nejvýznamnější větví rodu Vítkovců a je nesporné, že od začátku se s klášterem počítalo jako s rodovou nekropolí. Pohřbem Voka I. z Rožmberka 1262 zde počala řada deseti generací pohřbů.[1] Posledním pochovaným v Rožmberské kryptě Kostela Nanebevzetí Panny Marie byl roku 1611 v Třeboni zesnulý Petr Vok z Rožmberka, jehož rakev je zachována do dnešních časů v bezvadném stavu. [zdroj?]
Klášter (Vyšší Brod)
Na jihozápad od osady postupně vyrostla impozantní gotická stavba opevněného kláštera s klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Jelikož klášter nebyl královskou fundací, byla jeho role v prvních stoletích lokálně omezena.
První období úpadku kláštera přišlo v 15. století, kdy klášter zpustl v důsledku husitských válek.
Na konci 18. století klášter těsně unikl zrušení za reforem Josefa II., který systematicky likvidoval kontemplativní a mnišské řády (klášter byl v té době totiž značně zadlužen a císař by musel v případě jeho zrušení tyto dluhy sám splatit), zaplatil za to ale tím, že mu a jeho mnichům byly vnuceny úkoly příčící se zásadám mnišského života (vyučování náboženství a teologie a správa farností), kterých se cele zbavil až v 21. století.
V průběhu 19. století klášter vzkvétal a stanul v čele jednoho z hlavních proudů oživení a obnovy cisterciáckého řádu. Jeho opati byli opakovaně voleni generálními vikáři cisterciácké kongregace v zemích rakouských Habsburků a v roce 1890 byl vyšebrodský opat Leopold Wackarž zvolen i generálním opatem cisterciáckého řádu (za jeho vlád došlo k oddělení konkurenčního reformního proudu, který založil samostatný Řád cisterciáků přísné observance).
Druhé období úpadku nastoupilo ve 40. letech 20. století, kdy byli mniši vyhnáni nacisty, kteří v klášteře pak skladovali ukradená umělecká díla. Vícero mnichů bylo v této době uvězněno, včetně opata Tecelína Jaksche a otce Engelberta Blöchla, který zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Po druhé světové válce se mniši vrátili, nicméně nikoliv na dlouho, neboť na počátku 50. let byl klášter přepaden příslušníky StB a SNB, kteří bez jakéhokoliv zákonného podkladu klášter zabrali a mnichy odvezli do internačních táborů (viz Akce K).
V následných letech klášter pustl. Ale nepodařilo se prosadit plány místního JZD, které z něj chtělo udělat sklad zemědělské techniky, a z jeho nejcennějších částí bylo vytvořeno muzeum, nicméně do stavby se neinvestovalo a nemalá část movitého majetku byla rozkradena. Někteří mniši se dostali za hranice a v letech 1959-1990 existovala kvůli uchování jakési kontinuity formální unie Vyššího Brodu s klášterem ve štýrském Reinu.
V roce 1990 se do kláštera vrátili první dva mniši - Vojtěch Ivo Kvapil, pozdější převor-administrátor, a Xaver Švanda. Postupně se podařilo obnovit komunitní život a opravit navrácenou část kláštera.
Od roku 2007 je představeným kláštera převor Justin Berka, který zároveň zastává i některé pravomoce opata vzhledem k absenci držitele této funkce v místě zdejšího kláštera. V roce 2011 se komunita vyšebrodských mnichů rozhodla vrátit k tradiční liturgii. Vyšebrodský klášter je tak jediným místem v českobudějovické diecézi, kde je možno denně navštěvovat tridentskou mši. Klášterní kapitula čítala k 1. lednu 2015 tři mnichy s trvalými sliby (včetně osmadevadesátiletého bratra Aloise Zálešáka, který byl nejstarším žijícím cisterciákem a zemřel 4. listopadu 2015)[2], v klášteře pak žil ještě jeden bratr s časnými sliby a jeden kandidát. V srpnu 2018 žili v klášteře tři mniši s věčnými sliby, jeden mnich se sliby časnými, jeden oblát a několik kandidátů.
Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka, po předchozím jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. Fundace byla potvrzena pražským biskupem 1. června téhož roku, tento den, kdy byl vysvěcen klášterní kostel, je považován za datum založení kláštera. Zakladatel novému klášteru zároveň (či krátce poté) daroval pozemky okolo, včetně osady Vyšší Brod. Mniši z mateřského kláštera Wilheringu se nejspíše samotné fundace neúčastnili a dorazili až později v průběhu roku.
