Motory aby mohly beztrestně používat jakékoli palivo tak jsou vybaveny čidlem detonačního spalování.

To samozřejmě, ale neplatí pro závodní motory kde lze nastavovat předstih zážehu a není u nich čidlo detonačního spalování (např motokross, závodní enduro atd.)
Do jiné diskuze jsem napsal viz. níže a za tim si v podstatě stojim.
Plus samozřejmě biosračky...
Do motorek takuji pouze 100ku a myslím že v těch nákladech co mě ty motorky stojí je to už zanedbatelný rozdíl :)

když už je tady tak krásně rozvinutá diskuze tak by asi bylo vhodné si uvědomit že většina moderních motorů právě kvůli tomu aby nebyla ničena nízko oktanovým benzínem používá "čidlo detonačního spalování".
Osobně neznám jeden jediný důvod proč by měl 100 oktanový benzín ničit motor,
ale 95ka může za určitých okolností snížit výkon i za předpokladu že je pro ten motor určena z důvodu korekce při detonačním hoření.

Detonační hoření vzniká od samozápalů částečných objemů směsi stlačované ve válci. Toto vznícení nepochází od zážehu směsi, ale od nadměrného růstu teploty v místech samovznícení, vlivem stlačování objemu kompresí. K jeho vzniku ale přispívá i vzrůst teploty ve válci vlivem zážehu, avšak samovznícení vznikají v místech, kam se čelo plamene pocházejícího od zážehu ještě nerozšířilo. Vznícení tedy není zážehem řízeno. Vznik samozápalů je usnadňován příliš velkým předstihem, vysokým kompresním poměrem a nízkým oktanovým číslem benzinu.

Zvyšování předstihu a kompresního poměru vedou, jak známo, k lepší termodynamické účinnosti motoru, což se při stejném výkonu projeví snížením spotřeby. S jejich zvyšováním ale současně roste i sklon k detonačnímu hoření, při kterém může dojít k vážnému poškození motoru.
Elektronická regulace předstihu, která je v čase neměnná a umožňuje realizovat složité průběhy v závislosti na parametrech motoru, dovoluje realizovat předstih pro maximální kroutící moment v oblasti, kde je pod mezí klepání a v ostatních případech na této mezi. Tak se dosáhne optimální spotřeby bez snížení životnosti motoru, nebo bez nebezpečí jeho poškození.

Mez klepání není žádná pevná hranice, ale je závislá na různých provozních podmínkách. Zatím není obvyklá možnost, jak zjistit mez bez vzniku klepání. Při regulaci podél meze tedy k ojedinělému klepání dochází. Při správné funkci regulace není klepání slyšitelné a k poškození motoru nedojde. Jako snímače se zpravidla používá piezoelektrického měřiče zrychlení, nejčastěji širokopásmového, u některých výrobců (např. Toyota) ale i rezonančního. Druh snímače je většinou závislý na šířce pásma kmitočtů detonačního hoření konkrétního typu motoru.

Pokud je použit 100 oktanový benzín tak se výkon může zlepšit v nízkých otáčkách, ale taky nemusí záleží na tom jak kdo využívá max.kroutícího momentu motoru .
Ve vysokých otáčkách je to sporný protože dle mého názoru 100 oktanový benzín opravdu hoří pomaleji, ale to samozřejmě není důvod proč by měl ničit motor.

Více na: http://www.motorkar...mp;pgr=1#goto8786986
Copyright © Motorkari.cz

V9king> 100 oktan hoří pomaleji - chtělo by to změřit teplotu výfukových plynů.
Páč pokud by to bylo víc, než únosné, poškození motoru hrozí - třeba ventily...samého by mě to zajímalo, protože majitel ve snaze dopřát svému oři neco echt lepšího by mu mohl i ublížit...
U nekerých eroplánů takové zařízení je (měření teploty) a pilot može štelovat bohatost směsi...páč s výškou letu se mu vlastně jako když mění
kompresní poměr...teda s nedostatkem vzduchu jako by se měnil...
Jasně, že chudší směs=vyšší teplota výfukových plynů, ale možná i nižší kompresní poměr+vysoké OČ paliva=to samé...

Naposledy editováno 24.09.2015 11:45:50