Rozum mi totiž říká, že v tlumeném režimu je u projektoru zhruba polovina světla odraženého od zrcadla zacloněna stínítkem (clonkou). Tudíž jakoby například z 55W žárovky H3 bylo využito třeba jen sotva 30W . To mi potvrzuje i praktická zkušenost, kdy samostatný dálkový projektor (bez clonky) svítí mnohem silněji než potkávací projektor . Našel jsem i toto video s ukázkou funkce bi-haloegenu/xenonu, kde opět v tlumeném režimu je zhruba polovina světla "zmařena" pohyblivou clonkou.
U klasické paraboly s dvouvláknovou žárovkou např. H4 mi připadá, že energie od tlumeného vlákna je využita prostě efektivněji. Dokáže mi moje tvrzení někdo potvrdit nebo vyvrátit, případně napsat nějaký praktický poznatek?
Zároveň by mě ještě zajímalo, jak je to s životností motocyklových projektorů. Protože moje reflektory mají kvůli chlazení otvory. Těmi se samozřejmě dovnitř dostává částečně i prach a vlhkost . Jeden otvor jsem kvůli prachu a znečištěné čočce ucpal kusem molitanu, ale asi kvůli špatnému chlazení a vlhkosti mi během jedné sezony zeslepla odrazná plocha a i děsně zoxidovala patice . Pro úplnost uvedu, že tělo světlometů je plastové. Po zhruba 30 000km tedy řeším renovaci potkávacího světla (vakuové pokovení). Má někdo s podobnými světly dlouhodobé zkušenosti (např i jako mlhovky nebo přídavná)? Případně měl by někdo radu, jak vyřešit problém těsnost vs. chlazení vs. trvanlivost?
Zde jsou fotky mých světel:
Naposledy editováno 29.01.2014 10:02:34
1 reakcí na tento příspěvek Účinnost světel - projektor vs. parabola
zarovka H7 pouzita v potkavacim svetle nema pred sebou stinitko? Nebo je to jen nejaka spesl konstrukce svetla u moji motorky? dik.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Účinnost světel - projektor vs. parabola
Ta žárovka je akorát zepředu "začerněná" (stejně jako dvouvláknovka H4), asi aby neoslňovalo přímo vlákno žárovky.
Pokud se v něčem pletu, tak mě někdo opravte.