Rožmberkové byli nejvýznamnější větví rodu Vítkovců a je nesporné, že od začátku se s klášterem počítalo jako s rodovou nekropolí. Pohřbem Voka I. z Rožmberka 1262 zde počala řada deseti generací pohřbů.[1] Posledním pochovaným v Rožmberské kryptě Kostela Nanebevzetí Panny Marie byl roku 1611 v Třeboni zesnulý Petr Vok z Rožmberka, jehož rakev je zachována do dnešních časů v bezvadném stavu. [zdroj?]
Klášter (Vyšší Brod)
Na jihozápad od osady postupně vyrostla impozantní gotická stavba opevněného kláštera s klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Jelikož klášter nebyl královskou fundací, byla jeho role v prvních stoletích lokálně omezena.
První období úpadku kláštera přišlo v 15. století, kdy klášter zpustl v důsledku husitských válek.
Na konci 18. století klášter těsně unikl zrušení za reforem Josefa II., který systematicky likvidoval kontemplativní a mnišské řády (klášter byl v té době totiž značně zadlužen a císař by musel v případě jeho zrušení tyto dluhy sám splatit), zaplatil za to ale tím, že mu a jeho mnichům byly vnuceny úkoly příčící se zásadám mnišského života (vyučování náboženství a teologie a správa farností), kterých se cele zbavil až v 21. století.
V průběhu 19. století klášter vzkvétal a stanul v čele jednoho z hlavních proudů oživení a obnovy cisterciáckého řádu. Jeho opati byli opakovaně voleni generálními vikáři cisterciácké kongregace v zemích rakouských Habsburků a v roce 1890 byl vyšebrodský opat Leopold Wackarž zvolen i generálním opatem cisterciáckého řádu (za jeho vlád došlo k oddělení konkurenčního reformního proudu, který založil samostatný Řád cisterciáků přísné observance).
Druhé období úpadku nastoupilo ve 40. letech 20. století, kdy byli mniši vyhnáni nacisty, kteří v klášteře pak skladovali ukradená umělecká díla. Vícero mnichů bylo v této době uvězněno, včetně opata Tecelína Jaksche a otce Engelberta Blöchla, který zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Po druhé světové válce se mniši vrátili, nicméně nikoliv na dlouho, neboť na počátku 50. let byl klášter přepaden příslušníky StB a SNB, kteří bez jakéhokoliv zákonného podkladu klášter zabrali a mnichy odvezli do internačních táborů (viz Akce K).
V následných letech klášter pustl. Ale nepodařilo se prosadit plány místního JZD, které z něj chtělo udělat sklad zemědělské techniky, a z jeho nejcennějších částí bylo vytvořeno muzeum, nicméně do stavby se neinvestovalo a nemalá část movitého majetku byla rozkradena. Někteří mniši se dostali za hranice a v letech 1959-1990 existovala kvůli uchování jakési kontinuity formální unie Vyššího Brodu s klášterem ve štýrském Reinu.
V roce 1990 se do kláštera vrátili první dva mniši - Vojtěch Ivo Kvapil, pozdější převor-administrátor, a Xaver Švanda. Postupně se podařilo obnovit komunitní život a opravit navrácenou část kláštera.
Od roku 2007 je představeným kláštera převor Justin Berka, který zároveň zastává i některé pravomoce opata vzhledem k absenci držitele této funkce v místě zdejšího kláštera. V roce 2011 se komunita vyšebrodských mnichů rozhodla vrátit k tradiční liturgii. Vyšebrodský klášter je tak jediným místem v českobudějovické diecézi, kde je možno denně navštěvovat tridentskou mši. Klášterní kapitula čítala k 1. lednu 2015 tři mnichy s trvalými sliby (včetně osmadevadesátiletého bratra Aloise Zálešáka, který byl nejstarším žijícím cisterciákem a zemřel 4. listopadu 2015)[2], v klášteře pak žil ještě jeden bratr s časnými sliby a jeden kandidát. V srpnu 2018 žili v klášteře tři mniši s věčnými sliby, jeden mnich se sliby časnými, jeden oblát a několik kandidátů.
jádromi
offline
0/2448
Beroun-Město
0/2448
Beroun-Město
Myštice rybník Labuť 
Labuť je největším rybníkem lnářsko-blatenské rybniční oblasti. Nachází se asi 5 km na severovýchod od Blatné, v těsném sousedství s obcí Myštice. U severozápadního břehu se nachází obec Chobot. Vodní plocha má rozlohu 108,5 ha, délku 2600 m a šířku asi 450 m. Leží v nadmořské výšce 450 m.
