Mě říkali kamarádi, že první "zauvažování" nad věkem přijde ve 30, pak prej v 35

měli pravdu...chlapci...
moje první, úplně první zauvažování nad životem bylo 7.července 2000, když jsem se probudil po dvou dnech umělýho spánku na JIPu...bylo mi 21let...(ale to se nepočítá ) ...
Ve 32 jsem pak měl hroznou depku před narozkama, docela mě to rozebralo...ten fakt, že (více/méně)půl života v prdeli, bez potomků, sic s hormadou zážitků...ale nějak to nabírá kalup a druhá půlka pofrčí nastopro o dost rychleji...
Ale jak tak pozoruju okolí a mluvím se staršíma a starejma lidma(někdy je opravdu úžasný poslouchat myšlenkově zachovalý staříky)...zjišťuju, že on si to život řeší sám - postupně upozaďuješ ego, jednáš víc srdcem a míň mozkem a ptákem...no a pak už jen nevěřícně sleduješ jak žiješ v něčem v čem vlastně žít neumíš a nechceš...přátelé odchází(bůhví kam) a ve finále se s tím vším smíříš...s tím že na konci pak někdo zhasne světlo ...
Ale pade, Frenky, je stále chlap, kterej tím pérem a mozkem vládne, takže bych se moc nebál... a když budeš stále rozumnej, obklopíš se lidma, s kterejma budeš sdílet zážitky i přes generační propasti ...já s tím problém nemám ani nahoru ani dolů ...
Apropo's Frenky, kde a kdy to slavíme?

Naposledy editováno 24.11.2013 20:29:25

t_freedom píše:
Apropo's Frenky, kde a kdy to slavíme?

Když nikdo z vás nedorazí v červenci do Práglu, tak částečně holt dva měsíce předem v květnu na VDW 2014 .