Taková anketa a story zároveň: po výborných zkušenostech s Aprilií Scarabeo 150, která mi před léty sloužila jako náhrada auta i moto jsem si po stále trvajícím období seriózních cestovních motorek pořídil před dvěma lety Leonarda. Vybíral jsem jej na dálku a city: chtěl jsem původně od jednoho z nejmenovaných tahačů ojetin z Itálie vzít dvoutaktního Pantheona, ale po obhlídnutí rodinými zástupci mi tito sdělili, že z toho přehršle, co tam prodejce má, je v nejlepším stavu pěkný stříbrný Leonardo. Po poměrně rychlé diskuzi a vyzkoušení, že to jede, jsem na dálku přistoupil na poslání PPL (cca 1.500 Kč). Na dovozové STK chtěli pro italský dálniční expres (125ky na dálnici údajně nesmějí / tehdy koncem tisíciletí nesměly) samozřejmě výpis z Dekry (dobrý byznys), pak při nakoupení spotřebního materiálu jako dražší bezúdržbovka, apod. vyšlo najevo, že u motoru s údajnými 11t km visí jeden výfukový ventil. OK, říkám si, tak chvíli mi to bude sloužit, dokoupíme origo ventil/vahadlo a když už je motor rozpůlený a jinak spíše nedobitý, zkusíme zainvestovat, ať to slouží. Jinak měl skútr odmontovaný klaxon, chyběl sytič i termostat, mebránu jsem taky dával novou. Prodejce nadálku chvíli remcal, že můj mechnaik je pako, apod. , ale pak to uznal a poslal mi 3t Kč na dorovnání. Při přebírce u mechanika mi připadne, že zadní brzdová páčka je mírně ohnutá, tak se ptám, co se stalo, no a prej že mu spadnul. Říkám si OK, to je blbina, skútr je hotový, zaservisován, tak mi pak vyměníte tu páčku, že jo? První km v pohodě, lítá to lépe než Scarabeo a zaparkuji i doma kolmo mezi auta. Přesně, co jsem potřeboval! Jenže...skočil jsem se do bytu napít a po návratu vedle přepínače světel v plasti díra jako do Dolly Buster po návratu z Afgánistánu, nějak jsem si nevšim, při přebírce a třeba vandal -za první 2 min, co jsem si odskočil? OK, volám mechanikovi a že to prý tenhle díl dělá, že takhle "sám od sebe" praskává. No nic, mechanik se pak jal shánět ten díl (pak sehnal jinou barvu a chtěl mi zaplatit jen půlku a brzdovou páčku sehnal z 250ky, která má jinou), takže si řídám: klííídek frajere, buď rád, že ti to jezdí, přeci jsi chtěl stroj "technicky v pořádku", jak se taky inzerovává. Stříh... po roce a parkování kolmo mezi autama (ve svahu) mi volá PČR, že nějaká madam mi to přilehla oktávkou přes obrubník a že abych radši přijel, že neví, co napsat do hlášeni o nehodě. Baba fajn, kluci taky, i poznámky kolegů měšťáků, že na 2h stání stávám často celý den, vyzněly do prázdna. Já teda nevim: pokud mám náběhový trojuhelník zálivového stání a tam se auto nevejde a skútr jo, tak i při obsazení 5 vyznačených stání jde de facto o parking i mimo komunikaci a nemusel bych býti popotahován, že jo? Naštěstí se právničinou obírám je zhruba třetinou pracovního času, takže si říkám: radši nepřepínej, nemluv, usmívej se, buď rád. Nakonec tedy úředníky popotahován ne, ale osudem ve formě služební oktávie ano. Výsledek akce paní řidičky: šrám na chromovaném krytu výfuku a další asi dva plus dva na kryty variátoru a bočním plastu. Skoro neviditelné, ale pojištovák to hodnotí jako totálku. Šrám sem, šrám tam, aspoň bude na servis, říkal jsem si tehdy. Doma měl žena sprdla, proč prej jsem jim neřekl, že jsou i malé trhliny na sedle a ta díra u ovladačů, že by to pojistka uročitě sfouklad... Ale jak říkám, právničinou se živím jen část pracovního dne a i to mi bohatě stačí. No a pak po první výměně oleje a dalších najetých asi 300km /celkem 1.500km od počátku aktivního vlastnictví) a druhém přezimování jsem minulý týden absolvoval STK, pravda, s asi 10 denním zpožděním. Ale OK, byl tak