Naposledy editováno 28.06.2019 06:41:50
Labuť je největším rybníkem lnářsko-blatenské rybniční oblasti. Nachází se asi 5 km na severovýchod od Blatné, v těsném sousedství s obcí Myštice. U severozápadního břehu se nachází obec Chobot. Vodní plocha má rozlohu 108,5 ha, délku 2600 m a šířku asi 450 m. Leží v nadmořské výšce 450 m.
Naposledy editováno 28.06.2019 06:41:50
mili001
offline
9/4027
Praha 10-Petrovice
9/4027
Praha 10-Petrovice
Zámek Poděbrady z Jiřího náměstí, bohužel, dominantní jezdecká socha je pod lešením
takže celkově z Poděbrad docela nuda 
Naposledy editováno 28.06.2019 07:45:04
IgizValmezu
offline
0/172
Valašské Meziříčí
0/172
Valašské Meziříčí
V Lidečku mají podle těch pohárů asi hodně úspěšné hasiče, jen škoda, že nejde moc vidět to nádherné historické auto. Chtělo by to polarizák, ale ten fakt nevozím.
Kupodivu tam lešení nebylo
https://www.lidecko....dobrovolnych-hasicu/
mili001
offline
9/4027
Praha 10-Petrovice
9/4027
Praha 10-Petrovice
Vitigo
offline
2/40
Přední Výtoň
2/40
Přední Výtoň
Vodní dílo Lipno , trochu z jiného pohledu. Vpravo je rozvodna elektrárny , v pozadí hráz a za motorkou původní koryto V
ltavy.
Historie stavby přehrady Lipno
Území náhorní šumavské roviny nad původní soutěskou u Lipna se již dávno jako by samo nabízelo k využití toku Vltavy pro vodohospodářské účely. Z geologického průzkumu vyplynulo, že v dávných dobách zde řeku Vltavu soutěska uzavírala mezi Čertovou stěnou a horou Luč v jezero. Když došlo vlivem geologických změn k prolomení soutěsky, vyhloubila proudící voda v údolí v blízkosti dnešní Čertovy stěny členité koryto. Vznikly zde mohutné, mezi Lipnem a Vyšším Brodem až 12 km dlouhé peřeje s klesáním 160 m. V minulosti jimi přicházela s roční pravidelností velká voda, která svou silou, nabytou v peřejovitém údolí, páchala značné škody. Jsou o nich četné záznamy v kronikách obcí mezi Frymburkem a Vyšším Brodem. O jedné z nejničivějších povodní je záznam z roku 1740.
Prvním krokem k využití energie vodního toku Vltavy v této oblasti bylo plavení dřeva. Druhým způsobem využití horní Vltavy byly mlýny a hamry, kterých bylo mezi Frymburkem a Vyšším Brodem více než dvacet.
První myšlenky na postavení záchytných přehrad jsou doloženy již z počátku 19. století a první vážná studie pochází z roku 1892, po další velké povodni v roce 1890.
Tehdejší návrh podle brožury inženýra Daniela předpokládal stavbu záchytných nádrží u Frymburku a u Želnavy. Touto myšlenkou se zabýval sněm království Českého i v dalším období a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 též navrhl výstavbu několika přehrad. Došlo již i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci v uvažované oblasti nebyli ochotni prodat své pozemky.
V roce 1920 dochází k další velké povodni, a tak znovu ožívá myšlenka vybudování přehrad či přehrady, která by zadržela vody z jarního tání na Šumavě. V roce 1930 umisťují inženýři Zemského úřadu ve svých projektech stavbu přehrady poprvé na Lipno, přibližně do prostoru dnešních hrází. Ale ani tentokráte se nepodařilo vykoupit uvažovanou zátopovou plochu. Studie a projekt přehrady na Lipně s elektrárenskou turbínou vznikly až po druhé světové válce, zejména po odsunu Němců a znárodnění loučovické papírny.
Studie vycházela ze skutečnosti, že nad Lipnem tekla Vltava jen s nepatrným spádem, umožňujícím dosažení velké nádrže malým vzdutím. Tato okolnost a příznivé složení základové půdy ze žuly a ruly (jak se později ukázalo, příznivé pouze zdánlivě – kaolínové vrstvy) byly pak jedním z předpokladů vybudování vodního díla. Proto se studie dále zdokonalovala, aby pak byl v roce 1951 vypracován generální projekt výstavby vodního díla Lipno.
Avšak stavba přehrady, resp. pozemní práce, byly zahájeny již v roce 1950: to mistr Bubla se se svými pěti minéry nastěhoval do hostince Anny Houfkové v Lipně a jejich dynamitové nálože denně trhaly balvany žuly a rvaly ze země pařezy se spletí kořenů. Nyní se zdá neskutečné, že: „...studenti svazáci“ po příchodu na stavbu každodenně před začátkem práce připevnili na skálu svazácký prapor, zazpívali Hymnu demokratické mládeže...“, a pak začali krumpáči, lopatami a dřevěnými kolečky odstraňovat skálu pro budoucí silnici z Lipna do Frymburka.
Pokračoval potřebný geologický průzkum, v roce 1951 byly zahájeny přeložky silnic a zařízením staveniště započata vlastní stavba (obr. 1). Ta byla rozdělena na několik částí: Lipno I – hráz, hydrocentrála, vodovod do papíren Loučovice, úpravy ve zdrži, komunikace a sídliště. Stavbu hydrocentrály tvořily vtokový objekt s česly, odpadní tunel, podzemí se šikmou šachtou pro nákladní výtah a rozvodna s příslušenstvím. Současně probíhající stavbu Lipno II tvořila hráz a hydrocentrála.
1952 – započata stavba přehradní hráze, 1954 – výlom první šachty, zahájena ražba štoly v podzemí. 1955 – po prvních letech starostí a dřiny první význačný úspěch: o půl třetí hodině noční 30. prosince 1955 budovatelé Lipna převedli Vltavu do nového koryta. Voda opustila své staré koryto a začala protékat základovými výpustěmi betonového gravitačního bloku hráze zbudovaného na podzim roku 1954.
1956 – dokončen výlom komory kulových uzávěrů v podzemí a započata stavba nadzemní rozvodny 110 kV.
V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom jádra v podzemní hydrocentrále, po jehož dokončení přišla na řadu betonáž a vlastní montáž turbín. V nejtěžších pracovních podmínkách tu byly vylámány a vyvezeny tisíce kubických metrů skály. Vylámaná prostora byla vybetonována a upevněna několika sty kotev, které vyloučily možnost nepředvídaného poškození díla a ohrožení lidských životů pohybem vrstev a zasypáním prostoru budoucí elektrárny – obr. 2a, b.
S kotvením, které projektant předepsal, neměli pracovníci při stavbě Lipna dosud žádné zkušenosti a muselo se vyzkoušet několik způsobů, jak dostat beton do konce úzkého dlouhého vrtu. Při zkoušce nebylo možné kotvy ze skály vytáhnout ani tahem 26 000 kg. V témže roce byla dokončena sypaná hráz.
1958 – montáž prvního soustrojí – nejprve byly spuštěny výtahem v šikmém tunelu do podzemí čtyři části ocelové spirály, potom i jednotlivé části generátoru a pod jeho podlahu turbíny. Ve druhé polovině září byly všechny čtyři díly spirály svařeny v jediný třicetitunový celek. Následovalo částečné napouštění jezera. 1959 – dokončení montáží technologie, nutné zkoušky a měření, dne 15. července 1959 v 17.55 hodin se uskutečnila první zkouška energetického soustrojí TG2. Lopatky turbíny se poprvé roztočily a turbosoustrojí začalo dodávat do sítě první kilowatty elektrické energie, 7. prosince 1959 – zahájilo provoz i druhé soustrojí TG1, pokračovaly dokončovací práce.www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/vodni-elektrarna-lipno---navstevnicke-centrum-cez.aspx
Naposledy editováno 30.06.2019 21:00:13
ltavy.Historie stavby přehrady Lipno
Území náhorní šumavské roviny nad původní soutěskou u Lipna se již dávno jako by samo nabízelo k využití toku Vltavy pro vodohospodářské účely. Z geologického průzkumu vyplynulo, že v dávných dobách zde řeku Vltavu soutěska uzavírala mezi Čertovou stěnou a horou Luč v jezero. Když došlo vlivem geologických změn k prolomení soutěsky, vyhloubila proudící voda v údolí v blízkosti dnešní Čertovy stěny členité koryto. Vznikly zde mohutné, mezi Lipnem a Vyšším Brodem až 12 km dlouhé peřeje s klesáním 160 m. V minulosti jimi přicházela s roční pravidelností velká voda, která svou silou, nabytou v peřejovitém údolí, páchala značné škody. Jsou o nich četné záznamy v kronikách obcí mezi Frymburkem a Vyšším Brodem. O jedné z nejničivějších povodní je záznam z roku 1740.