vedle mne týpek, co na zánovním PCXku dostal jen STK na měsíc, měl v háji vzorek zadní pneu. Docela mimoň, řekl bych. (Jenže chlapče, pýcha přechází pád, měl jsem si důrazně říct tehdy). Na a díky frontě a toku pátečního času jsem si spíš neplánovaně dal 75 km do práce, kam jinak jezdím na velké mašině, busem nebo nejčastěji autem. Nehnal jsem to fest, je tam Mallossi a tak jsem plynem spíš vrtěl mezi tachometrovými 80-/90, 95, max. chvilkami i 105km/h. Nádhera, za necelé 3l benzinu v práci bez komplikací, i páteční dálková studia v kampusu mi dneska nevadí, parkuji přece se SKÚTREM, takže se vejdu, že jo? No a nazpátek se u milého stroje opět v tachometrových cca 95-100km/h a stylovém zalehnutí, které i u stálého provozu na 100oktanové prémiovky velmi pomáhá, mi těsně před SOS dálničním odpočívadle motor Rotax 154 začíhá zhasínat až do ticha. Zkusil jsem tomu dát minutu klidu, pak to natočil, ale nad volnoběh to bylo polomrtvé. Jo a pak jsem si vzpomněl, že 2minuty předtím malinko vystoupala ručička chladicí kapaliny. Málo, ale trochu. Přisuzoval jsem to větru v zádech a schování za kamionem cestou z kopce, taky proč by skútr měl blbnout, ne? (Ne, vlastně jsem si říkal, že se mi už dlouho nic nepostralo -ale to mně napadá poměrně často, mám fatalistické chvilky párkrát denně).Pak jsem ješte zjistit, že vypadla zpuchřelá a již slepovaná hadice od filtru ke karboši, takže taky to mohlo jen mít chudou směs. No ale jet dál to jaksi nešlo, nebyla vůle pokoušet osud na páteční D46 a čekat na slisování nějakým nákladním polákem na redbulu (kéž by to pili, nezdá se...). Odpočívadlo skrývalo relativní odstup od dálence, hned za ním byl plot /asi aby nikdo normální nemohl z bryndy normálně utéct. Na protějším kopci lítali padáčkáři, páteční odpo jak ze žurnálu. Využil jsem možnosti vyzkoušet SOS dálniční telefon, což tedy musím říct, že už jen při nepatrném větru, co byl, se nedá prakticky nic slyšet. Mluvíte na taková žábra a reprák je potichu. No, nakonec jsme se s kýmsi tajným pochopili a po dvojitém přepnutí až na asistenci a hovor s jeho zástupcem, ten mi pak volal zas na mobil a to už jsem slyšel úplné h..... Pak mi přišla SMS, že jedou pro mně, 50km je odtah i na to moje základní povinné ručení gratis. Akurát, domů to má být zcela náhodou nějak lehce přes 40:) Díky bohu: synkovi první metry na šlapacím kole už nestihnu, ale dorazím domu jen s hodinu a půl zpožděním, což ještě není taková trága. Tak jsem se nechal vysadit před motodílnou mého fejvrit mechanika a gudbaj,odtahovko. Mechanik má před svatbou a další čekatele na servis bude, i tak přes stálou práci, brát až někdy o prázdninách. Tak jsem skútra zamkl, dal mu řetěz a popřál mu krásný život na parkoviští, málo slunce a deště a že si pro něj nějak po víkendu přijdu. No a teď milý skútr vrní startérem a nenaskočí. Tím pádem je podezření na zaseklou vodní pumpu (mechanikova verze po zkušenosti s obdobným nešvarem u jednoho Scarabea), možná i znova mebrána v karbeci, opět vršek kolem výfukového ventilu nebo...??? A teď mi někdo soudný povězte, zda za daných osudových indicií se mám pokoušet zjistit příčinu, stroj prodat s čerstvou STK na díly, nechat rozebrat nebo si najít nějakou hezkou větev, třeba... podnikavější jedinec by si asi vzal helmu, rukavice a lékárničku a třeba zinscenoval jakoby krádež, že? Ale já fakt nevím, prošel jsem se teď večer od toho krámu a mám na něj pifku, že bych ho nejradši po holywoodsku poslal z nějaké červené skály mazi vraky Fordů T, apod. No ne, mám snad řešit opravu? Sorry za dlouhý text, ale to je jaksi kontextuální, jinak by páter Knox jaksi nemal dost indicí.