Prvním krokem k využití energie vodního toku Vltavy v této oblasti bylo plavení dřeva. Druhým způsobem využití horní Vltavy byly mlýny a hamry, kterých bylo mezi Frymburkem a Vyšším Brodem více než dvacet.
První myšlenky na postavení záchytných přehrad jsou doloženy již z počátku 19. století a první vážná studie pochází z roku 1892, po další velké povodni v roce 1890.
Tehdejší návrh podle brožury inženýra Daniela předpokládal stavbu záchytných nádrží u Frymburku a u Želnavy. Touto myšlenkou se zabýval sněm království Českého i v dalším období a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 též navrhl výstavbu několika přehrad. Došlo již i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci v uvažované oblasti nebyli ochotni prodat své pozemky.
V roce 1920 dochází k další velké povodni, a tak znovu ožívá myšlenka vybudování přehrad či přehrady, která by zadržela vody z jarního tání na Šumavě. V roce 1930 umisťují inženýři Zemského úřadu ve svých projektech stavbu přehrady poprvé na Lipno, přibližně do prostoru dnešních hrází. Ale ani tentokráte se nepodařilo vykoupit uvažovanou zátopovou plochu. Studie a projekt přehrady na Lipně s elektrárenskou turbínou vznikly až po druhé světové válce, zejména po odsunu Němců a znárodnění loučovické papírny.
Studie vycházela ze skutečnosti, že nad Lipnem tekla Vltava jen s nepatrným spádem, umožňujícím dosažení velké nádrže malým vzdutím. Tato okolnost a příznivé složení základové půdy ze žuly a ruly (jak se později ukázalo, příznivé pouze zdánlivě – kaolínové vrstvy) byly pak jedním z předpokladů vybudování vodního díla. Proto se studie dále zdokonalovala, aby pak byl v roce 1951 vypracován generální projekt výstavby vodního díla Lipno.
Avšak stavba přehrady, resp. pozemní práce, byly zahájeny již v roce 1950: to mistr Bubla se se svými pěti minéry nastěhoval do hostince Anny Houfkové v Lipně a jejich dynamitové nálože denně trhaly balvany žuly a rvaly ze země pařezy se spletí kořenů. Nyní se zdá neskutečné, že: „...studenti svazáci“ po příchodu na stavbu každodenně před začátkem práce připevnili na skálu svazácký prapor, zazpívali Hymnu demokratické mládeže...“, a pak začali krumpáči, lopatami a dřevěnými kolečky odstraňovat skálu pro budoucí silnici z Lipna do Frymburka.
Pokračoval potřebný geologický průzkum, v roce 1951 byly zahájeny přeložky silnic a zařízením staveniště započata vlastní stavba (obr. 1). Ta byla rozdělena na několik částí: Lipno I – hráz, hydrocentrála, vodovod do papíren Loučovice, úpravy ve zdrži, komunikace a sídliště. Stavbu hydrocentrály tvořily vtokový objekt s česly, odpadní tunel, podzemí se šikmou šachtou pro nákladní výtah a rozvodna s příslušenstvím. Současně probíhající stavbu Lipno II tvořila hráz a hydrocentrála.
1952 – započata stavba přehradní hráze, 1954 – výlom první šachty, zahájena ražba štoly v podzemí. 1955 – po prvních letech starostí a dřiny první význačný úspěch: o půl třetí hodině noční 30. prosince 1955 budovatelé Lipna převedli Vltavu do nového koryta. Voda opustila své staré koryto a začala protékat základovými výpustěmi betonového gravitačního bloku hráze zbudovaného na podzim roku 1954.
1956 – dokončen výlom komory kulových uzávěrů v podzemí a započata stavba nadzemní rozvodny 110 kV.
V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom jádra v podzemní hydrocentrále, po jehož dokončení přišla na řadu betonáž a vlastní montáž turbín. V nejtěžších pracovních podmínkách tu byly vylámány a vyvezeny tisíce kubických metrů skály. Vylámaná prostora byla vybetonována a upevněna několika sty kotev, které vyloučily možnost nepředvídaného poškození díla a ohrožení lidských životů pohybem vrstev a zasypáním prostoru budoucí elektrárny – obr. 2a, b.
S kotvením, které projektant předepsal, neměli pracovníci při stavbě Lipna dosud žádné zkušenosti a muselo se vyzkoušet několik způsobů, jak dostat beton do konce úzkého dlouhého vrtu. Při zkoušce nebylo možné kotvy ze skály vytáhnout ani tahem 26 000 kg. V témže roce byla dokončena sypaná hráz.
1958 – montáž prvního soustrojí – nejprve byly spuštěny výtahem v šikmém tunelu do podzemí čtyři části ocelové spirály, potom i jednotlivé části generátoru a pod jeho podlahu turbíny. Ve druhé polovině září byly všechny čtyři díly spirály svařeny v jediný třicetitunový celek. Následovalo částečné napouštění jezera. 1959 – dokončení montáží technologie, nutné zkoušky a měření, dne 15. července 1959 v 17.55 hodin se uskutečnila první zkouška energetického soustrojí TG2. Lopatky turbíny se poprvé roztočily a turbosoustrojí začalo dodávat do sítě první kilowatty elektrické energie, 7. prosince 1959 – zahájilo provoz i druhé soustrojí TG1, pokračovaly dokončovací práce.www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/vodni-elektrarna-lipno---navstevnicke-centrum-cez.aspx
Naposledy editováno 30.06.2019 21:00:13
mili001
offline
9/4027
Praha 10-Petrovice
9/4027
Praha 10-Petrovice
jádromi
offline
0/2448
Beroun-Město
0/2448
Beroun-Město
Zámek Blatná 
Základem blatenského zámku byl vodní hrad vybudovaný ve 13. století, který dodnes tvoří jádro objektu. Během 16. století byly přistavěny renesanční zámecké budovy a v polovině 19. století byly upraveny v duchu anglické gotiky.
Základem blatenského zámku byl vodní hrad vybudovaný ve 13. století, který dodnes tvoří jádro objektu. Během 16. století byly přistavěny renesanční zámecké budovy a v polovině 19. století byly upraveny v duchu anglické gotiky.
tatíkPé
offline
0/2165
Valtice
0/2165
Valtice
OBJEKT SLO TYP B1-80 (1237)
SLO. vz. 37 typ B1-80 je jedinným dvoustřílnovým objektem Pevnostního muzea Vranov. Jeho exterier i interiér je zrekonstruován do stavu v jakém se opevnění na Vranovsku nacházelo v 70. letech minulého století.( Poválečná reaktivace proti „imperialistickému“ nepříteli
. Jsou zde k vidění lafetace UL-1 ve kterých jsou zalafetovány kulomety vz. 43 a vz. 59, kompletní příslušenstvím k lafetacím, poválečné lapače nábojnic, osobní zbraně osádky včetně těch protitankových a ostatní výstrojní a výzbrojní součástky armády z 60. nebo 70. let let.
http://muzeum-vranov...cz/lytebox/ob37.html
SLO. vz. 37 typ B1-80 je jedinným dvoustřílnovým objektem Pevnostního muzea Vranov. Jeho exterier i interiér je zrekonstruován do stavu v jakém se opevnění na Vranovsku nacházelo v 70. letech minulého století.( Poválečná reaktivace proti „imperialistickému“ nepříteli
. Jsou zde k vidění lafetace UL-1 ve kterých jsou zalafetovány kulomety vz. 43 a vz. 59, kompletní příslušenstvím k lafetacím, poválečné lapače nábojnic, osobní zbraně osádky včetně těch protitankových a ostatní výstrojní a výzbrojní součástky armády z 60. nebo 70. let let.http://muzeum-vranov...cz/lytebox/ob37.html
IgizValmezu
offline
0/172
Valašské Meziříčí
0/172
Valašské Meziříčí
hrad Šternberk, impozantně se tyčící nad Šternberkem
https://www.hrad-sternberk.cz/cs
Naposledy editováno 30.06.2019 09:04:56
mirek50
offline
1/195
Karviná-Ráj
1/195
Karviná-Ráj
Vitigo
offline
2/40
Přední Výtoň
2/40
Přední Výtoň
mirek50
offline
1/195
Karviná-Ráj
1/195
Karviná-Ráj
Vitigo
offline
2/40
Přední Výtoň
2/40
Přední Výtoň
mili001
offline
9/4027
Praha 10-Petrovice
9/4027
Praha 10-Petrovice
jádromi
offline
0/2448
Beroun-Město
0/2448
Beroun-Město
Zámek Chvatěruby 
Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.
Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.
namor27
offline
0/184
Jiříkov
0/184
Jiříkov
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.
